Euro získává v krizi plusové body

Dánsko, Island nebo Polsko začínají „pošilhávat“ po euru, protože jejich měny se v období finanční krize, která právě dopadá na Evropu, staly nestabilními. Je ovšem zatím nejasné, zda společná měna dokáže země eurozóny od krize uchránit.

Polský premiér Donald Tusk v pondělí prohlásil: „Světová krize ukázala, že je bezpečnější být se silnými zeměmi, součástí jejich klubu, a tím mít možnost ovlivňovat rozhodnutí silných.“ Polsko tento týden představilo svůj plán na zavedení společné měny – polský zlotý se totiž během několika posledních dnů proti euru propadl o 10%.

Situace islandské koruny je ještě mnohem horší: oslabila o 40% po té, co zkolaboval finanční sektor této malé ostrovní země a ta si musela okamžitě půjčit přibližně 5 miliard eur, aby udržela islandskou ekonomiku v chodu. I přes dlouhodobě vlažný postoj Islanďanů k evropské integraci (hlavně díky regulacím rybolovu) je ve světle nynějších událostí 73% z nich ochotno přijmout euro.

V Dánsku také převládala vůči společné evropské měně skepse, nicméně s tím jak se investoři posunují směrem k jistějším měnám, sílí debata o euru i tam. Obyvatelé této země naposledy vystavili společné měně stopku v referendu v roce 2000, nicméně současná krize způsobuje, že euro začíná být i v Dánsku „v kurzu“. Tamní premiér Anders Fogh Rasmussen už před rokem oznámil, že hodlá ještě před rolem 2011 uspořádat k celé záležitosti nový plebiscit. V pondělí navíc řekl, že je zvlášť nyní „víc než jasné“, že Dánové si svou nepřítomností v eurozóně škodí.

Zatím nicméně nikdo neprokázal, že se země, jejichž obyvatelé platí eurem, krizi díky společné měně vyhnou. Euro se na začátku tohoto týdne propadlo vůči dolaru na dvouleté minimum a sílí obavy z recese a z dalšího snížení úrokových sazeb ECB. Mnoho investorů se také obává potíží některých evropských bank, které své prostředky investovaly do podniků na Ukrajině nebo v Maďarsku, tedy do zemí citelně zasažených krizí.

I přes „černé předpovědi“ (např. predikce růstu HDP pro příští rok je pouze 0,2% oproti letošním 1,2%) by však podle zaměstnavatelské organizace BusinessEurope mohlo právě slabé euro v kombinaci s nízkou cenou ropy nastartovat evropské exporty. Výhled pro unijní podniky však stále zůstává pesimistický – příští rok je čeká výrazné propouštění a omezení výroby. Řada společností, např. z automobilového průmyslu, již oznámila dočasné či trvalé zastavení produkce, protože krize už začala ovlivňovat spotřebitelskou poptávku.