EU se nadále staví proti harmonizaci podnikových daní, usiluje ale o sladění základů pro jejich výpočet

daně

Evropská komise je proti harmonizaci podnikových daní v EU. Podle komisaře pro daňové otázky Lászlo Kovácse to není z hlediska vnitřního trhu klíčové. Komise nadále pokračuje v přípravě legislativy, která by měla sladit základ pro výpočet korporátních daní.

Podle lucemburského premiéra a předsedy EU na následujících šest měsíců Jeana-Clauda Junkera je „konkurenceschopnost podniků ovlivňována mnoha faktory a daňové zatížení je jen jedním z nich“, uvedla ČTK.

Požadavek na sjednocení podnikových daní byl velmi hlasitě slyšet především od francouzského ministra financí Nicolase Sarkozyho. Kritiku nicméně vyslovili i Gerhard Schröder, Edmund Stoiber, ale také švédský ministerský předseda Göran Persson. Právě Sarkozy a Stoiber před několika dny znovu požadovali, aby EU zavedla minimální podnikovou daň. Kritika je mířena především na nové členské země, které mají firemní daně nižší a staré členské země se obávají odchodu firem ze země.

Nicolas Sarkozy svou provokativní myšlenku dovedl i do roviny strukturální politiky a přístupu k unijním dotacím: „Nechápu, že některé země mohou být tak bohaté, že snižují daně – některé dokonce na nulu –, a zároveň vysvětlovat jiným, tj. zemím, které do EU vstoupily dříve, že jsou dostatečně chudé, aby mohly přijímat prostředky ze strukturálních fondů, které jsou dotovány z peněz evropských daňových poplatníků.“

Kancléře Schrödera a prezidenta Chiraka tedy trápí především „nováčci”, mezi kterými vede Estonsko s nulovou sazbou daně z příjmu právnických osob (na zisky, které se opět investují). Hrozbou pro velké evropské ekonomiky je ale i Slovensko a Polsko s 19procentní daní. Většina nových členů argumentuje logicky, že snížením daní z příjmu právnických osob podporují příznivé podnikatelské prostředí,  navíc se jim výrazně nesnižují daňové příjmy. V Unii lze totiž poměrně jednoduše převádět zisky do oblastí s nízkým zdaněním, nehledě na to, kde je výroba fakticky umístěna.

Česká republika rozhodně odmítá jakékoli slaďování podnikových daní. Ministr financí Bohuslav Sobotka se na podzimní neformální schůzce v nizozemském Scheveningenu stavěl velmi zdrženlivě i k harmonizaci daňového základu. Česká republika se dnešními 28% blíží bohatším západoevropským zemím, kde se sazba daně pohybuje vesměs mezi 30 a 40%. Do roku 2006 však má tato sazba daně v Česku klesnout na 24%.