EU se bojí, že bankovní poplatky pokřiví trh

Ministři financí ECOFIN dnes v Bruselu jednají o společném postupu při zavádění bankovních poplatků, které představují určitou formu kompenzace za případné budoucí sanace finančních ústavů. Zavedení poplatků oznámilo již několik zemí v čele s Velkou Británií, Německem a Francií. Množí se ale obavy z možných tržních deformací.

Podle interního materiálu z dílny Evropské komise, do nějž měl EurActiv možnost nahlédnout, může nekoordinované zavádění bankovních poplatků narušit fungování jednotného vnitřního trhu EU. Své vlastní návrhy na vytvoření poplatků představila již Velká Británie, Francie, Německo a Maďarsko. Podle Komise ale hrozí, že pokud si každý stát zavede svou vlastní verzi poplatku, může to vést například k nežádoucímu dvojímu "zdanění" některých nadnárodních bank.

„Musíme uplatnit společný, celoevropský přístup, minimalizovat tak narušení vnitřního trhu a vyhnout se možnému dvojímu uvalení poplatků na banky,“ píše se v dokumentu.

Nejde ale jen o riziko dvojích poplatků. Obavy evropské exekutivy vyvolávají i rozdílné základy, z kterých chtějí jednotlivé státy výši poplatků vypočítávat, stejně jako jejich často diametrálně odlišná výše.

Na zavedení bankovních poplatků, které by sloužily jako pojistka proti možnému budoucímu selhání velkých bank a dalším nákladným záchranným programům financovaným z kapes daňových poplatníků, se na červnovém summitu shodli vrcholní představitelé zemí EU. Česká republika tehdy ale vyjádřila k podobným plánům své výhrady a do závěrů summitu se jí podařilo prosadit záruku, že se k zavádění poplatků připojovat nemusí (EurActiv 18.6.2010).

Dvojí zdanění

První obavy z dvojích poplatků se objevily krátce poté, co své návrhy představili Britové a Německo se ohradilo, že pokud dojde k jejich zavedení, budou německé banky muset platit jak doma, tak v Londýně. Zatímco britský návrh počítá s uvalením poplatku na celou bankovní skupinu, tedy včetně dceřiných bank, které působí v jiných členských zemích, Německo chce vybírat poplatky pouze od bank působících na jeho území.

Evropská komise podobné připomínky vzala na vědomí a ve svém dokumentu členské státy vyzývá, aby se na dnešním jednání pokusili dospět ke společnému postupu. „Hlavní obavy panují kolem možného dvojího nebo dokonce několikanásobného uvalení poplatku“ na banky, které operují ve více členských zemích EU, dočteme se v dokumentu.

Nejmenovaný zdroj ovšem včera přístup Velké Británie hájil. I zahraniční „dcery“ domácích bank jsou prý pro ekonomiku zdrojem systémového rizika.

Komisi se také nelíbí, že chce každá země výši poplatku odvozovat z jiného základu. Zatímco některé země je chtějí počítat z aktiv a pasiv, jiné chtějí vycházet pouze z některých pasiv.

Výše poplatku

Zdrojem kritiky je také různá výše navrhovaných poplatků. Komise se obává, že pokud budou sazby výrazně odlišné, může to narušit hospodářskou soutěž mezi jednotlivými bankami. V této souvislosti Brusel upozorňuje, že v případě jednoho konkrétního členského státu přesahuje výše poplatku v relativním vyjádření čtyřnásobek toho, co chtějí vybírat jinde.

Zatímco Velká Británie chce pro příští rok stanovit poplatek na úrovni 0,04 % a očekává, že takto vybere 1,15 miliard liber, Maďarsko by od bank rádo vybíralo 0,6 % z celkových aktiv. Očekává, že z výnosů zalepí díry ve svém státním rozpočtu.

Maďarský ministr pro ekonomiku György Matolcsy v této souvislosti již v červenci přiznal, že návrh „maďarské bankovní daně způsobil v globálním podnikatelském světě bouři (…)“. Firmy se podle něj obávají, že pokud by Maďarsko podobně vysokou daň zavedlo, připojí se k němu brzy i Francie, Británie, Německo, Rumunsko a Slovensko.

Kam s vybranými penězi

Neshody panují také v otázce, jak naložit s vybranými penězi. Zatímco Británie a Maďarsko je chtějí využít jako nové příjmy státního rozpočtu (šlo by tedy fakticky o daň), Německo trvá na tom, že vybrané peníze mají sloužit jako fond pro případnou budoucí pomoc bankám.

S takovým scénářem ostatně počítal i původní návrh Evropské komise (EurActiv 26.5.2010) a není tedy divu, že dokument, který dnes dostali ministři na stůl, záměry učinit z poplatků další zdroj státního rozpočtu ostře kritizuje. Takový krok podle Komise autoritám ztíží možnosti koordinace v případě, že bude třeba přistoupit ke společným intervencím – jinými slovy, v případě, že se v potížích ocitne banka, která působí ve více členských zemích najednou.