EU požaduje po Řecku přísnější opatření

Evropská unie včera (1. března) vyzvala Řecko, aby přijalo další přísná opatření v boji proti fiskální krizi, která ohrožuje celou eurozónu. EU také slíbila, že Řecku při překonávání obrovské zadluženosti pomůže.

Včera do Řecka přicestoval eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn. Po jednáních s řeckými představiteli vyjádřil přesvědčení, že finanční trhy projeví důvěru v to, že Řecko dokáže snížit své zadlužení podle plánu. Bude ale prý potřeba přijmout další úsporná opatření.

Pár hodin po Rehnově prohlášení informovala kancelář řeckého premiéra Papandrea, že na středeční schůzi bude řecká vláda jednat o „přijetí dalších opatření zaměřených na ekonomiku“. Toto vyjádření mělo pravděpodobně signalizovat, že Řecko je připravené na další rozpočtové škrty ve snaze o získání podpory od EU. Řecká vláda zatím plánuje zmrazení platů veřejného sektoru a jednoroční zmrazení výše důchodů.

Řecký premiér Jorgos Papandreu nejspíš zveřejní nové kroky ještě před svou páteční cestou za německou kancléřkou Angelou Merkel, se kterou bude jednat o možné podpoře od největší evropské ekonomiky. Německo je totiž klíčovým aktérem ve hře o pomoc zadluženému balkánskému státu.

Blíží se dohoda?

Řecké náklady na splácení dluhu jsou nyní nejnižší od poloviny února. Důvodem jsou hlavně očekávání, že tamní vláda zvýší daně a sníží výdaje ve snaze srazit zadluženost. To by následně mohlo uvolnit finanční pomoc Unie ve výši až 25 miliard euro. Tento údaj ale zatím oficiálně nepotvrdil žádný představitel členského státu EU.

Pomoc by mohla přijít ve formě garancí nebo půjček od některých členských zemí (např. Německa, Francie či Nizozemska) prostřednictvím jejich státních bank. Analytik společnosti Nomura Sean Maloney k současné situaci řekl: „Zdá se, že se blížíme k nějaké formě dohody o Řecku .“

Přes 24hodinovou generální stávku proti přísným opatřením je Papandreu mezi Řeky relativně populární a mohl si tak dovolit slib, že v případě nutnosti přijme další opatření ke snížení dluhu. Mezi tato opatření může podle řeckých představitelů patřit zvýšení různých daní (např. DPH, zdanění luxusního zboží) a snížení státních výdajů.

Podle posledních ekonomických dat byly v únoru obchodní podmínky pro řecké výrobce nejhorší za posledních deset měsíců. Obchodní aktivita v eurozóně se přitom zvýšila.

Dalším problémem jsou spekulace s řeckým dluhem. Státy eurozóny se ale snaží proti spekulativním obchodům bojovat. Lucemburský premiér Jean-Claude Juncker k tomu pro německý list Handelsblatt uvedl: „Ve sklepě máme mučící nástroje a v případě potřeby je vytáhneme.“

Evropská komise má 16. března zveřejnit zprávu, která zhodnotí, jak si Řecko ve svém boji za vyrovnaný rozpočet vede.

(EurActiv s Reuters.)