EU: Obamovy plány na zdanění bank nás poškodí

Zpráva pro zítřejší jednání ministrů financí Unie poukazuje na údajnou diskriminaci zahraničních bank v připravovaném plánu Obamovy administrativy na zdanění finančních institucí. Ve vztazích mezi Bruselem a Washingtonem se tak možná objeví další trhlina.

Poté, co americká vláda vyjádřila pohoršení nad unijními plány na regulaci hedgeových fondů, se možná mezi oběma břehy Atlantiku rýsuje další spor – tentokrát o to, jakým způsobem zdanit finanční instituce.

Podle vysoko postavených úředníků se v podkladových materiálech pro Radu Ecofin (začíná zítra v Madridu) objevila informace o tom, že nová daň pro finanční instituce v USA poškodí zahraniční společnosti.

Jak je to možné? Zahraniční banky mají totiž ve srovnání s těmi americkými menší množství vkladů se státní garancí, které bude možno odečíst od závazků finančních ústavů, jež poslouží jako základ pro výpočet nové daně. Tento systém tedy umožní platit americkým bankám menší daně než těm zahraničním, tvrdí úředníci.

V podkladech pro Ecofin se navíc uvádí, že zavedení stejně nastavené daně v unijních podmínkách by bylo těžké „obhájit a prosadit“. Podle expertů by totiž rozdíly v účetních systémech mezi USA a EU mohly zapříčinit velké odlišnosti ve výpočtu a konečné výši daně.

Unijní ministři financí budou zítra a pozítří ve Španělsku diskutovat o vlastním návrhu na zdanění bank. Komisař pro vnitřní trh Michel Barnier má načrtnout možnosti, jak by se finanční instituce mohly podílet na nákladech souvisejících s jejich opětovnou záchranou (v případě budoucí krize). Ta byla totiž v posledních letech hrazena hlavně z veřejných prostředků.

Barnier ovšem zatím nehodlá přijít s návrhem globálního zdanění transakcí, které by podle socialistů v Evropském parlamentu pomohlo zabránit spekulacím na finančních trzích. „V principu proti zdanění transakcí nic nemáme, ale musíme počkat na dohodu na globální úrovni,“ uvedl komisařův mluvčí.

I když veřejná poptávka po tom, aby „bankéři platili za chyby, které způsobili“, po celém světě narůstá, představy o tom, jak peníze získané od finančních institucí využít, se často diametrálně odlišují.

Jestliže ve Spojených státech politici chtějí prostředky využít k zaplacení dluhů vzniklých nedávnou finanční krizí, v Evropě je hodlají „napumpovat“ spíš do fondů, z nichž se budou hradit budoucí dluhy krachujících bank.

I v rámci samotné EU se najdou podstatné rozdíly: některé země hodlají po americkém způsobu spíš „látat díry v rozpočtu“, jiné by rády získané peníze daly na podporu bank, v jejichž aktivech je stále hodně problematických dluhů. S „originálním“ nápadem přišli britští konzervativci: pokud vyhrají květnové volby, poskytnou prý peníze na daňové prázdniny pro sezdané páry.

Unijní ministři financí se na nadcházejícím jednání budou snažit tyto rozpory překonat a vyjasnit, jakým způsobem banky zdanit a jak získané peníze využít. Hned zítra má svůj plán zaměřený na zmíněné fondy, z nichž by se v budoucnu financovaly problematické banky, představit komisař Barnier. Evropská exekutiva počítá s tím, že by se v rámci Unie mohlo ročně vybrat zhruba 50 miliard eur.

O případném zavedení globálního zdanění finančních transakcí mají ministři financí G20 diskutovat příští týden (23. dubna) ve Washingtonu. Další zasedání G20 na nejvyšší úrovni proběhne 26. až 27. června v Torontu.

(EurActiv s Reuters.)