EU chce lepší koordinaci hospodářských politik, o sankcích rozhodne až Task Force

Ve snaze předejít podobné krizi, kterou nyní prochází Řecko a jež trápí i celkové hospodářství Evropské unie, včerejší (17. června) summit Evropské rady potvrdil plány politiků na zpřísnění rozpočtových pravidel pro členské státy. Na detaily si však musíme počkat až ve zprávě, kterou na podzim vydá Task Force Hermana Van Rompuyho.

To, že evropští lídři, kteří se včera na pozvání stálého předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuyho sjeli do Bruselu a odklepli tam plán na zpřísnění kontroly a koordinace fiskálních politik členských zemí, není žádným překvapením (EurActiv 15.6.2010). Co je ale mnohem podstatnější, je fakt, že návrh Evropské komise svým způsobem podpořily všechny členské země. A to dokonce i ty, které k němu měly v minulosti výhrady.

1: 0 pro Camerona?

Politické špičky se na summitu dohodly jednoduše z obavy, že by se v budoucnosti mohl opakovat řecký scénář, který již několik měsíců vytrvale plní hlavní stránky médií a pro mnohé z nich představuje noční můru.

Sedmadvacítka se proto shodla na tzv. evropském semestru, tedy předběžném posuzování návrhů národních rozpočtů Evropskou komisí a Radou EU vždy na jaře daného roku.

Detaily celého plánu však budou upřesněny až po další schůzce zvláštní pracovní skupiny Task Force, která pod vedením prezidenta EU Van Rompuyho vznikla za účelem posílení Paktu stability a růstu. Další schůzka by se měla uskutečnit na podzim.

Odložení diskusí nad přesnými pravidly, čímž je získán čas na jejich případnou úpravu, je britským tiskem vykládáno jako „vítězství“ nového britského premiéra Davida Camerona, pro kterého byl včerejší summit prvním v roli předsedy vlády.

Cameron, který je známý svými euroskeptickými postoji, se jakékoliv formě předávání pravomocí z národních (rozuměj britské) úrovní brání. Na druhou stranu po skončení vrcholné schůzky prohlásil, že uvítal „míru odhodlání mezi členskými státy EU vypořádat se s jejich rozpočtovými deficity.“ Motor eurozóny by měl být podle jeho slov opět nastartován, ale není v britském zájmu přijmout jednotnou měnu.

„Nepodporuji a nepodpořím přesun pravomocí z Westminsteru do Bruselu. Nemáme euro a nechystáme se ho přijmout,“ svěřil se reportérům.

Česká republika je „zatím“ pro

Česká republika, kterou na summitu zastupoval premiér dosluhující úřednické vlády Jan Fischer, unijní záměr na posuzování rozpočtů evropskými institucemi podpořila.

„Není to nic od ďábla. Neznamená to, že o deficitu či podobě rozpočtu bude rozhodovat někdo jiný než české autority a v koncovce český parlament,“ uvedl pro Českou televizi premiér.

Zda bude Praha zastávat stejný názor i poté, co odstoupí úřednický kabinet a v Bruselu nás bude reprezentovat nová vláda, je ve hvězdách. Podle Petra Nečase, pravděpodobného premiéra, který rovněž hovořil na kamery České televize, „je jakákoliv forma schvalování rozpočtu ´ex-post´ nebo ´ex-ante´ ze strany jakýchkoliv orgánů EU neakceptovatelným krokem.“

„Podřídit se nařizování z Bruselu“ se nelíbí ani předsedovi TOP 09 Karlu Schwarzenbergovi, ale třetí strana možné koalice, Věci veřejné, jsou podle slov svého předsedy Radka Johna „za konzultace, které jsou ochranou před šílenými politiky, vděční.“

Nutno však podotknout, že evropské instituce budou rozpočtové plány pouze posuzovat a na základě zjištěných informací upozorňovat tu kterou zemi na to, že sklouzává k nebezpečnému deficitu. Budou také přijímána doporučení, jak situaci co nejlépe a nejrychleji napravit. O ´schvalování´ či ´nařizování´ se tedy v pravém smyslu nejedná.

Sankce, sankce, sankce

Účastníci včerejšího bruselského vrcholného setkání však nediskutovali pouze o upevnění hospodářských pravidel, ale věnovali se i možným postihům za jejich nedodržování (sankce už existují, ale nejsou uplatňovány). Hospodářství členských států se totiž opírá o tzv. Pakt stability a růstu, který požaduje, aby rozpočtový deficit státu nepřesáhl 3 % HDP a jeho dluh nebyl vyšší než 60 %  HDP.

Lídři však k žádnému rozhodnutí zatím nedospěli a o podobě sankcí budou jednat ještě s „unijním prezidentem“ na již zmiňované podzimní schůzce Task Force.

Ve hře je znemožnění čerpání z evropských fondů nebo německo-francouzský návrh na pozastavení hlasovacích práv v Radě, který se však v ostatních členských státech setkal se spíše chladnějším přijetím.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy v Bruselu navrhl, aby hříšníci z eurozóny byli za nedodržování pravidel trestáni přísněji než státy, které mají vyjednaný trvalý opt-out (výjimku). Měl na mysli Dánsko a Velkou Británii.

Sarkozy také zdůraznil, že rozhodování o hospodářské politice EU není „federalistické“ a mělo by i nadále zůstat v režii hlav členských států a vlád, které by rozhodovaly jednomyslně.

Francie se tak svým postojem odlišuje od názoru, který razí německá vláda kancléřky Angely Merkel. Ta se staví za to, aby „ekonomická vláda“ platila pro všechny členy EU a nikoliv jen země, které mají euro.