EU a MMF Řecku poskytnou další půjčky

Jean-Claude Juncker, Jorgos Papandreu; zdroj: http://www.flickr.com/photos/primeministergr/.

Řecká vláda dnes začne jednat o novém úsporném plánu, který jí naordinovali zástupci Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu. Ti v pátek slíbili Athénám druhý záchranný balíček, ale pouze pod podmínkou dalších reforem a privatizací. Zatím není jasné, kolik budou evropské daňové poplatníky nové půjčky stát.

Řecká vláda zítra začne neformálně jednat o novém střednědobém plánu úspor. V neděli o tom informovala kancelář premiéra Jorgose Papandreua.

V úterý má pak ministerský předseda návrh, jehož součástí je například snižování počtu zaměstnanců ve veřejném sektoru nebo vytvoření speciální agentury pro privatizaci veřejného majetku, představit politické radě vládní strany PASOK. Ve středu by se jím měla zabývat vláda, která jej poté pošle do parlamentu.

Ministr vnitra Jannis Ragousis případné odpůrce uvnitř vládní strany upozornil, že pokud by plán, na němž se v pátek Řecko dohodlo se zástupci Evropské unie a MMF, nepodpořili, může dojít na nejhorší.

O novém tříletém plánu je zatím známo jen velmi málo. Je ale více než pravděpodobné, že až vyjde najevo, kolik peněz ještě bude Řecko potřebovat, nebude se protestovat jen v Athénách. Německý týdeník Der Spiegel v neděli přinesl zprávu, podle níž by objem nového balíčku, z něhož má země čerpat půjčky až do roku 2014, mohl přesáhnout 100 miliard euro.

Spiegel se odvolal na zdroje z německého ministerstva financí a představitele tzv. „trojky“, kterou tvoří zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu. Ministerstvo financí ale informaci odmítlo komentovat.

První záchranný balíček v objemu 110 miliard eur získalo Řecko od mezinárodního společenství vloni v květnu. Země se podle něj měla vrátit na finanční trhy v roce 2012. To se ale nyní jeví jako nemyslitelné. Athénám hrozí státní bankrot a výnosy ze státních dluhopisů dosahují na sekundárním trhu závratných výšin.

Řecko zatím z prvního balíčku vyčerpalo 43 miliard eur a nyní (v červnu) mělo dostat dalších 12 miliard. MMF odmítl ale pomoc uvolnit dříve, než bude mít země zajištěno financování alespoň na příštích dvanáct měsíců. Podmínky další pomoci trojka dojednala s řeckými představiteli v pátek a MMF oznámil, že další splátku pošle v červenci.

Záchranný program musí ale ještě schválit ministři financí zemí eurozóny a výkonná rada MMF.

Plán zřejmě nepotěší soukromé věřitele, neboť by měl podle všeobecného očekávání obsahovat požadavek, aby se věřitelé na nákladech pomoci částečně podíleli. Potvrdily to i zdroje blízké jednání zástupců členských zemí, kteří minulý týden o podmínkách další pomoci jednali ve Vídni (EurActiv 3.6.2011).

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble měl podle Spiegelu dokonce instruovat svého vyjednavače Jörga Asmussena, aby při jednáních ve Vídni nekývl na žádný balíček, který by nepočítal s účastí soukromých věřitelů.

Německá veřejnost nese záchranné programy pro zadlužené země s velkou nelibostí a podobná situace je i v Nizozemsku nebo Finsku.

„Řecko se snaží, ale nesnaží se dost,“ říká Volker Kauder, spojenec kancléřky Angely Merkel a parlamentní lídr strany CDU. Na protesty proti úsporným programům, které v uplynulých týdnech otřásají Řeckem, podle něj nelze brát ohledy. „Nesmíme se demonstracemi v Řecku nechat ovlivnit,“ uvedl Kauder a dodal, že „je na čase, aby se z Řecka stal konečně stát se středoevropskými standardy“.

(EurActiv s Reuters.)