Estonsko je na dobré cestě přijmout euro již roku 2011

Díky příznivým makroekonomickým výsledkům, které Estonci vykazují i během krize, se tento pobaltský stát v roce 2011 pravděpodobně stane 17. členem eurozóny. Evropská komise Estonsku ukáže zelenou asi v polovině května.

„Pokud se nestane nic zvláštního, vydá Komise 12. května kladné stanovisko pro vstup Estonska do eurozóny,“ prohlásil nejmenovaný úředník EU. To by znamenalo, že tento baltický stát vstoupí do eurozóny roku 2011.

V ten samý den, 12. května, Komise také zveřejní svojí konvergenční zprávu pro rok 2009. Eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn k tomu na středeční tiskové konferenci v Bruselu dodal: „Bude to den prohloubení a asi také dalšího rozšíření eurozóny.“

„Tento pátek si v Madridu poprvé vyměním názory na toto důležité téma jak s ministry financí eurozóny, tak se všemi členy Ecofinu,“ dodal. Podle časového plánu španělského předsednictví potrvá neformální setkání ministrů financí eurozóny do neděle.

V březnu Evropská komise vyjádřila převážně pozitivní hodnocení estonského ekonomického programu pro nadcházející léta. „Estonské orgány v roce 2009 rozhodujícím způsobem konsolidovaly veřejné finance, čímž přispěly k dalším změnám v hospodářství a pomohly přizpůsobit finanční plány očekávanému nižšímu růstu,“ stojí v dokumentu.

Podle odhadů estonské vlády bude v nadcházejících letech podíl deficitu veřejného rozpočtu na HDP pravidelně klesat. Tallin očekává v roce 2009 deficit 2,6 %, v roce 2010 2,2 % a 2 % v roce 2011. Pro vstup do eurozóny nesmí deficit překročit hranici 3 % HDP.

Inflační past

Větším problémem než deficit ale v Estonsku dlouhodobě představovala míra inflace. Ta měla tendenci být vyšší než 2 % cíl ustavený Maastrichtskou smlouvou. V roce 2008 vzrostly estonské ceny o 10,6 %. To výrazně překročilo maximální možnou inflaci, která se odvozuje z průměrné inflační míry tří nejúspěšnějších unijních členů v konkrétním roce.

To ale neznamená, že čím nižší míru inflace stát má, tím je dle EU úspěšnější. Úspěšnost se spíše měří podle toho, jak blízko je inflace v jednotlivých státech k inflačnímu cíli Evropské centrální banky.

Vysokou inflaci v Estonskou živil rychlý růst, který následoval po vstupu do EU v roce 2004. Po zásahu ekonomické krize roku 2008 ale dvouciferný hospodářský růst ustal. Krize měla i jeden pozitivní efekt – snížila estonskou inflaci pod hranici, kterou vyžaduje Maastrichtská smlouva.

V roce 2009 dokonce dosáhla pouhých 0,2 % a na relativně nízké úrovni má zůstat i během nadcházejících let. Vyplývá to z Estonského národního ekonomického programu, který schválila Evropská komise.

Poslední údaje ale naznačují, že bude třeba poopravit očekávaný vývoj estonské ekonomiky, neboť HDP roste rychleji, než se čekalo. Estonský ministr financí Jurgen Ligi v úterý oznámil, že míra inflace v roce 2010 znovu nabírá vzestupnou tendenci – odhad na rok 2011 byl z původních 1,9 % zvýšen na 2 %.

Ligi ale zároveň vyjádřil přesvědčení, že jeho země nebude mít problém splnit inflační a fiskální požadavky pro vstup do eurozóny.

Rumunsko a Bulharsko přijetí eura oddálily

Podle informací z posledních dnů je na Balkáně jiná situace než v Estonsku. Z Rumunska a Bulharska se ozývají zprávy, které naznačují další oddálení termínu, kdy tyto země přijmou jednotnou unijní měnu.

Guvernér rumunské centrální banky Mugur Isarescu doporučil, aby jeho země posunula původní cíl přijmout euro již roku 2015. Je podle něj potřeba „více příprav“. Rumunsko hluboce zasáhla probíhající hospodářská krize. Tamní ekonomickou situaci navíc ztěžuje poměrně vysoká inflace, která má v roce 2010 dosáhnout 3,5 %.

Dalším rumunským problémem je hluboký rozpočtový schodek – 7,2 % HDP. Do konce roku 2010 chtějí Rumuni snížit deficit na 5,9 %. V roce 2009 tento balkánský stát získal finanční pomoc ve výši 20 miliard euro. Injekce přišla hlavně od MMF, Evropské komise a Světové banky.

Bulharská středopravicová vláda minulý týden oznámila, že posune svůj plán vstoupit do ERM II, což je jakýsi předpokoj pro vstup do eurozóny. Aby mohl stát přijmout euro, musí nejprve 2 roky splňovat kritéria ERM II, která se týkají například míry fluktuace měnového kurzu.