Ekonomiku eurozóny čeká v roce 2012 propad

Zdroj: CreativeCommons.org

Eurozóna podruhé za poslední tři roky směřuje k recesi. Evropskou unii jako celek pak čeká, stejně jako Českou republiku, stagnace. Vyplývá to z nejnovějších odhadů, které včera zveřejnila Evropská komise. Ta zároveň uvedla, že se eurozóna musí teprve z dluhové krize vymanit.

Ekonomika zemí Evropské měnové unie se podle nových predikcí Evropské komise letos propadne o 0,3 %. Podle předchozích odhadů přitom měla eurozóna naopak o 0,5 % růst.

Neporoste ani EU jako celek a nulový růst evropská exekutiva předpovídá také České republice. Nejhlubší propad čeká dvě zadlužené evropské ekonomiky – Řecko (o 4,4 %) a Portugalsko (o 3,3 %). Irsko, třetí zemi napojenou na záchranné programy EU a Mezinárodního měnového fondu, čeká naproti tomu mírný růst (o 0,5 %).

Recese ale čeká další dvě ohrožené ekonomiky – Itálie i Španělsko, jejichž výnosy z dluhopisů se v loňském roce vyšplhaly do závratných výšin, se podle Komise propadnou o zhruba jedno procento.

Zástupce evropských institucí, na nějž se odvolává agentura Reuters, uvedl, že vzhledem k tomu, že se dluhová krize eurozóny dostává z chronické do akutní fáze, nebude mít Unie se silně zadluženými státy žádné slitování. Zdá se ale, že minimálně v případě Španělska jeho slova neplatí.

„Členské státy, které jsou pod přísným dohledem trhu, by měly být připraveny splnit rozpočtové podmínky,“ uvedl komisař pro hospodářské a měnové otázky Olli Rehn jako zdůvodnění svého tvrdého postoje vůči nadměrně zadluženým státům.

Komisař ale naznačil, že Španělsku, které má rozpočtový cíl pro tento rok stanoven na 4,4 % HDP, by se poté, co Eurostat shromáždí všechny potřebné údaje, mohl cíl o něco zmírnit.

„Úplné informace o rozpočtových číslech budou k dispozici v březnovém doporučení, které Eurostat poté v dubnu potvrdí (a zveřejní). Na základě toho jednáme se španělskými představiteli a rozhodnutí budou přijata ve chvíli, kdy budeme mít informace pohromadě,“ uvedl Rehn.

Ekonomové ale strategii, při níž Evropská unie ordinuje státům v jižní části eurozóny úspory, začínají čím dál víc zpochybňovat. Úsporné programy už jdou do takových extrémů, kdy některá města nemají na výplaty místních úředníků, omezují se sociální služby a míra nezaměstnanosti trhá rekordy.

Podle Komise jsou ale úsporná opatření třeba, má-li se zvýšit důvěra investorů.

Zdá se ale, že se negativní zpětnou vazbu mezi slabými dlužníky, nestálými finančními trhy a zpomalující se reálnou ekonomikou stále nedaří prolomit.

Prezident Evropské centrální banky Mario Draghi včera německým novinám sdělil, že se ekonomika eurozóny po velmi slabém závěru loňského roku otřepává a že pozitivních signálů od posledního zasedání rady guvernérů, které se konalo před dvěma měsíci, přibylo.

Eurozóna se naposledy ocitla v recesi v roce 2009 a tehdejšímu propadu ekonomiky se po vzoru krize z třicátých let minulého století začalo přezdívat „Velká deprese“.

Smrtící koktejl namíchaný z vysoké míry veřejného zadlužení, propadu důvěry ze strany investorů a podnikatelů a rostoucí nezaměstnanosti spolehlivě utlumil oživení, které evropská ekonomika v posledních dvou letech zažívala. A navzdory náznakům, že by se situace mohla v letošním roce stabilizovat, ekonomové oslovení agenurou Reuters očekávají, že k obnovení hospodářského růstu nedojde dřív než v roce 2013.

Odhady, které představila Evropská komise, jsou přitom o něco optimističtější, než predikce Mezinárodního měnového fondu. Ten očekává, že se eurozóna letos propadne o 0,5 %. Jak Komise, tak MMF se ale shodují, že k mírnému oživení může dojít nejdřív v posledních měsících roku 2012.

Ale předpovědi se mohou ještě zhoršit. Nynější odhady totiž počítají s tím, že se evropští politici budou snažit evropskou dluhovou krizi vyřešit.

„Bilance rizik vůči růstu HDP zůstává vychýlena směrem dolů a nejistota je stále vysoká,“ uvedla Komise. „Předběžný odhad se i nadále opírá o předpoklad, že adekvátní politická opatření budou dohodnuta a implementována.“

Příští týden se v Bruselu uskuteční pravidelný jarní summit Evropské rady. Investoři doufají, že na něm evropští politici přistoupí k navýšení stropu ve společných záchranných evropských fondech a dají tím MMF důvod, aby se výrazněji postavil za zadlužené země v jižním křídle eurozóny.

Německá vláda ale tento týden opět uvedla, že k žádnému posilování záchranných fondů eurozóny nevidí důvod.

(Reuters/EurActiv)