ECOFIN: Hříšníky eurozóny budou čekat automatické pokuty

Kdo nebude dodržovat rozpočtová pravidla, toho trest nemine. Tento vzkaz vyslali včera unijní ministři financí poté, co se dohodli na novém sankčním mechanismu pro fiskální hříšníky eurozóny. Odborníci však pochybují, zda tato opatření ke konsolidaci financí přispějí.

Po dlouhých devíti měsících jednání představili včera (15. března) evropští ministři financí dokument, jenž upletl pružnější bič na země eurozóny, které neplní fiskální pravidla. Pokud dohodu posvětí také Evropský parlament, sankční mechanismus za překročení rozpočtového schodku a celkového zadlužení bude mnohem přísnější než doposud. Rovněž by se měl zvýšit dohled EU nad makroekonomickou rovnováhou jednotlivých zemí.

Ačkoliv se finanční postihy za nedodržování úrovně státního deficitu mohly uvalovat již dříve, nikdy se tak nestalo. Podle schváleného návrhu by proto sankční mechanismus měl být více automatický a země se mu tudíž nebudou moci tak lehce vyhnout. Pokuty budou platit pouze státy, které platí eurem. Česka se tedy prozatím netýkají.

„Posiluje to fiskální disciplínu. Česká republika tento přístup k posílení fiskální disciplíny vždy podporovala. Myslím si, že je to možné označit za úspěch, jak ECOFINu (ministrů financí EU), tak maďarského předsednictví. Pevně doufáme, že do června úspěšně skončí i dohoda s Evropským parlamentem,“ uvedl po setkání šéf státní pokladny Miroslav Kalousek a dodal, že česká delegace si dokázala představit ještě přísnější postihy.

Kdo nedodržuje, zaplatí

Jak tedy budou automatické sankce fungovat? Evropská komise bude sama posuzovat, zda stát rozpočtová a makroekonomická kritéria splňuje. Pokud Komise dojde k názoru, že nikoliv, sama zemi potrestá uvalením finanční pokuty. Toto rozhodnutí bude moci zvrátit pouze kvalifikovaná většina členských zemí hlasováním v Radě, jímž se přímo vysloví proti zavedení sankcí.

Balíček nových opatření zahrnuje dohromady šest oddělených legislativních návrhů, které upravují pravidla Paktu stability a růstu, jenž spatřil světlo světa již před 14 lety.

Dohodnutá opatření stanovují členským státům další mety, kterých budou muset v rámci hospodaření s veřejnými financemi dosáhnout. Za prvé, neočekávané příjmy do státní pokladny se nebudou moci "projíst" v podobě státních výdajů, ale budou muset přispět ke snížení rozpočtových mezer. Za druhé, během následujících tří let musí státní zadlužení klesat o 5 % ročně.

Dosud mohly členské státy platit pokuty (ač se to nikdy nestalo) pouze za překročení 3% úrovně ročního rozpočtového deficitu HDP. Nyní však budou hrozit postihy i za neplnění pravidla, které se týká celkového státního zadlužení (maximálně 60 % HDP). Částka, kterou bude muset hříšník za dluhy zaplatit, se může vyšplhat nejvýše na 0,2 % HDP.

Nově budou země eurozóny čelit finančnímu trestu také v případě, že budou dlouhodobě vykazovat makroekonomické nerovnováhy a nebude se jim dařit tento stav napravit. Aby se předešlo nepříjemným překvapením (řecké falšování statistik mají ještě všichni živě v paměti), budou členské státy rovněž povinny předkládat návrhy rozpočtů ke shlédnutí Evropské komisi.

Někteří ekonomičtí analytikové jsou ale přesto k novým opatřením skeptičtí. Podle nich není vůbec jisté, zda tyto sankční mechanismy dokážou zabránit dalším dluhovým krizím.

V procesu schvalování balíčku sehrají podstatnou úlohu také europoslanci, čtyři ze současných šesti návrhů vyžadují jejich souhlas. Poslanci nelenili a doposud zaslali k návrhu přes 2.000 připomínek. Diskuse Evropského parlamentu a Rady začne v dubnu, konečné znění dokumentu by mělo být poté schváleno v červnu.