ECOFIN: ESM musí být v budoucnosti efektivnější

Jean-Claude Juncker; zdroj: Rada EU.

Ministři financí eurozóny se včera (14. února) na své schůzce v Bruselu shodli na tom, že stabilizační mechanismus EU, který začne platit od roku 2013, musí být efektivnější než záchranná síť, kterou mají unijní ekonomiky, jež se dostanou do potíží, k dispozici nyní.

Úvěrová kapacita Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který začne platit od ledna roku 2013, bude mnohem větší než u stávajícího záchranného fondu (EFSF). Novinářům to po včerejším bruselském jednání ministrů financí členských zemí sdělil předseda Eurogroup (země platící eurem) a zároveň lucemburský premiér Jean-Claude Juncker

Ministři se podle Junckera shodli na tom, že objem finančních prostředků nového permanentního záchranného mechanismu, který je výsledkem prosincového summitu EU, dosáhne až 500 miliard eur (v přepočtu přibližně 12 bilionů Kč) a pro státy, jež se dostanou do hospodářských potíží, bude k dispozici celá částka. „Myslím, že to bude dostatečné,“ nechal se slyšet Juncker.  

Objem současné záchranné sítě, tedy Evropského finančního a stabilizačního fondu (EFSF), je 440 miliard eur (zhruba 10,7 bilionů korun) a pro státy v problémech může být uvolněno jen 250 miliard. O možném navýšení tohoto fondu se v EU diskutuje už nějaký ten pátek (podrobnosti například EurActiv 12.1.2011 nebo EurActiv 18.1.2011), ale ani včera se pro něj ministři nevyslovili. 

S navýšením finančních prostředků ve stabilizačním fondu totiž ostře nesouhlasí Německo, které je jeho největším přispěvatelem.  

„Z našeho pohledu není v současnosti nutné kapacitu EFSF zvětšovat. Tato debata vysílá trhům úplně špatný signál, protože mluvíme o navýšení v krátkodobém výhledu, a jen tak rozdmýcháváme spekulace o situaci v jednotlivých členských státech,“ vysvětlil šéf německé pokladny Wolfgang Schäuble

Aby Spolková republika na případné rozšíření fondu přistoupila, země eurozóny by musely souhlasit s větší disciplínou a celkovým prohloubením koordinace svých hospodářských politik. Německo společně s Francií proto začaly prosazovat tzv. Pakt pro konkurenceschopnost, který například počítá s daňovou harmonizací či zohledněním demografických faktorů v národních penzijních systémech. 

Jean-Claude Juncker ale médiím potvrdil, že pakt na ministerské schůzce projednáván nebyl. V současné době jej totiž se členskými státy konzultuje stálý předseda Evropské rady Herman Van Rompuy a téma bude číslem jedna na agendě mimořádného summitu, který je naplánován na polovinu příštího měsíce (11.-13. března).