ECB navrhuje přísnější trestání fiskálních hříšníků

zdroj: CreativeCommons.org

Evropská centrální banka vyzvala ministry financí, aby zvážili možnost změny Lisabonské smlouvy s cílem posílit pravomoci Komise při trestání zemí, které neplní rozpočtové cíle. Podle pozorovatelů se však unijní politici budou chtít změně Lisabonu vyhnout stůj co stůj.

Pracovní skupina ministrů financí EU, kterou vede unijní prezident Herman Van Rompuy, dostala od Evropské centrální banky návrh na posílení „hospodářského řízení“ v EU. Podle ECB by země eurozóny musely dokazovat ostatním členským státům EU, že si nezaslouží trest za překročení limitu pro veřejný dluh a deficit.

Jinak řečeno, země by se mohla vyhnout trestu, například zablokování části peněz z fondů EU, pokud dokáže  přesvědčit kvalifikovanou většinu členských států v Radě o jeho přílišné přísnosti, tvrdí zdroj z Bruselu. „Pokud se nevysloví kvalifikovaná většina proti, bude návrh sankcí platit,“ vysvětluje.

Kdyby takový návrh prošel, znamenal by výrazné posílení Evropské komise. Bylo by totiž na „neodpovědném“ státu, aby před dalšími členy EU dokázal, že má veřejné finance pod kontrolou.

Změna smluv

Návrh však v sobě skrývá zásadní háček: vyžaduje změnu Lisabonské smlouvy. „Návrh vítáme, i když všichni víme, že by vyžadoval změny smlouvy. To je ovšem otázka, kterou si musí vyříkat členské země mezi sebou,“ dodal bruselský zdroj.

O změně smlouvy se hovoří již od okamžiku, kdy EU začala hledat nový rámec koordinace hospodářských politik. Tato idea však našla zvlášť u členských zemí, které měly problém s ratifikací Lisabonské smlouvy, jen malou podporu.

Podle zmíněného zdroje by se tento problém dal obejít tak, že se změny smluv připojí k přístupové dohodě Chorvatska. Ovšem například čerstvě jmenovaný britský premiér David Cameron v předvolební kampani sliboval, že jakékoliv přesouvání pravomocí do Bruselu dá schválit Britům v referendu.

Změna úkolů

Pracovní skupina kolem Van Rompuyho v současnosti přepisuje pravidla Paktu stability a růstu, který má zabraňovat členským zemím v nezodpovědné rozpočtové politice. Pakt praví, že rozpočtový schodek nesmí překročit 3 % HDP a dluh 60 % HDP.

Už nyní může členský stát eurozóny, který dlouhodobě neplní pravidla Paktu stability a růstu (a tedy ignoruje opakovaná varování Komise), dostat za své chování pokutu. Ta se počítá ze dvou složek: fixní, která může dosáhnout až 0,2 % HDP, a pohyblivé, jež se odvíjí od rozdílu mezi aktuálním deficitem „fiskálního hříšníka“ a 3 % HDP. Dohromady členský stát tímto způsobem může zaplatit Bruselu na pokutách až 0,5 % HDP ročně.

Problémem ovšem je, že kromě Finska a Lucemburska porušili zásady Paktu alespoň jednou všichni členové eurozóny, a tak mezi nimi v tomto směru vládne velká solidarita.

Návrh ECB současná pravidla otáčí. Pokud by „hříšník“ porušoval regule, Komise by na něj uvalila (de-facto automaticky) sankce. Členská země by pak musela kvalifikovanou většinu v Radě přesvědčit, aby trest zrušila. I tak není jisté, jestli by se v „zaběhnuté praxi“ něco změnilo.

Poslechneme Komisi?

Minulý týden navrhla Komise vlastní plány systému „hospodářského řízení“. Obsahují detailní soubor sankcí vůči členským zemím eurozóny porušujícím pravidla rozpočtové kázně stanovené Paktem stability a růstu.

Sankce by se tak mohly týkat nejen regionálních fondů, jak se spekulovalo doposud, ale i zemědělských či rybářských plateb z Bruselu. Francie, Španělsko, Německo či Británie by tak byly ohroženy stejně jako země střední a východní Evropy, které nejvíce profitují právě z regionálních fondů (EurActiv 1.7.2010). 

Tyto sankce se však mají týkat pouze států eurozóny. Ovšem v rámci tzv. „evropského semestru“, budou základní parametry svých rozpočtů do Bruselu posílat všechny členské země eurozóny. Bude je tam posuzovat Komise a Rada. Jejich doporučení budou ale nezávazná a schvalování národních rozpočtů tak zůstane plně v pravomoci národních parlamentů.

Návrhy Evropské komise a ECB posoudí příští týden (13.7.) Rada Ecofin.