Druhý plán pro Řecko počítá s posilováním konkurenceschopnosti

Zdroj: WikimediaCommons.org.

Cílem druhého pokusu o záchranu Řecka, kterému dali začátkem týdne zelenou ministři financí eurozóny, nejsou prý pouze úspory. Výrazné snižování mezd a rozsáhlé privatizace mají podle zástupců evropských institucí především přispět k proexportní transformaci řecké ekonomiky.

Představitelům bruselských institucí se nelíbí, jakým způsobem média interpretují druhý záchranný balíček pro Řecko, který po dlouhých měsících nejistot schválili začátkem týdne ministři financí zemí eurozóny. Součástí balíčku jsou půjčky EU a MMF v celkovém objemu 130 miliard eur a dohoda se soukromými věřiteli na odpisu 70 % řeckého dluhu.

Hlavním cílem druhého záchranného programu, vysvětlil nejmenovaný úředník, je zvýšit konkurenceschopnost Řecka. Díky opatřením, ke kterým se pod tlakem mezinárodních věřitelů zavázala vláda v Athénách, by se prý z řecké ekonomiky založené na domácí poptávce měla stát ekonomika těžící ze silných exportně orientovaných firem.

Značných výsledků podle zástupce unijních institucí dosáhl už první záchranný balíček z roku 2010, který Řecku naordinoval „extrémně bolestná opatření“ v oblasti mezd, důchodů, daní a snižování počtu pracovních míst ve veřejném sektoru.

Některé cíle se ale naplnit nepodařilo, připouští úředník. Důvodem, proč se Athénám nepodařilo státní pokladnu naplnit, byla podle něj „daleko hlubší (než očekávaná) recese“ a nedostatky v opatřeních zaměřených na potírání daňových úniků.

Počítá se s 35 privatizačními projekty

Druhý záchranný plán má za úkol nedostatky prvního balíčku odstranit. Nové zdroje příjmů veřejných rozpočtů hledá program především v rozsáhlých privatizacích, které mají přispět k transformaci ekonomiky a změně orientace podniků na export, uvedl úředník.

„Privatizace byly velmi důležitou součástí prvního (záchranného) programu a pravděpodobně budou představovat ještě důležitější prvek druhého programu,“ uvedl úředník, který novináře seznamoval s výsledky včerejšího jednání ministrů eurozóny.

V roce 2011 bylo privatizováno pouze pět společností s výnosem 2 miliardy eur. Tož je však výrazně méně, než 5 miliard, s kterými se původně počítalo, zdůraznil. Úkolem druhého záchranného balíčku je tento proces urychlit a vytvořit nové instituce – zejména „privatizační fond“, který má být pověřen správou aktiv určených k privatizaci a „transakce v příštích letech zrealizovat,“ uvedl úředník.

V letech 2012, 2013 a 2014 má být takto zprivatizováno 35 společností ve vlastnictví státu. Realizaci prodeje státního majetku má usnadnit také zjednodušení pravidel pro investice.

Růst do roku 2014

Pokud Řecko bude postupovat podle schváleného časového plánu, mělo by podle zástupce institucí začít znovu růst v roce 2014. Úředník takový scénář považuje za reálný.

Ve světle důvěrné zprávy vypracované trojkou – Evropskou komisí, Evropskou centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem – se ale zdá, že podobná očekávání jsou příliš optimistická. Zpráva upozorňuje, že se „fiskální výhled (Řecka) zhoršil“ natolik, že v roce 2020 může být úroveň veřejného zadlužení stále na 160 % HDP.

„Vzhledem k rizikům zůstává řecký program vystaven možným problémů a otázka udržitelnosti stále visí ve vzduchu,“ píše se ve zprávě.

Zástupce institucí ale nic takového nepřipustil. Věří prý, že díky privatizacím a reformám na trhu práce a služeb se zadlužení Řecka sníží na přijatelnou úroveň.

Uvedl dále, že očekávané výnosy z prodeje státních aktiv mají podle odhadů dosáhnout 50 miliard eur. Připustil ale, že privatizace dosud postupovaly pomalu. „Podle našich čísel příjmy z privatizací nepřekročí do roku 2015 19 miliard eur, což představuje značné přehodnocení původního plánu směrem dolů.“

Dodal ovšem, že jakmile se situace v Řecku stabilizuje, začne se zájem o řecká aktiva zvyšovat.

Snižování mezd

Druhým výrazným aspektem záchranného plánu pro Řecko je snižování mezd, jehož smyslem je přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky.

Minimální mzda podle úředníka již klesla o 22 % a v některých sektorech dokonce až o 32 %. Pokud se však Řecko hodlá dostat na udržitelnou trajektorii, musí v tomto trendu pokračovat, dodal.

„Ve svých projekcích počítáme se snížením jednotkových nákladů práce o 15 %, ale určitě bude třeba jít dál. Shodujeme se na tom, že má-li dojít k obnově konkurenceschopnosti, budou mzdy muset klesnout daleko víc.“