Dohled nad finančními trhy: EU vypustila hlídací psy

Michel Barnier, komisař pro vnitřní trh; zdroj: Evropská komise.

S novým rokem zahájila svou činnost trojice evropských regulačních orgánů, které budou dohlížet na hladké fungování finančních trhů. Čtvrtý orgán má mít na starosti celkovou stabilitu finančního sektoru a jeho úkolem bude upozorňovat na rizika, která mohou ohrozit evropský finanční trh a s ním i celou ekonomiku.

Michel Barnier, komisař pro vnitřní trh a služby, uvedl, že nové orgány dohledu Evropa potřebuje. Pro finanční trhy budou podle něj jakousi „řídící věží a radary“.

Vedle dohledu nad bankami, pojišťovnami a trhy cenných papíru, budou nové agentury členské země EU upozorňovat na možná ohrožení, jakými mohou být například spekulativní bubliny.

Budou mít také právo doporučit přijetí technických standardů s celoevropskou platností a v případě „naléhavých situací“ budou moci dočasně omezit nebo dokonce pozastavit obchodování s určitými produkty a službami.

Evropské orgány dohledu vznikly v reakci na světovou finanční krizi, kterou měla podle řady politiků, ale i odborníků, na svědomí právě nedostatečná regulace. O vytvoření tří agentur – Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA), Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) – rozhodly vloni v září členské státy společně s Evropským parlamentem. Zároveň s nimi svou činnost zahajuje i čtvrtý orgán – Evropská rada pro systémová rizika (ESRB), která má mít na starosti makroekonomickou stabilitu finančního sektoru a jejím úkolem bude upozorňovat na možná systémová rizika.

Pro úplnost dodejme, že činnost ESRB zaštítí Evropská centrální banka a jeho sídlem, stejně jako i sídlem EIOPA, se stane Frankfurt. O zbývající dva orgány se podělí Londýn (EBA) a Paříž (ESMA). Členy jednotlivých orgánů mají být představitelé národních orgánů, které mají dohled nad příslušnými trhy na starosti.

První kroky

Mezi první úkoly, s nimiž se nyní nové agentury budou muset poprat, patří vytvoření společných pravidel, zavedení způsobů koordinace činností národních regulátorů a hladké převzetí pravomocí od dosavadních orgánů pro dohled nad finančními trhy.

Barnierova tisková mluvčí Chantal Hughes EurActivu dále sdělila, že mezi další priority patří i výběr „správných lidí“. „Než budou orgány v plné síle, ještě to nějaký čas zabere,“ dodala.

Na šest řídících postů v nových regulačních orgánech se Evropské komisi sešlo kolem 300 přihlášek.

Mezi praktiky, na které by se regulační orgány mohly v nejbližší době zaměřit, patří podle mluvčí například prodeje nakrátko (short selling) nebo vysokofrekvenční obchodování (high frequency trading).

„Německo vloni jednostranně pozastavilo prodeje nakrátko v době, kdy se cítilo být pod tlakem,“ uvedla Hughes. „Doufáme, že v rámci nového systému bude (v případě opakování stejného scénáře, pozn. red.) reakce koordinovanější a strukturovanější,“ dodala.

Komisař pro vnitřní trh by u derivátů, které se v 90 % případů obchodují na OTC trzích a nepodléhají tedy prakticky žádné regulaci, tento poměr obrátil. Celková hodnota trhu s deriváty se přitom v prosinci roku 2009 odhadovala na 615 bilionů dolarů.

Jako příklad obchodních praktik, jejichž dočasné pozastavení by v „naléhavé situaci“ evropský regulátor mohl požadovat, uvedla mluvčí swapy úvěrového selhání. Naznačila ale, že podobný krok je třeba vnímat v širším kontextu. „Na stole máme vyjednané návrhy k derivátům, prodejům nakrátko a swapům úvěrového selhání – ty všechny musí stát na širším základě,“ dodala.

Evropská komise vloni v září zveřejnila návrh, podle nějž by se na obchodování s deriváty měla vztahovat pravidla pro obchodování na burzách s cennými papíry. Obchody by měla zpracovávat clearingová centra nebo centrální protistrana, které by podléhaly přísnějším pravidlům.