Dohled ECB nad evropskými bankami bude ještě během na dlouhou trať, tvrdí analytici

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: m_bartosch

Během minulého týdne seznámila Evropská komise veřejnost se svou představu bankovního dohledu nad bankami eurozóny, který by měl znamenat základ plánované bankovní unie. Podle původních plánů měla Evropská centrální banka (ECB) převzít dohled již v lednu příštího roku, nyní však Evropská komise posouvá toto datum o rok.

Ve svém nedávném projevu nastínil předseda Evropské komise José Manuel Barroso představu Evropské komise týkající se vznikající bankovní unie (EurActiv 13.9.2012).

Podle Komise by měla ECB převzít dohled nad jednotlivými bankami, získat oprávnění udělovat a odnímat bankovní licence či v případě nutnosti vyšetřovat banky a udělovat jim pokuty.

Původní plán počítal s tím, že pokud budou tato pravidla schválena všemi 27 zeměmi EU, měla by vejít v platnost od ledna příštího roku. Podle nejnovějších představ Komise by však k tomuto datu měla ECB získat dohled pouze nad bankami, které požádají o pomoc záchranné fondy EFSF/ESM. Dohled nad všemi finančními ústavy eurozóny, kterých je přibližně 6.000, by měla ECB získat teprve od ledna 2014. 

Že bude vznik bankovní unie ještě „během na dlouhou trať“ potvrdil EurActivu i analytik ČSOB Jan Čermák.

„Myslím, že náběh bankovní unie bude velmi pozvolný, protože ECB nemá v této oblasti vůbec žádnou expertízu, nemá na to najaté žádné lidi a především nemá lokální know-how, které se při dohledu nad bankovními sektory tvoří až postupem času,“ vysvětluje Čermák a dodává, že ECB se podle něj stane především kontrolorem národních regulátorů, a to těch zemí, které budou chtít čerpat pomoc z eurozóny.

O tom, že některé země, jako je Německo nebo Rakousko, „rozhodně nebudou chtít projekt bankovní unie uspěchat“, je přesvědčen i hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš.

„Slovy rakouského guvernéra Evalda Novotneho ´kvalita musí být postavena na první místo´ a to může chvíli trvat. Přímá pomoc pro španělské banky ze záchranných fondů tak rozhodně není za rohem,“ vysvětluje Bureš.

Má se Česko k bankovní unii připojit?

Přestože musí být rámcová opatření schválena všemi 27 zeměmi Evropské unie, měla by se zpočátku vztahovat pouze na země eurozóny a zbylých deset států včetně České republiky se může podle svého uvážení k unii připojit, či zůstat stranou. V případě, že by se některý z těchto zbylých států rozhodl stát součástí bankovní unie, musel by se smířit s tím, že nemá hlasovací právo v ECB, protože nepoužívá euro.

Mezi českou politickou reprezentací i bankovními analytiky zatím převládá názor, že by ČR měla alespoň zatím zůstat mimo unii.

Podle analytika ČSOB Čermáka není připojení k bankovní unii pro Česku republiku žádnou nutností. „Česko má dost kvalitní dohled nad finančním sektorem, což prokázalo i během poslední krize, kterou český finanční sektor přestál ve velmi dobré kondici,“ řekl redakci.

Podobný názor zastává i český premiér Petr Nečas „Oslabení národního dohledu není něco, co bychom v naší situaci, kdy ten dozor máme velmi kvalitní, viděli jako přínos,“ prohlásil nedávno Nečas. K projektu bankovní unie se staví skepticky i prezident Václav Klaus.