Dlouhodobý unijní rozpočet se podle EP nemá snižovat

Zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: graur razvan ionut.

Poslanci Evropského parlamentu včera (23. října) přijali rezoluci, ve které se shodli na tom, že evropský rozpočet pro léta 2014 až 2020 by se neměl snižovat. Evropské peníze naopak považují za významný nástroj pro překonávání současné krize. Připomněli také, že unijní rozpočet by mohl mít vlastní příjmy například v podobě daně z finančních transakcí.

Členové Evropského parlamentu včera ladili své postoje pro vyjednávání se členskými státy ohledně víceletého finančního rámce EU pro léta 2014 až 2020. V přijaté rezoluci dali najevo, že nepodpoří žádný kompromis, který by nevedl k rovnováze mezi příjmy a výdaji dlouhodobého unijního rozpočtu.

„Evropský parlament neodsouhlasí nové výdaje, dokud nebude existovat dohoda o příjmech," prohlásil francouzský europoslanec Alain Lamassoure (EPP), který předsedá parlamentnímu výboru pro rozpočet. V rezoluci se pak Parlament shodl na tom, že výše rozpočtu by měla minimálně zůstat na současné úrovni.  

Usnesení europoslanci schválili výraznou většinou, což jim pro jednání se členskými státy zajišťuje dobrý výchozí bod. Jednotlivé členské země totiž mají na budoucnost evropského rozpočtu rozdílné názory.

Konzervativní vlády, jako například ta britská, totiž požadují jeho snížení. K tomuto postoji se letos v lednu připojila i Česká republika (EurActiv 20.1.2012). Jiné země poukazují na to, že peníze použité na evropské úrovni pomáhají Evropě na cestě z krize.

Britský premiér David Cameron například plánuje vetovat jakýkoliv návrh, který by nevedl ke zmrazení výdajů rozpočtu. Německá kancléřka Angela Merkel upozornila, že pokud bude Británie na tomto postoji trvat, bude Německo usilovat o odložení mimořádného rozpočtového summitu, který se má konat v listopadu. V Polsku pak opozice tlačí na premiéra Donalda Tuska, aby rozpočet vetoval, pokud z něj Polsko (které je největším příjemcem financí z EU) nezíská minimálně 68,5 miliard eur.

Místopředseda Evropské parlamentu Oldřich Vlasák (ECR) připomněl, že v letech 2014 až 2020 se Česká republika pravděpodobně zařadí do skupiny čistých plátců do unijního rozpočtu, a proto bude dbát především na úspory a účelnost vynakládaných peněz.   

„Pro nadcházející období po roce 2013 ale nutně potřebujeme dotace z Bruselu na dobudování základní infrastruktury a podporu ekonomického růstu. Z toho důvodu nechceme omezovat evropské strukturální fondy,“ dodal.  

Nezmenšovat, ale investovat

Národní rozpočty členských států od roku 1988 rostou v průměru rychleji než rozpočet EU, který každoročně představuje asi 130 miliard eur, což je přibližně 1 % hrubého národního produktu EU.

„Zmenšování evropského rozpočtu v porovnání s rozpočty národních států je ve zřejmém rozporu s rozšiřováním kompetencí a úkolů, které Unii svěřuje Smlouva, a s politickými rozhodnutími, které přijímá samotná Evropská rada – zejména s vývojem ohledně posílení evropské ekonomické politiky,“ píše se v rezoluci.

Pokud nebude v unijním rozpočtu dost peněz, nebude mít Evropa podle europoslanců dostatek prostředků na realizování politických priorit shrnutých v prorůstové Strategii Evropa 2020.

Podpora investičních priorit, jako jsou lidský kapitál a vzdělávání, rozvoj společnosti založené na znalostech, infrastruktura, výzkum a inovace nebo zelené by přitom mohla opět nastartovat ekonomický růst, uvedl český europoslanec Vojtěch Mynář (S&D), který je členem parlamentního rozpočtového výboru.

Pokud budou některé členské státy trvat na zmrazení evropských výdajů, je podle europoslanců možné dosáhnout kompromisu alespoň tak, že nespotřebované finance bude možné v evropském rozpočtu použít i v následujícím roce. Dosud jsou „přebytky“ vraceny zpět do národních rozpočtů.  

Další možností by bylo poskytnout Unii při nakládání s rozpočtem větší flexibilitu. Podle europoslanců je to totiž v době měnících se politických i ekonomických podmínek nezbytné.  

Vlastní zdroje

Někteří europoslanci také zdůraznili, že je nutné hovořit také o vlastních příjmech evropského rozpočtu.  

„Debata neběží nad tím, zda snížit rozpočet, ale zda není možné nahradit příspěvky členských států,“ řekl Lamassoure. Připomněl, že jedním z plánovaných příjmů rozpočtu by se mohla stát daň z finančních transakcí (EurActiv 11.10.2012), kterou se prozatím rozhodlo zavést 10 zemí.   

Takový návrh přivítala i další česká europoslankyně, která zasedá v rozpočtovém výboru, Zuzana Brzobohatá (S&D). „Zavedení vlastních příjmů pro evropský rozpočet vnímám jako pozitivní krok, zejména pak daň z finančních transakcí. Finanční nástroje v rámci nového výhledu mohou také podpořit další kofinancování od soukromých a veřejných investorů,“ uvedla.