Dědek: O přijetí eura v ČR by neměla rozhodovat momentální nálada

Olli Rehn, Jeroen Dijsselbloem, Valdis Dombrovskis, Andris Vilks a Ilmārs Rimšēvičs; zdroj: Evropská komise.

Od 1. ledna se eurozóna rozroste o Lotyšsko. To se rozhodlo přijmout společnou měnu i přes fakt, že se některé země platící eurem potýkají s velkými problémy. „Chce-li být Česká republika v centru, kde se rozhoduje o budoucí podobě Evropské unie, neměla by se vstupem do eurozóny příliš váhat,“ upozorňuje Oldřich Dědek, který má v České republice na starosti koordinaci zavedení společné měny.

Eurozóna se od 1. ledna 2014 rozroste o další stát. K dosavadní sedmnáctce zemí platících eurem se příští rok přidá Lotyšsko. Na začátku tohoto týdne to potvrdil Eurogroup, neboli ministři financí zemí eurozóny.

Již na začátku června zveřejnila Evropská komise zprávu, podle které Lotyšsko splňuje takzvaná konvergenční kritéria, tedy podmínky, které jsou nutné k členství v projektu společné měny (EurActiv 4.6.2013). Minulý rok se tomuto pobaltskému státu podařilo snížit schodek státního rozpočtu hluboko pod stanovený strop, a to na 1,2 % HDP. Jeho veřejný dluh se pohybuje okolo 41 % HDP. Lotyšský lat je navíc na euro stabilně navázán už od vstupu země do Unie v roce 2004, kritérium přitom požaduje jen dva roky.

Podle národního koordinátora pro zavedení eura v České republice Oldřicha Dědka je proto vstup Lotyšska do eurozóny z hlediska ekonomické logiky zcela správným rozhodnutím. „Lotyšsko založilo svoji transformační strategii na politice kurzové kotvy, udržení pevné vazby na euro tvořilo osu lotyšského nápravného programu. Pevný kurz činil z této země stínového člena eurozóny, jenž se vzdal samostatné měnové i kurzové politiky,“ řekl EurActivu Dědek.

Dodává, že Riga od 1. ledna konečně získá možnost podílet se na měnové politice eurozóny. „To považuji za jediný významný a současně příjemný důsledek rozhodnutí Lotyška přijmout euro. Vedle dalšího efektu, že fakticky pokračovat bude dlouhodobě uplatňovaná politika pevného kurzu, avšak bez možnosti, že by ji někdo mohl již zpochybňovat,“ domnívá se Dědek.

Ekonom Petr Teplý z Institutu ekonomických studií doplňuje, že Lotyšsko se také automaticky stane členem záchranných mechanismů. „Lotyšsko má  již dnes svou měnu lat fixovánu na euro, tudíž nedojde de facto k žádné změně na jeho devizovém trhu,“ řekl redakci.

Lotyšsko už také přijalo několik zákonů, které jsou za potřebí pro jeho vstup do eurozóny. Jeden z nich zahrnuje i koeficient, podle kterého bude národní měna lat přepočítána na euro v poměru 0,702804 latu za jedno euro.

Je euro v době krize správným tahem?

Riga vstupuje do eurozóny v době, kdy se především státy jižní Evropy potýkají s velkými problémy. Po svém vstupu bude muset přispět do Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), jenž pomáhá zemím eurozóny v problémech, částkou 320 milionů eur. To je také jedním z důvodů, proč podle současných průzkumů podporuje přijetí eura jen necelých 38 % Lotyšů.

Podle lotyšského ministra financí Andrise Vilkse však bude vstup prospěšný pro jeho zemi i přes současné potíže. „Těžké časy bezpochyby několik let potrvají. Ale i přes dnešní problémy vidíme v dlouhodobé perspektivě mnoho výhod,“ řekl Vilks a dodal, že členství v eurozóně je pro malé a otevřené ekonomiky velmi důležitým opěrným bodem.

Jak řekl Dědek redakci, rozšiřování eurozóny v době krize lze považovat za důležitý signál o životaschopnosti projektu společné měny. Dodává, že je také dobré si uvědomit fakt, že žádná země nehodlá eurozónu opustit a raději podstupuje „bolestivou adaptaci“.

„Hluboká krize je něco jako hodina pravdy, která nutí si uvědomit skutečné hodnoty právě proto, jak je náhle snadné je ztratit. Příslušnost k eurozóně se zdá být jedou z těchto hodnot, kterých se země pevně drží, a to i za cenu určitých obětí,“ řekl redakci.

Ekonom Teplý však s tímto názorem nesouhlasí. „Rozšíření eurozóny je jakýsi fíkový list, který má zakrýt její dlouhodobé strukturální problémy, jako je notorická nekonkurenceschopnost periferních zemí, absence reforem nebo fragmentace finančního trhu. Současný pád vlády v Portugalsku, stávky v Řecku nebo snížení ratingu Francie jsou toho flagrantním důkazem,“ řekl. 

Dočká se i ČR?

Česká republika se zavázala k přijetí společné měny svým vstupem do Evropské unie. Žádné vládě se však zatím nedaří splnit konvergenční kritéria. Vláda Petra Nečase se rozhodla termín pro přijetí eura neurčit (EurActiv 23.12.2010). Během schvalování Evropského stabilizačního mechanismu v květnu 2012 však premiér prohlásil, že Česko nepřijme euro dřív než za osm až deset let, tedy až po roce 2020.

Především od pravicových stran navíc stále častěji zaznívá názor, že by o přijetí společné měny měli občané hlasovat v referendu. Podle průzkumu veřejného mínění, který v dubnu tohoto roku provedl Sociologický ústav Akademie věd, nesouhlasí s přijetím eura 77 % Čechů.  

Podle Oldřicha Dědka dluhová krize v eurozóně bezesporu komplikuje rozhodování o zavedení eura. „Nicméně rozhodnutí o vstupu do eurozóny je vysloveně strategická otázka, jejíž posuzování by se mělo odvíjet od dlouhodobých zájmů České republiky a nikoli od momentálních nálad,“ řekl.

Dodává, že současné reformy v eurozóně přinášejí bezpočet důkazů o tom, že euro se stává páteří dalšího prohlubování evropské integrace. Upozorňuje také, že Eurogroup se stává klíčovou institucí. „Chce-li být Česká republika v centru, kde se rozhoduje o budoucí podobě Evropské unie, neměla by se vstupem do eurozóny příliš váhat,“ uzavírá Dědek.

O vývoji českého vztahu k euru si můžete přečíst také v našem Links Dossier.