Co bude dál s návrhem rozpočtu EU na příštích sedm let?

Zdroj: Evropský parlament.

Návrh rozpočtu EU na období let 2014 – 2020, na kterém se lídři členských států dohodli minulý týden (8. února), počítá oproti tomu minulému se škrty přes 30 miliard eur. Poslanci Evropského parlamentu, kteří nově podle Lisabonské smlouvy o rozpočtu spolurozhodují, ale již před summitem EU dali najevo, že si přejí naopak nárůst v unijních výdajích.

Výše rozpočtu EU na příštích sedm let byla v návrhu Evropské rady stanovena na 960 miliard eur (EurActiv 8.2.2013). To je o 35 miliard méně, než jaká byla částka pro léta 2007 – 2013. Evropská komise přitom původně navrhovala rozpočet ve výši 1.025 miliard eur. Ještě před konáním summitu EU minulý týden europoslanci vyjádřili své výhrady k případným škrtům (EurActiv 7.2.2013).

Celková výše rozpočtu, na níž se dohodli představitelé států, ale přitom podle ekonoma Petra Zahradníka odpovídá ekonomické situaci, v níž se EU nachází. „Minulá perspektiva byla připravována a schválena v době dávno před vypuknutím byť jen náznaků krize a v tomto duchu byla postavena optimisticky, expanzivně, dynamicky a velkoryse,“ vysvětlil Zahradník EurActivu. Nynější situace, kdy jsou stovky miliard eur uvolňovány do problémových ekonomik, je podle něj o 180° odlišná a redukce objemu prostředků je prý logickou reakcí.

Výhrady europoslanců

Již krátce po schválení návrhu víceletého finančního rámce Evropskou radou však představitelé čtyř největších frakcí Evropského parlamentu: šéf Evropské lidové strany (EPP) Joseph Daul, předseda sociálních demokratů (S&D) Hannes Swoboda, Guy Verhofstadt z frakce liberálů (ALDE) a Daniel Cohn-Bendit za Zelené zpochybnili možnost souhlasu europoslanců s navrženou částkou. Ten je při schvalování unijního rozpočtu nutný podle pravidel, která byla zavedena Lisabonskou smlouvou.

Spokojenost s dosaženým kompromisem, kterou někteří představitelé členských států po summitu vyjadřovali, tak může být předčasná. „Je třeba říct, že rozpočet není schválen, hlavní síly Evropského parlamentu momentálně vyjádřily značné výhrady a vůbec není jisté, že tato podoba rozpočtu bude schválena,“ sdělil redakci bývalý eurokomisař Vladimír Špidla (ČSSD). Nastínil také další postup v případě, že europoslanci návrh zamítnou. „Vytvoří se vyjednávací výbor mezi Parlamentem a Radou a následuje několik měsíců intenzivních vyjednávání o novém kompromisu.“

Jeho hledání může být vzhledem k požadavkům většiny europoslanců komplikované. Jako hlavní výhradu představitelé čtyř frakcí zmiňují, že rozpočet dostatečně nepodporuje růst a vytváření pracovních míst a mohl by vést ke strukturálnímu deficitu. Nelíbí se jim také velké rozdíly mezi platbami a závazky, které podle nich zakládají na problémy v budoucnu a neřeší současné problémy. Evropská rada totiž určila výši plateb na 908,4 miliard eur (závazky představuje zmíněných 960 miliard eur), což byla v rámci vyjednávání nižší úroveň, kterou prosazoval především britský premiér David Cameron.

Podle Špidly lze nicméně kompromisu docílit vždy a není prý pravděpodobné, že by se rozpočet včas neschválil. „Současná fáze vyjednávání ale zdaleka není konečná,“ připomněl.

K tomu se připojuje i Zahradník. „Myslím, že zcela hladké to nebude, ale odhadoval bych, že do konce letošního prvního pololetí a optimisticky snad i lehce dříve bude víceletý finanční rámec schválen i Evropským parlamentem, aby umožnil členským státům výrazně pokročit v procesu přípravy a vyjednávání operačních programů a Dohod o partnerství,“ řekl redakci.

Tajná volba

Pravděpodobnost odmítnutí současného návrhu v Evropském parlamentu se může zvýšit i tím, že europoslanci by o rozpočtu hlasovali tajnou volbou. V průběhu summitu tento záměr oznámil předseda parlamentu Martin Schulz (S&D).

Proti tomu se ostře staví český europoslanec Jan Zahradil (ODS; ECR). „Půjde o jedno z nejdůležitějších hlasování za celé volební období, které by rozhodně mělo být veřejné. Ti poslanci, kteří se rozhodnou dohodu členských států torpédovat a jít proti vůli svých premiérů a voličů, by se pod takové rozhodnutí měli mít odvahu podepsat,“ uvedl.

Evropský parlament tedy není jednotný. Se stanoviskem čtyř velkých frakcí nesouhlasí právě Evropská konzervativní a reformistická skupina (ECR), ve které jsou zastoupeni poslanci ODS. Jeden z jejích představitelů Hynek Fajmon už avizoval, že jeho frakce bude hlasovat pro návrh. „My tu dohodu podpoříme. Jednoznačně, protože chceme, aby rozpočet byl včas.“

Naopak europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD; S&D) zopakovala, že sociálnědemokratická frakce současnému návrhu svůj hlas nedá. Rozpočet je podle ní silně restriktivní, nedostatečně flexibilní a nevyjadřuje hlavní priority, kterými by měla být zejména konkurenceschopnost a podpora vědy a výzkumu.

Evropský parlament by měl o rozpočtu začít jednat do letních prázdnin.