České banky proti bankovní unii nejsou, chtějí ale jasná pravidla

Jiří Kunert, generální ředitel Unicredit Bank

Premiér Petr Nečas dnes krátce po příjezdu na summit EU zopakoval obavy, které má Česká republika vůči návrhu na vytvoření společné bankovní unie. Vláda má strach z oslabení bankovního dozoru a destabilizace českého bankovního sektoru. Podle samotných bank ale může integrace usnadnit pomoci bankám, které se ocitnou v krizi, a přinést zjednodušení dohledu.

„V České republice si nemyslíme, že by bankovní unie neměla existovat. Musí být ale nastavena jasně a transparentně,“ řekl dnes na tiskové konferenci po setkání ředitelů bank ze střední a východní Evropy Jiří Kunert, generální ředitel Unicredit Bank.

Evropské banky podle něj patří díky svému nadnárodnímu charakteru k nejevropštějším organizacím v EU a vytvoření pravidel, která by platila ve všech zemích, stejně jako vznik jednoho regulátora proto podle něj dává smysl.

Vznik bankovní unie je jedním z hlavních témat, o kterých jednají evropští státníci na summitu EU, který dnes začal v Bruselu. Její vytvoření jako součást řešení dluhové krize doporučuje Evropě také Mezinárodní měnový fond. Jde ale o kontroverzní téma. Společný bankovní dohled a další integraci zcela odmítá Velká Británie. Výhrady má ale i Česko.

Český premiér Petr Nečas dnes před zahájením summitu novinářům sdělil, že se vláda obává především přenesení bankovního dozoru na evropskou úroveň a vzniku společného systému ručení za vklady. „Vidíme to velmi skepticky. Mohlo by to vést ke zvýšení morálního hazardu,“ citovala ministerského předsedu ČTK.

Naopak vstřícně se podle agentury čeští vyjednavači staví k nastavení systému, který by řešil problémy systémově důležitých bank.

Součást střednědobé vize EU

Zástupci bank ale zdůraňují, že plány na vytvoření bankovní unie představují důležitou součást střednědobé debaty o stabilizaci situace v eurozóně a fiskální integraci.

„Mít systém, ve kterém lze v rámci skupiny přesouvat likviditu a ve kterém si mohou investoři z Milána, Bruselu nebo Paříže vyplácet dividendy svých dcer, určitě dává smysl. Zároveň je ale nutné poskytnout národním orgánům jistotu, že jejich finanční systémy zůstanou stejně stabilní, jako byly v uplynulém desetiletí,“ uvedl v Praze na adresu bankovní unie výkonný ředitel Institutu mezinárodních financí (IIF) Charles Dallara.

IIF zastupuje na 400 světových bank. Dallara hrál jako zástupce soukromých věřitelů také klíčovou roli v jednáních o druhém záchranném balíčku pro Řecko.

Bankovní unie je součástí širšího plánu na dlouhodobé řešení dluhové krize eurozóny a společně s kroky k posílení fiskální integrace a vytvořením politické unie o ní v těchto dnech jednají vrcholní evropští politici.

Návrh je součástí zprávy, kterou státníkům na summitu představili předseda Evropské komise José Manuel Barroso, předseda Evropské rady Herman van Rompuy, předseda Eurogroup Jean-Claude Juncker a prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi.

Záměr, který počítá s vytvořením společného orgánu dohledu nad evropskými bankami, zavedením společných záruk za bankovní depozita a vznikem zvláštního záchranného fondu pro banky v potížích, je ale vysoce kontroverzní. Politickou shodu očekávají pozorovatelé pouze v případě nadnárodního orgánu dohledu, a to ještě v mírnější verzi, která počítá s tím, že by společnému dohledu nepodléhaly všechny, ale pouze systémově důležité banky. Se společnými zárukami a záchranným fondem nesouhlasí ale Německo a silné pochybnosti má i Česká republika.

České obavy

Ministr financí Miroslav Kalousek minulý týden na Ecofinu (Radě ministrů financí EU) novinářům řekl, že Česká republika považuje za citlivou především otázku dohledu.

Po české bankovní krizi koncem devadesátých let přešla totiž převážná část bankovního sektoru do rukou evropských bank a vláda se nyní obává, aby vstup do bankovní unie neohrozil stabilitu domácího finančního sektoru. Česká republika bude proto podle ministra muset pečlivě zvážit, co by pro ni případné členství v bankovní unii znamenalo.

Podle člena Národní ekonomické rady NERV Michala Mejstříka hrozí, že by se zahraniční matky mohly v případě potíží snažit o přelévání likvidity z úspěšnějších dcer ve střední a východní Evropě.

V České republice jsou banky na rozdíl od zemí eurozóny v dobré kondici, mají malou expozici vůči problémovým zemím a dosahují zisku. Na rozdíl od většiny ostatních zemí mají podle ekonoma navíc převis vkladů nad úvěry a země, které jsou v opačné situaci, si pak od zemí jako je Česká republika půjčují.

Poradce vlády se obává, že vznikem bankovní unie by se ve jménu centrální evropské stability bankovního sektoru zlegalizovalo přelévání peněz mezi matkami a dcerami. „Podle mého je za tím zoufalá snaha o záchranu vybraných mateřských bank, které se ocitly v problémech a chtějí svou situaci otevřeně kontrolovat. Z hlediska úspěšných zemí jako je Česká republika to považuji za mimořádně nebezpečné stanovisko,“ uvedl Mejstřík v diskusi, kterou před dvěma týdny uspořádala Mezinárodní obchodní komora v ČR (ICC).

Ekonom České spořitelny Petr Zahradník ale tyto obavy nesdílí. „Dokážu si představit, že bankovní unie bude mít přesně opačný dopad a že naopak dohlédne na to, aby se problémové matky nehojily na svých dcerách a aby odpovědnost za ně nesl stát,“ uvedl Zahradník.

 „Naši regulátoři se obávají vyvádění peněz do matek, ale je třeba říci, že k ničemu takovému historicky nikdy nedošlo,“ brání bankovní sektor generální ředitel Unicreditu Jiří Kunert.

Banky by podle něj měly mít v případě, že se ocitnou v potížích, možnost přesouvat aktiva mezi matkami a dcerami. „Vždyť je to jedna banka. Přesuny by tudíž měly být možné, ovšem za předpokladu, že (mezi matkami a dcerami) budou nastaveny rovné podmínky,“ dodal.

Kunert zdůraznil, že návrhy jsou zatím ještě příliš obecné a že řada věcí může být pro Českou republiku stěží akceptovatelná.

„Česká republika a další země střední Evropy jsou už dnes součástí západoevropského bankovního systému. Jejich zkušenosti je třeba zohlednit a je třeba, aby byl hlas z Prahy nebo Bratislavy slyšet. Potřebujeme správnou rovnováhu,“ dodává Dallara.