Budoucnost Kypru je nejistá, kde sežene dalších šest miliard eur?

Zdroj: Wikimedia Commons; autor: EUCyprus.

Minulý týden ministři financí eurozóny odsouhlasili půjčku Kypru, včera (18. dubna) ji schválil německý parlament. Hlasovat se o ní ale bude ještě v kyperském parlamentu, kde se podle předběžných odhadů proti přijetí záchranného balíku staví asi polovina poslanců. Kyperská vláda by měla od EU a MMF získat půjčku ve výši 10 miliard eur, sama pak ale musí sehnat ještě 13 miliard, tedy o 6 miliard více. To bude podle ekonomů velmi problematické.

Ministři financí eurozóny právě před týdnem posvětili záchranný plán pro Kypr (EurActiv 25.3.2013). EU podle něj kyperské vládě půjčí 9 miliard eur a jednou miliardou se bude podílet Mezinárodní měnový fond (MMF). Celkem tedy Kypr získá mezinárodní pomoc ve výši 10 miliard eur, ukázalo se ale, že na záchranu před bankrotem bude potřebovat 23 miliard. To je o šest více, než se předpokládalo.

Kyperská vláda tedy bude muset sama obstarat 13 miliard eur. Podle některých ekonomů je to ale nemožné, pro Kypr je to totiž obrovská částka – činí přes dvě třetiny ročního HDP ostrova.

Dalších šest miliard

Myslí si to i analytik Pražského institutu Glopolis Jiří Čáslavka. „Aktuální situace, kdy Kypr musí sehnat další miliardy na svou záchranu, je už opravdu neudržitelná, takže očekávám, že po německých volbách budou následovat nová jednání, další půjčky a prodloužení splatnosti těch stávajících. V opačném případě bude bankrot nevyhnutelný,“ řekl v rozhovoru pro EurActiv.

Možnost získání dodatečných 6 miliard eur vidí jako velmi problematickou také David Brzek, makléř Fio banky. „Zvýšení daní a úspory ve státním rozpočtu nabízejí pouze omezené množství,“ vysvětlil redakci. V úvahu prý přichází prodej státních aktiv, včetně části zlatých rezerv, o kterém kyperští politici uvažují, ale ani to by asi nestačilo. „Další možností jsou bilaterální půjčky či využití kohezních fondů EU, o čemž již politici jednali,“ připomíná Brzek.

Hlavní analytik Generali PPF Radomír Jáč upozorňuje, že oněch 6 miliard eur je třeba najít jinou cestou než další půjčkou, protože veřejný dluh Kypru činil už koncem roku 2012 86,5 % HDP. „V krajním případě, dostane-li Kypr další oficiální záchrannou půjčku, tak by to vzhledem k úrovni zadlužení Kypru bylo již bez účasti MMF,“ sdělil EurActivu.

Prodejem zlata z rezerv kyperské centrální banky by podle Jáče Kypr získal řádově stovky milionů eur, nejde tedy o zásadní řešení. „Samozřejmě je tu možnost dále zatížit vkladatele kyperských bank, nicméně je otázka, nakolik je toto na Kypru průchodné,“ dodává.

Význam Kypru pro eurozónu

I samotnou desetimiliardovou půjčku musí ale ještě odsouhlasit parlamenty všech zemí eurozóny. Včera ji schválili poslanci německého Budestagu, a to drtivou většinou 487 ze 600 hlasů. Bundestag přitom předtím hrozil odmítnutím plánu kvůli obavám z praní špinavých peněz na Kypru. Objevil se také názor, že Kypr jakožto malý ostrovní stát není pro eurozónu relevantním, a nestojí tak za záchranu.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble ale na poslance apeloval, aby záchranný balík podpořili s tím, že ostrov je pro eurozónu systémově relevantní a jeho bankrot by mohl zbrzdit stabilizaci měnové unie. Krach Kypru by podle něj totiž mohl s velkou pravděpodobností vést k nákaze dalších zemí.

Podle Jáče proto pro eurozónu není politicky žádoucí, aby došlo k defaultu Kypru na jeho dluh. „Myslím si, že restrukturalizace kyperského dluhu by byla pro ostatní státy a představitele eurozóny nežádoucí variantou,“ domnívá se. Spíše, bude-li to nezbytné, proto očekává další navýšení pomoci pro Kypr ze strany eurozóny.

Pravděpodobnost, že by Kypr opustil eurozónu, je podle Brzka v případě Kypru vyšší, než byla v případě Řecka, nadále se ale domnívá, že k tomu nedojde.

Ekonomka Citigroup Giada Gainiová se domnívá, že riziko, že Kypr opustí eurozónu, je vysoké. Kypr v každém případě čeká recese a problém kyperských bank musí být vyřešen, i pokud by z eurozóny odešel, vysvětlila EurActivu. Je proto prý pravděpodobné, že dojde k dluhovým škrtům a další restrukturalizaci dluhu skrze bankovní vklady.

Hlasování v kyperském parlamentu

Začátkem týdne se objevila zpráva, že záchranný balík bude schvalovat ještě kyperský parlament. Podle kyperského ministra spravedlnosti Pedrose Cleridese to vyžaduje ústava ostrovního státu. Hlasování by se mělo uskutečnit do konce dubna. Podle některých odhadů se ale zhruba polovina kyperských poslanců staví proti.

Mluvčí kyperské vlády Christos Stylianides k tomu uvedl, že kdokoli se chystá odmítnout dohodu o půjčce, by měl zároveň navrhnout, kde získat deset miliard eur. „Měl by také navrhnout, jak zajistit vyplacení mezd a důchodů a jak se vypořádat s mezinárodním zmatkem, který by odmítnutí půjčky mohlo způsobit,“ dodal.

Makléř Brzek se ale domnívá, že kyperský parlament plán schválí a v následujících měsících se budou vést další jednání o možných kompromisech. A to přesto, že aktuálně to především němečtí představitelé před vlastními volbami odmítají.

Kritika europoslanců

O kyperské otázce tento týden jednali i europoslanci. Záchranný plán od nich sklidil kritiku ze všech stran. Francouzský eurposlanec Jean-Paul Gauzès  (EPP) vidí největší problém ve špatné komunikaci Eurogroup ohledně hledání řešení kyperské krize. Podle socialistů v Evropském parlamentu zase měla být Kypru nabídnuta vyšší pomoc. Hannes Swoboda (S&D) pak vlády členských zemí eurozóny obvinil, že se chovají nedemokraticky a téměř koloniálním způsobem.

Podle českého europoslance za ODS Jana Zahradila (ECR) Kypr slouží jako záminka k útoku na daňovou suverenitu a autonomii členských zemí. „Pod záminkou dalšího sjednocování a evropských řešení se tady útočí na právo každé země mít svojí vlastní daňovou politiku,“ řekl Zahradil v Evropském parlamentu.

Eurozóna je podle něj také velmi nestabilní a situaci nejde řešit hlubší integrací. „To, co se teď odehrává uvnitř EU, to není normální cyklická krize, která přijde a zase odejde, to je prostě systémová, strukturální krize evropské integrace, kterou nelze léčit další evropskou integrací,“ domnívá se.