Brusel přišel s plánem, jak upevnit evropskou hospodářskou unii

Jen několik dní poté, co ministři financí eurozóny rozhodli o přípravě záchranného balíčku pro státy, které by sklouzly do obdobných hospodářských potíží jako Řecko, Evropská komise navrhla více koordinovat fiskální a hospodářské politiky všech členských států.

Podstatou návrhu Evropské komise, který byl představen včera (12. května), je, aby rozpočty členských zemí EU prošly kontrolou ještě před tím, než budou schváleny národními parlamenty. Evropská unie tak chce dopředu zabránit tomu, aby se v budoucnosti opakovala krize à la Řecko.

„Je třeba mít jasno. Nemůžeme mít měnovou unii, aniž bychom měli unii hospodářskou,“ obhajoval úmysl předseda Evropské komise José Manuel Barroso.

„Členské státy by měly mít odvahu říct, zda hospodářskou unii chtějí nebo ne. A jestliže ji nechtějí, je lepší zapomenout i na monetární unii,“ řekl také Barroso, který svá slova směřoval na národní vlády.

Budou to totiž ony, jejichž vrcholní představitelé budou plánu vyjadřovat důvěru nebo ho naopak pohřbí. Ať tak nebo tak, rozhodující bude jejich červnové setkání na summitu Evropské rady v Bruselu.

Směrem k úzké koordinaci

Pokud budou členské státy s návrhem Komise souhlasit, Evropská unie může s posuzováním národních rozpočtů začít již příští rok.

„V případě, že se v rozpočtových plánech (členských států) pro příští rok objeví nějaké nesrovnalosti, může být doporučena jejich revize,“ uvádí se v návrhu.

„Koordinace fiskální politiky musí být provedena s jistým předstihem, abychom zajistili soulad národních rozpočtů s evropskými cíli a to, že tyto rozpočty nebudou ohrožovat stabilitu ostatních členských zemí,“ hájil návrh komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn

Ač Komise dříve mluvila o zpřísnění pravidel pouze pro země eurozóny, dnes již do plánu zahrnuje i země, které jednotnou měnu dosud nepřevzaly. Unie tak bude kontrolovat i rozpočet České republiky.

„Užší koordinaci rozpočtových politik EU považuji za důležitý krok vpřed, který může přispět k posílení rozpočtové odpovědnosti členských států,“ pochvaluje si návrh český europoslanec Jan Březina (KDU-ČSL).

Ekonomové však jeho nadšení spíše nesdílejí a jsou převážně skeptičtí. Členské státy si, i přes opakované ujištění ze strany Komise, do svých rozpočtů nenechají mluvit, shodují se.

Jisté obavy již také vyjádřilo například Švédsko. Švédský ministr zahraničí Fredrik Reinfeldt celý plán dokonce označil za „zvláštní“.

„Fakt, že by se to mělo týkat všech členských zemí, je podle nás trochu zvláštní,“ řekl a dodal, že zamýšlený kontrolní mechanismus „by byl pravděpodobně možný pro ty (země), jejichž rozpočtová politika neodpovídá Paktu stability a růstu.“

Pravdou je, že pro země, ve kterých se platí eurem, by zmiňovaný mechanismus mohl sloužit jako systém včasného varování před porušením Paktu stability a růstu. Ten stanovuje limit pro rozpočtový deficit (3 % HDP) a veřejný dluh (60 % HDP).

Součástí návrhu Komise je také zpřísnění dohledu nad dodržováním pravidel a sankcionování za jeho porušování. Předseda Barroso zpřísnění připustil, ale blíže jej nespecifikoval.

„Musíme se více soustředit na celkový státní dluh a dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Členské státy by si měly být jisté, že mají efektivní rozpočtový rámec. Porušení paktu by se mělo řešit rychleji,“ uvádí se v návrhu.

V současné době je možné hříšné členské státy potrestat pouze uvalením finančních sankcí nebo zastavením čerpání z evropských dotací. V minulosti ale zatím nebyl žádný podobný případ zaznamenán.