Brusel: Podpora Airbusu byla legální

Evropská komise se odvolala proti rozhodnutí Světové obchodní organizace (WTO) z konce června, ze kterého vyplynulo, že výrobce letadel Airbus dostával v minulých letech od několika evropských států nelegální veřejnou podporu. Na stole WTO leží i stížnost Bruselu na protěžování konkurenčního Boeingu ze strany americké vlády.

Očekávané se stalo skutkem: Brusel nesouhlasí s tím, že Airbus dostával nelegální veřejnou podporu a odvolal se proti rozhodnutí WTO. Evropská komise má k verdiktu závažné výhrady. Nelíbí se jí především to, že označil některé dotace pro Airbus za „proexportní“ (ty jsou podle pravidel WTO zakázané) a že nadhodnotil výši veřejné podpory.

„Tenhle spor je příliš důležitý na to, aby ho mohly bez povšimnutí ovlivňovat zjevné dezinterpretace legislativy,“ uvedl eurokomisař pro obchod Karel De Gucht.

Pro Airbus se jedná o klíčové rozhodnutí. Pokud by totiž Evropská komise nechala lhůtu pro odvolání uplynout, musel by Airbus vracet minimálně tři miliardy eur, které od roku 2004 čerpal z veřejných prostředků (především na vývoj velkokapacitního letounu A380). Nelegální podpora by se tak musela vrátit do veřejných pokladen členských států (Německa, Velké Británie, Španělska a Francie) během dalších 90 dnů.

Pomáhali jsme, ale méně

Teď je ovšem vše jinak. Spor se u WTO bude táhnout další dlouhé měsíce. Už bylo řečeno, že Brusel odmítá uznat „proexportnost“ udělených dotací a také se ohrazuje proti výši veřejné podpory spočítané experty WTO.

Ti našli 21 případů, kdy některý stát EU poskytl Airbusu půjčku za výhodnějších podmínek, než bylo v té době na trhu obvyklé, tedy skrytou dotaci. Brusel se ale ohrazuje proti tomu, jak byly panelem WTO spočítány úrokové míry u srovnávaných půjček (dodali je prý Američané). Sečteno a podrženo, podle Komise ve většině případů o dotaci nešlo a v těch zbývajících WTO její velikost přeceňuje.

Brusel dále nesouhlasí s tím, že by Airbus v Hamburku, Toulouse nebo Brémách mohl využívat dotovanou infrastrukturu nebo že by profitoval z dotačních programů, na které dosáhl jen on a žádná z dalších unijních firem. Podle Komise se navíc na pravdě nezakládá ani obvinění, že Airbus převzal pozici světové jedničky ve výrobě letadel na úkor Boeingu právě díky velkorysé veřejné podpoře (letadla Airbusu jsou prý životaschopná i bez ní).

Nekonečná bitva nebo dohoda?

Brusel se v tomto případě řídí heslem nejlepší obrana je útok. WTO tak v současnosti neřeší pouze údajné prohřešky Airbusu, ale také stížnost Evropské komise na nelegální veřejnou podporu pro americký Boeing.

Obě strany sporu měly dostat verdikt WTO na stůl již minulý pátek, ale nakonec došlo k jeho odložení až na polovinu září. To vyvolalo odmítavé reakce u Airbusu, jehož představitelé označili rozhodnutí WTO za „neférové“.

Airbus si totiž dělal naděje, že pokud WTO uzná nelegálnost americké veřejné podpory, vrátí mu to „vítr do plachet“, respektive zlepší jeho pozici i ve druhém sporu. Pak by se Evropské komisi a Airbusu otevřela cesta k dohodě s Boeingem a americkou vládou, myslí si někteří experti na obchodní právo.

Jiní ale namítají, že letité spory čelních firem v leteckém průmyslu jen tak neskončí – vývoj žádného velkého dopravního letadla se totiž zatím neobešel (ani na jedné straně Atlantiku) bez veřejné podpory. A nejsou žádné signály, že by se to do budoucna mělo změnit.

I když WTO musí v odvolacím procesu týkajícím se přípustnosti veřejné podpory rozhodnout do 60 dnů, v takto složitém případě jí bude posuzování trvat pravděpodobně déle.

(EurActiv s Reuters.)