Barroso: Rozpočtové úspory narážejí na mantinely

zdroj: Evropská komise.

Evropská unie se podle předsedy Evropské komise Josého Manuela Barroso pomalu odvrací od politiky tvrdých úspor, od kterých si slibovala porážku hospodářské krize. Barroso ve svém projevu reagoval na aktuální stav veřejných financí v jednotlivých členských zemích, o němž včera (22. dubna) informoval Eurostat.

Politice tvrdých rozpočtových škrtů v Evropě možná odzvonilo. Podle šéfa Evropské komise Josého Manuela Barroso tato politika, kterou se evropská sedmadvacítka snažila čelit hospodářské krizi, ztrácí podporu.  

„I přesto, že je tato politika (úsporných opatření) v zásadě správná, myslím si, že v mnoha ohledech dosáhlá svých mantinelů,“ uvedl včera (22. dubna) Barroso.  

Předseda Evropské komise je totiž přesvědčen, že za úspěchem takové politiky musí stát alespoň minimální politická a sociální podpora. Ta se ale v posledních měsících vytrácí.  

„Řada německých politiků a centrálních bankéřů razí stále teorii, že k tvrdým a rychlým úsporným opatřením neexistuje na periferiích eurozóny alternativa,“ myslí si Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny. „Po italských volbách a v konfrontaci s novými makro-čísly se ale dostává do čím dál větší izolace – a to jak uvnitř eurozóny, tak na mezinárodním poli,“ dodal. 

Ke zmírnění úsporných opatření, která sice mají potenciál uklidnit finanční trhy, zároveň však mohou negativně ovlivnit ekonomiku a nezaměstnanost, již v minulosti vyzvala například Francie. 

Periferie vs. Německo 

Slova předsedy Evropské komise ale nepřišla jako blesk z čistého nebe. Reagoval jimi na nejnovější čísla Evropského statistického úřadu – Eurostatu, která byla zveřejněna včera a nejsou vůči stavu evropské ekonomiky vůbec lichotivá.

Podle údajů Eurostatu se hospodářská krize v eurozóně, potažmo v celé EU nezlepšila. Celkový schodek se nedaří stlačit pod požadované maximum 3 % HDP a veřejný dluh neustále roste. 

„Ve všech ekonomikách, kde Trojka naordinovala přísnou dietu, veřejný dluh rychle narůstal,“ vysvětluje Bureš. Jedinou výjimku představuje Řecko, kterému ale soukromí věřitelé odepsali část dluhu.  

Veřejný dluh Řecka tak díky tomuto opatření klesl ze 170 % HDP v roce 2011 na současných 157 % HDP, i přesto je ale nejvyšší v celé Evropě. Druhá a třetí příčka patří Itálii (127 % HDP) a Portugalsku (128 %). 

Portugalsko je zároveň zemí, která se v poslední době zadlužila nejvíce (+ 15,3 %). Druhé místo patří v tomto ohledu Španělsku (+14,9 %) a třetí Kypru (+14,7 %). 

Zcela jiný obrázek nabízí nejsilnější evropská ekonomika Německo, která jako jediná hlásí přebytkové rozpočty (+0,2 % HDP). 

„Německá pozice velmi důvěryhodného dlužníka v Evropě se tím dále upevňuje, a Německo si tak může půjčovat peníze s rekordně nízkými úroky,“ uvedl analytik Petr Dufek z ČSOB. „Je to navíc jedna z mála zemí, která by si dokonce nyní mohla dovolit fiskální expanzi, jež by mohla podpořit růst,“ dodal. 

Pro doplnění, Česká republika ze statistiky Eurostatu nevyšla nejlépe, ale ani nejhůře. „S výsledky rozpočtů se na první pohled chlubit sice nemůže (-4,4 % HDP), ale když vezmeme v úvahu vliv církevních restitucí, jsme na -2,5 % HDP, což je podstatně lepší výsledek a dělili bychom se s Rakouskem o deváté nejlepší místo,“ upřesňuje Dufek. 

S veřejným dluhem je to už ale horší. Během loňského roku se zvýšil v poměru k HDP o 5 % na skoro 46 %. Ve srovnání s rokem 2001 se jedná o téměř dvojnásobek.