Barroso představil plán, který může zavést dvourychlostní Evropu

zdroj: Rada EU

Evropská komise představila svou vizi o tom, jaké kroky by měly země eurozóny učinit k prohloubení hospodářské a měnové unie. Návrhy se týkají jak opatření, která by měla být provedena během několika měsíců, tak i plánovaných kroků pro dlouhodobý horizont. Přestože by tento koncept měl vést ke vzniku takzvané „dvourychlostní Evropy“, podle Barrosa je podobný postup nezbytný.

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso včera (28. listopadu) představil novou koncepci hospodářské a měnové unie, která by se měla týkat sedmnácti zemí eurozóny. Podle slov tohoto politika představuje „federálnější Evropa“ jedinou možnost, jak překonat stávající dluhovou krizi.

„Eurozóna musí být schopna integrovat se rychleji a více než celá EU,“ řekl Barroso. „Potřebujeme prohloubenou a skutečnou hospodářskou a měnovou unii, abychom dokázali překonat krizi důvěry, která poškozuje naše hospodářství i každodenní život občanů,“ dodal. 

„Musíme prokázat, že Evropané jsou ochotni držet pospolu a odhodlaně prohlubovat struktury ve finanční, rozpočtové, hospodářské a politické oblasti, které jsou základem stability eura a Unie jako takové,“ uvedl Barroso.

Zmíněný plán je příspěvkem Komise ke zprávě čtyř předsedů o dalších krocích ohledně hospodářské a měnové unie. Konečnou verzi zprávy připravuje Barroso společně s předsedou Evropské rady Hermanem Van Rompuyem, prezidentem Evropské centrální banky Mariem Draghim a předsedou Eurogroup Jean-Claudem Junckerem.

Tři druhy opatření

Komise představila opatření, která je nutná uskutečnit jak v krátkodobém, tak i dlouhodobém horizontu. Chce tak podle svých slov trhům ukázat, že nehodlá přijímat pouze mimořádné kroky na záchranu zemí, které mají aktuálně problémy.

V krátkodobém horizontu (tedy do 18 měsíců) si Evropské komise představuje přijetí například jednotného dozoru nad bankami eurozóny, který by měl být základem vznikající bankovní unie (EurActiv 18.9.2012).

Ve střednědobém období (18 měsíců až 5 let) by měly země eurozóny sladit například své daně či politiku zaměstnanosti. Tyto kroky však už znamenají změnu základních smluv.

V období po pěti letech počítá koncepce například se samostatným rozpočtem pro eurozónu (EurActiv 18.10.2012), či společnými státními dluhopisy.

O zprávě bude jednat Evropská rada na svém příštím summitu ve dnech 13.–14. prosince.