Banky v ČR se obávají dopadů regulace mezibankovních poplatků

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: hin255.

Banky, které jsou sdružené ve Sdružení pro bankovní karty, sdílejí obavy, že radikální omezení mezibankovních poplatků, které navrhuje Evropská komise, bude mít škodlivý dopad na kartový byznys. Naruší podle nich zavedený systém, omezí investice do nových technologií a zajištění bezpečnosti a v neposlední řadě povede k preferenci hotovosti nad užíváním platebních karet.

Regulace platebních služeb a tzv. mezibankovních poplatků na vnitřním trhu EU není podle bank v ČR krok správným směrem. A to i přesto, že Sdružení pro banky (SBK), které reprezentuje český kartový trh, chápe představení návrhu nových pravidel pro platební služby v EU jako „snahu o nastavení podmínek, které by vedly k rozvoji v oblasti karet jakožto moderního platebního prostředku.“ 

„Máme vážné pochybnosti o tom, že prostředky, které materiál navrhuje, zejména omezení výše mezibankovních poplatků a některé navrhované strukturální změny v oblasti používání platebních karet, skutečně povedou k dosažení uvedených cílů,“ píše se v nedávno vydaném stanovisku SBK. Mezi ně patří další rozvoj v oblasti moderních technologií, bezpečnosti, produktových inovací, efektivnosti, konkurence a přidaných hodnot pro koncové uživatele, tedy držitele karet a obchodníky. 

Doženeme vyspělé země? 

„Snaha Evropské komise o regulaci v oblasti platebních karet není nová, probíhá už řadu let. Návrh, který teď Komise představila, považuji za poměrně radikální. Troufám si dokonce tvrdit, že oblast karetního byznysu v Evropě nebyla dosud pokusem o regulaci takto silně postižena,“ uvedl v dnešním rozhovoru pro EurActiv předseda SBK Sirus Zafar, podle něhož zůstává otázkou, zda současný karetní byznys takovou regulaci vůbec potřebuje. 

„Karetní byznys funguje na základě jasně daných principů. Nejdříve by proto bylo dobré zhodnotit, jestli dosavadní fungování bylo úspěšné, nebo ne,“ navrhl. 

To podle bank v ČR Evropská komise před zveřejněním nové legislativy neudělala. Nepostupovala tak ani při představení nařízení k mezibankovním poplatkům, pro které plánuje zavést jednotnou sazbu (více EurActiv 29.7.2013). 

„Návrh počítá se shodnou výší mezibankovních poplatků pro všechny členské státy EU. Přitom pro stanovení hodnoty poplatku byla použita data pouze čtyř centrálních bank,“ argumentuje se ve společném stanovisku SBK. 

Otazník proto podle bank vyvstává hlavně nad tím, zda je navrhovaná sjednocená výše mezibankovního poplatku vhodná pro všechny členské státy v momentě, kdy je vývoj trhu platebních karet v každé jednotlivé zemi na jiné úrovni. Rozdíly mezi členskými zeměmi lze nalézt například v počtu karet na jednoho obyvatele, počtu platebních terminálů, počtu a výši transakcí na osobu či celkové výši transakcí jako podílu na HDP. 

I přesto, že v České republice dochází v poslední době k poměrně dynamickému rozvoji platebních karet, ve srovnání s ostatními zeměmi EU se v těchto ukazatelích řadí až do třetí desítky. SBK je proto přesvědčeno, že navrhovaná regulace mezibankovního poplatku prodlouží dobu, která je nutná k dohnání vyspělejších zemí, o pět až deset let.

Nerovnováha a diskriminace 

Jak v rozhovoru uvedl Zafar, banky v ČR se obávají toho, že plánovaná regulace mezibankovního poplatku naruší podle nich dosud fungující systém karetního byznysu, kde poplatky výraznou měrou přispívají k udržení jeho rovnováhy. 

„Aby systém fungoval, musí docházet k rozvoji na obou stranách. Jinými slovy, pokud budete mít v České republice ideální podmínky pro vydávání karet, ale nevýhodné podmínky pro akceptaci karet, tak celý byznys nebude fungovat, protože sice budete mít spoustu karet, ale nikdo je nebude chtít akceptovat,“ vysvětlil redakci Zafar. 

Systém by podle něj nefungoval ani v případě, kdy by byly nastaveny výborné podmínky pro akceptaci karet, tedy pro obchodníky, ale vydavatelé karet by nebyli schopni pokrýt náklady na vydávání karet. „Karty se pak jednoduše vydávat nebudou,“ uvedl. 

SBK proto pochybuje i o záměru Evropské komise, že plánované zastropování poplatku se promítne do nižších cen zboží a služeb pro spotřebitele. „Tento dopad považujeme za neměřitelný, a tedy nezhodnotitelný,“ píše se ve stanovisku pro tisk. 

SBK poukazuje vedle toho na to, že regulace mezibankovního poplatku má platit pouze v tzv. čtyřstranných kartových schématech a nepočítá se s ní pro třístranné kartové systémy či alternativní nekartová schémata, jako je například PayPal. To je prý diskriminující.  

Pokles důvěry 

Sdružení pro banky zneklidňují i další opatření, která Evropská komise v rámci balíčku představila. Jedná se například o poplatky za přeshraniční transakce, tzv. Co-badging, tedy existenci více platebních aplikací na jednom nosiči, či pravidlo Honour All Cards, tedy povinnost přijímat všechny karty. 

„Máme zkušenost, že pokud klient nebude moci kartou z jakéhokoliv důvodu zaplatit, obecně klesne jeho důvěra v tento platební prostředek. Vede to pak k tomu, že ho postupem času přestane používat,“ vysvětlil EurActiv předseda SBK Zafar.