Banky na Řecko přispějí 37 miliardami eur

Zdroj: The Council of the European Union.

Vrcholní představitelé zemí eurozóny se na včerejším mimořádném summitu pokusili udělat tlustou čáru za řeckou dluhovou krizí. Athény mají do roku 2014 dostat dalších 109 miliard euro. Na záchraně řeckých veřejných financí se mají podílet i soukromí věřitelé. Celkově banky mají přispět 37 miliardami eur.

Soukromý sektor během včerejšího summitu zemí EU po mnoha měsících vyjednávání souhlasil s dobrovolnou účastí na záchraně Řecka.

Poprvé v historii se summitu politických špiček eurozóny účastnili také představitelé světa financí. Výkonný ředitel Deutsche Bank a šéf Institutu mezinárodních financí (IIF) Josef Ackerman s ředitelem BNP Paribas Baudouinem Protem s politiky jednali o alternativách, které banky budou ochotné akceptovat.

Účast soukromého sektoru má nakonec několik variant: výměna řeckých dluhopisů za nové s delší dobou splatnosti, prodloužení doby splatnosti u stávajících dluhopisů a zpětný odkup vládních dluhopisů za cenu nižší, než je jejich jmenovitá hodnota.

Na tiskové konferenci, která připomínala spíš hodinu matematiky, německá kancléřka Angela Merkel uvedla, že příspěvek bank v letech 2011-2014 dosáhne 37 miliard euro. Zpětný odkup obligací má navíc závazky Řecka snížit o 12,6 miliard eur. Příspěvek soukromého sektoru tak celkově dosáhne částky 50 miliard eur, vypočetla kancléřka.

Ze závěrů včerejšího summitu navíc vyplývá, že v letech 2011 až 2019 se příspěvek soukromého sektoru vyšplhá na 106 miliard euro.

Zástupci bank se s politiky dohodli, že Athény nakoupí své vlastní obligace na sekundárním trhu a banky, které ve svých portfoliích mají řecké dluhopisy, se smíří s tím, že jejich prodejem získají méně, než činí jejich nominální hodnota (kterou by jinak získaly v případě, že by vláda svým závazkům dostála a dluhopisy jim splatila v řádném termínu).

Ano požadavkům Německa a Finska

Do závěrů summitu se dostal také finský požadavek, podle nějž by Řecko v případě, že by riziko z nesplacení jeho závazků bylo příliš veliké, poskytlo svým věřitelům další záruky. Finský diplomat vysvětlil, že během bankovní krize v 90. letech finská vláda ručila bankám svými nemovitostmi. Podobně by mohlo nyní dopadnout i Řecko.

Výsledná podoba včerejšího kompromisu je na hony vzdálená řešením, o nichž se v médiích v uplynulých dnech a týdnech spekulovalo. Německo během jednání dosud ostře odmítalo možnost zpětného odkupu řeckého dluhu. Diplomaté ale včera naznačili, že Němci nakonec na tuto variantu kývli výměnou za to, že Francie nebude trvat na svém návrhu, který počítal s jednorázovým zdaněním bank. Z výnosů této daně se měl podle Francouzů navýšit záchranný fond eurozóny (EFSF), jehož objem nyní činí 440 miliard euro.

Zpětné odkupy vládních obligací budou podle závěrů financovány prostřednictvím EFSF. Státníci dále rozhodli o prodloužení splatnosti půjček Řecku. O jeden procentní bod (na 3,5 %) se má snížit také úrok, který Athény Evropské unii a Mezinárodnímu měnovému fondu platí (MMF).

Včerejší dohoda je zjevným vítězstvím německé kancléřky, která dlouhodobě trvá na tom, že by se měl do pomoci Řecku zapojit také soukromý sektor. Navzdory dřívějším prohlášením ale několik vrcholných představitelů včera připustilo, že ani nejnovější záchranný plán nemusí Řecko nutně před částečným defaultem zachránit.

Selže či neselže?

Prezident Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet včera na tiskové konferenci uvedl, že „částečné selhání nehodlá předjímat“.

Státníci se včera také dohodli na změně pravomocí záchranného fondu EFSF. Ten by v budoucnu mohl poskytnout úvěrovou linku zemím, které jsou krizí pouze ohroženy. Takto by z fondu mohla čerpat pomoc například Itálie nebo Španělsko, na něž se v souvislosti s posledními dějstvími řeckého dramatu stáčela pozornost finančních trhů. Zároveň bude EFSF moci intervenovat na trhu s obligacemi a dokonce se bude moci podílet na rekapitalizaci bank.

Změnu pravomocí EFSF musí odsouhlasit ještě národní parlamenty zemí eurozóny. Vzhledem k tomu, že posilování fondu mělo v Německu, Nizozemsku a Finsku velké odpůrce, je možné, že se jejich schvalování ještě zkomplikuje.

Dalším vítězem mimořádného summitu je Irsko, kterému se úrok z půjček od EU a MMF sníží z 5,8 % na 3,5 %. Státy dosud zelenému ostrovu snižování úroku odpíraly. Zejména Francii je totiž trnem v oku nízká sazba, kterou Irsko uplatňuje u daně z příjmu právnických osob.

Přestože závěry summitu nakonec uvádějí, že Irsko je ochotné se zapojit do dalších jednání o harmonizaci korporátních daní (konkrétně v souvislosti s harmonizací daňového základu a Paktem Euro+), premiér Enda Kenny po včerejším jednání prohlásil, že o irské 12,5% sazbě nehodlá vyjednávat.

Základy fiskální unie připraví Francie a Německo

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy na tiskové konferenci prohlásil, že včerejší dohoda dostala eurozónu od pokraje zhroucení a položila základy „ekonomickému vládnutí“ (což je termín, kterým se v bruselštině označuje užší spolupráce zemí v oblasti hospodářské a fiskální politiky).

„Koncem léta společně s Angelou Merkel představíme společný návrh k ekonomickému vládnutí v eurozóně. Naším záměrem je uchopit krizi Řecka a učinit ve věci správy eurozóny obrovský krok vpřed,“ uvedl Sarkozy. Dodal, že je potřeba připravit „odvážný a ambiciózní“ plán, který položí základy evropskému „ministerstvu“ financí v podobě Evropského měnového fondu.

„Právě tato slova byla kdysi tabu. Zformulujeme svou vizi, jak by se podle našeho názoru měla eurozóna vyvíjet. Učinili jsme cosi historického. Evropský měnový fond ještě nemáme, ale už brzy budeme,“ řekl francouzský prezident.