Balíček regulující mezibankovní poplatky evropští spotřebitelé vítají, čeští jsou kritičtější

Michel Barnier a Joaquín Almunia; zdroj: Evropská komise

Evropská komise přišla v polovině minulého týdne se svou představou, jak by měly být regulovány mezibankovní poplatky. Zatímco evropští spotřebitelé navrhovanou legislativu v zásadě chválí, těm českým se nelíbí například fakt, že obchodník bude mít nyní možnost vybírat si, které druhy karet jedné značky bude přijímat. Kritizována je také výše stropů a způsob výpočtu mnohostranných mezibankovních poplatků.

V polovině minulého týdne představila Evropská komise návrh balíčku opatření, který by měl podle jejích představ přizpůsobit evropský trh platebních služeb možnostem jednotného trhu. Tím by mohl kromě jiného také podpořit růst evropského hospodářství (EurActiv 24.7.2013). 

„Tyto návrhy jsou velmi významným krokem k přivedení konkurence a transparentnosti do toho, jak jsou platby prováděny a jak se za ně platí. Mělo by to maloobchodníkům umožnit přenést úspory na spotřebitele, a dodat jim tak v těchto dobách strádání skutečné výhody,“ uvedl Christian Verschueren, generální ředitel Evropského svazu obchodu EuroCommerce. 

K němu se přidává i generální ředitel Evropské obchodního kulatého stolu (ERRT) Dennis Kredler. Ten na jednu stranu vítá navrhované změny, které podle něj umožní, aby byl trh evropských platebních karet konkurenceschopnější. Dodává však, že by podle něj bylo rozumnější, kdyby mezibankovní poplatky nebyly určovány procentuálním poměrem, ale paušálním poplatkem, a to především v případě debetních karet.

Podle navrhované legislativy by totiž mnohostranné mezibankovní poplatky (Multilateral Intechange Fees; MIF) měly zůstat u debetních a kreditních karet zachovány, a to v procentuální podobě. Jejich stropy by byly stanoveny ve výši 0,2 % hodnoty transakce debetní kartou a 0,3 % pro transakce kartou kreditní.

MIF jsou uplatňovány při transakcích v místě prodeje s platebními kartami, tedy v momentě, kdy zákazník platí v obchodě platební kartou. V nejčastějším případě čtyřstranných platebních karetních systémů, ve kterých operují především společnosti VISA a MasterCard, je při každé transakci hradí poskytovatel platebních služeb obchodníka, tedy jeho banka, který ve svém obchodě umožňuje platby kartou přes platební terminály, poskytovateli platebních služeb držitele karty, tedy bance zákazníka (EurActiv 12.12.2012).

Podle Libora Dupala, předsedy Sdružení českých spotřebitelů (SČS), je v první řadě zásadní nejdříve posoudit dopady, které taková opatření mohou způsobit spotřebiteli, a to například s ohledem na poplatky hrazené držitelem karty. Takové studie však podle SČS zatím nebyly provedeny, a proto považuje postup za nepatřičný.

„Je obecným pravidlem ekonomik volného trhu, že regulace se má přijímat až jako poslední krok, když samoregulační mechanizmy selžou. Uvedené oblasti podle názoru SČS nebyly dosud dostatečně prověřeny procesy samoregulace,“ uvádějí zástupci českých spotřebitelů a dodávají, že oceňují, že zamýšleným cílem je v uvedených případech prospěch spotřebitele.

„Platební karty nabízejí ohromné výhody spotřebitelům, obchodníkům i ekonomice jakožto celku a my se obáváme, že tyto návrhy budou mít nepříznivý dopad na inovace, které mají podporovat evropský hospodářský růst. Existuje jen málo důkazů na podporu tvrzení, že návrhy budou přínosem pro spotřebitele,“ dodává ve svém oficiálním vyjádření Visa Europe.

Vybrat si, kterou kartu akceptují

Diskuse vyvolala i další část legislativy, kterou nedávno Komise představila. Dosud měl obchodník zakázáno, aby si vybíral, které karty jedné značky přijímá, a musel přijmout všechny, bez ohledu na to, jak se u nich liší mezibankovní poplatek. Nové nařízení mu takový výběr umožňuje.

Podle SČS to může vést k tomu, že se obchodník rozhodne přijímat například pouze bezkontaktní karty, které mají nejnižší mezibankovní poplatek. Naopak používání služebních nebo prémiových karet, jejichž poplatek je vyšší, může být v některých obchodech omezeno.

To zdůrazňuje o i prezident společnosti MasterCard Europe Javier Perez. Podle něj by právě omezení pravidla akceptace všech platebních karet mohla vést k tomu, že budou ve skutečnosti návrhy Komise spotřebitelům a malým obchodníkům na obtíž a ke škodě a navíc budou bránit konkurenci a inovacím v evropském platebním prostředí.

Směrnice a nařízení

A co všechno vlastně návrh balíčku, který se zahrnuje revidovanou směrnici a návrh nařízení, obsahuje? Revidovaná direktiva o platebních službách by měla například nově zahrnovat takzvané služby iniciování platby, které probíhají mezi prodejcem a bankou kupujícího a umožňují bezpečnější provádění elektronických plateb bez použití kreditní karty. Na poskytovatele těchto služeb se nyní budou uplatňovat stejné vysoké standardy regulace a dohledu jako na všechny ostatní platební instituce. Směrnice by měla podle představ Komise dále lépe chránit spotřebitele před podvody a usnadnit jim převod peněz mimo Evropu nebo platbu v jiných měnách, než je euro.

Nařízení o mezibankovních poplatcích by pak mělo zavést maximální výši mezibankovních poplatků pro transakce pomocí debetních a kreditních karet a zakazuje u těchto typů karet používat příplatky, tedy zvláštní poplatky, které si někteří obchodníci účtují při platbách kartou. Ty jsou obvyklé zejména při nákupu letenek.

„Náš návrh podpoří jednotný digitální trh, protože díky němu budou internetové platby levnější a bezpečnější jak pro prodejce, tak pro spotřebitele. A navrhované změny mezibankovních poplatků odstraní významnou překážku mezi trhy platebních služeb v jednotlivých státech a konečně tyto bezdůvodně vysoké poplatky omezí,“ uvedl komisař pro vnitřní trh a služby Michel Barnier.

Podle komisaře pro konkurenceschopnost Joaquína Almunii jsou mezibankovní poplatky sice účtované prodejcům, ale nakonec je zaplatí spotřebitelé, kteří si to často vůbec neuvědomí.

„Nařízení, které stanoví stropy pro mezibankovní poplatky, doplňuje prosazování antimonopolních pravidel a zabrání obecnému stanovování těchto poplatků v přehnané výši. Poskytovatelé platebních služeb budou mít rovné podmínky, na trh budou moci vstoupit noví hráči, kteří nabídnou inovativní služby, prodejci dosáhnou díky nižším poplatkům pro banky značných úspor a spotřebitelům to přinese nižší maloobchodní ceny,“ uzavřel Almunia.