Almunia: Na banky musíme tvrdě

Kandidát na eurokomisaře pro hospodářskou soutěž Joaquin Almunia při včerejším slyšení v Evropském parlamentu trval na tom, že evropské banky musí během letošního roku vrátit pomoc, která jim připadla na záchranu před finanční krizí.

„K ukončení pomoci bankám musíme sice přistupovat opatrně, ale pokud vše půjde dobře, není ji důvod protahovat dále než do konce roku 2010,“ uvedl včera Joaquin Almunia na dotaz parlamentní komise pro měnové otázky.

Je vidět, že Almunia se v názorech na podporu unijního bankovního sektoru nijak neliší od své předchůdkyně Neelie Kroes, která navrhovala, ať banky prodají část svých aktiv a splatí státním pokladnám půjčky, které finančníkům pomohly překlenout nejtěžší období.

Nový eurokomisař bude prosazovat, aby každá banka podporovaná státem předložila ambiciózní plán, jak vyjít z krize ven, a neprofitovala z veřejných peněz příliš dlouho. Pak by totiž hrozilo, že dobře vedené finanční instituce, které se obešly bez státní podpory, budou proti svým méně úspěšným konkurentům znevýhodněny.

Evropská komise podle Almunii také dohlédne na to, aby jednotlivé státy přestaly pomáhat bankám, které z veřejných peněz vyplácejí svým manažerům štědré bonusy. Taková praxe je neobhajitelná, zdůraznil Almunia.

Pokud jde o debatu nad postihy za „protisoutěžní jednání“, budoucí komisař se domnívá, že v současnosti platné sankce jsou „dostatečné“ a mají pro postižené společnosti „odrazující účinek“. Jinými slovy, pokud někdo dostane mnohamilionovou pokutu, většinou si dá příště pozor.

Například od britského antimonopolního úřadu ale nedávno zaznělo, že o funkčnosti vysokých pokut se dá s úspěchem pochybovat. Britové proto navrhují, aby se sankce zaměřily přímo na jednotlivé manažery firem, kteří například uzavřeli kartelovou dohodu. Ti by mohli obdržet pokuty nebo se (při závažnějších prohřešcích) dostat až za mříže.

I když má tento návrh v Bruselu poměrně širokou podporu, Almunia by pro něj ruku nezvedl. „O jiných sankcích kromě pokut v současnosti neuvažujeme. Nebráním se o tom diskutovat, ale obávám se, že to nezapadá do našeho způsobu prosazování volné soutěže,“ uvedl Almunia.

Designovaný eurokomisař v této souvislosti také zdůraznil, že Komise musela jen třikrát v historii sáhnout k nejvyšší povolené pokutě – tedy k 10 % z obratu společnosti. Ve všech ostatních případech stačil nižší postih.

Almunia na závěr uvedl, že se sice nebrání náhradám pro oběti „protisoutěžního“ jednání některých společností, ale na druhou stranu se podle něj Evropa musí „vyvarovat velkých chyb, které vidíme například ve Spojených státech“, kde systém zneužívají právnické firmy.