Pravidla pro platební služby na vnitřním trhu EU: Na cestě k hlubší integraci

Zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: worradmu.

Příprava pravidel pro platební služby na vnitřním trhu EU sahá až do roku 2005. Od té doby se ale situace velmi změnila. Důvodem je i to, že způsob nakupování za posledních let prošel rychlým vývojem – platba za zboží či službu pomocí mobilního telefonu již není sci-fi, elektronickou platební kartu najdeme v peněženkách mnoha teenagerů a nákup přes e-shop zvládají i důchodci. Evropská komise proto v polovině roku 2013 představila návrh nové směrnice o platebních službách. Součástí legislativního balíčku je i návrh nařízení o mezibankovních poplatcích za platební transakce prováděné kartami.

(Aktuální k: 15.8.2013)

Dosavadní vývoj a očekávané kroky: 

  • listopad 2007: Přijetí Směrnice Evropského parlamentu a rady 2007/64/ES o platebních službách na vnitřním trhu.
  • 5. prosince 2007: Zveřejnění směrnice v Evropském věstníku.
  • listopadu 2009: Datum nejpozdější realizace transpozice Směrnice do národních legislativ členských států (s minimální možností stanovení rozdílných pravidel, tzv. zásada plné harmonizace).
  • 11. ledna 2012: Zveřejnění Zelené knihy „Na cestě k integrovanému evropskému trhu plateb prováděných kartou, přes internet a pomocí mobilního telefonu“ a vyhlášení veřejné konzultace.
  • 11. dubna 2012: Ukončení veřejné konzultace.
  • 24. července 2013: Evropská komise představila legislativní balíček obsahující návrh nové směrnice o platebních službách („PSD2“) a návrh nařízení o mezibankovních poplatcích za platební transakce prováděné kartou (EurActiv 29.7.2013).
  • jaro 2014: Pravděpodobný kompromis ohledně legislativního balíčku mezi institucemi EU.

Témata: 

Směrnice o platebních službách na vnitřním trhu  

Směrnice Evropského parlamentu a rady 2007/64/ES byla přijata v roce 2007 a jejím cílem je zavést harmonizovaný právní rámec platebních služeb. Komise si od jejího zavedení slibovala vznik jednotného platebního trhu bez existence bariér pro vstup nových poskytovatelů platebních služeb, posílení hospodářské soutěže, bezpečnější a zároveň transparentnější poskytování informací a v neposlední řadě i definici práv a povinností uživatelů a poskytovatelů platebních služeb. 

Členským státům bylo uloženo, aby směrnici do svých národních legislativ implementovaly nejpozději do 1. listopadu 2009 (EurActiv 25.4.2007). V České republice byla začleněna do zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.  

Mezi hlavní body směrnice patří :  

  • Vytvoření nového typu poskytovatele platebních služeb, tzv. „platební instituce“, která bude zpracovávat platby, ale nebude na rozdíl od bank přijímat vklady – tento krok představuje otevření trhu s platebními službami konkurenci. Zprostředkování plateb tak nebude vyhrazeno pouze bankám.
  • Stanovení kapitálových požadavků a pravidel pro registraci těchto platebních institucí (v případě společností s transakcemi v objemu nižším než 3 miliony eur měsíčně nemusí členské státy k těmto pravidlům přihlížet).
  • Platby musí být na účet připsány nejpozději následující pracovní den nezávisle na tom, jde-li o převody v eurech, v národní měně, nebo zahrnuje-li převod konverzi eur a národní měny.
  • Poplatky za operaci mají být rozdělené mezi příjemce a plátce – oběma účtuje poplatek jejich zprostředkovatel. Směrnice umožňuje, aby poplatky byly stanoveny jako nulové, případně aby poplatky platil v plné výši příjemce.
  • Připravit harmonizované právní prostředí pro fungování Jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA), tedy jednotného standardu bankovní platby v eurech v rámci EU, který umožní platby mezi členskými státy EU stejně jednoduše a za stejnou cenu jako u plateb v rámci jedné členské země. 

Jak již bylo zmíněno, způsob nákupu zboží a služeb prošel od zveřejnění směrnice prudkým vývojem. Platební karty se staly běžnou součástí života a stále více lidí si zvyklo na provádění plateb přes internet či mobilní telefon.  

Pro lepší představu, podle statistik Evropské centrální banky (ECB) se v roce 2009 uskutečnilo 58 miliard maloobchodních platebních transakcí. Ve stejném roce bylo na území EU použito kolem 726 milionů platebních karet (kreditních i debetních). Každý občan EU tak v průměru vlastní 1,5 platební karty a jejím prostřednictvím provede platby ve výši přibližně 2.000 eur ročně. Jeden ze tří občanů pak měl v roce 2009 internetové bankovnictví a dá se očekávat, že do roku 2020 to budou již dva občané ze tří.  

Ze statistik se dá také vyčíst, že jeden ze tří občanů EU vlastní chytrý telefon a s tím, jakým tempem se objevují nové aplikace (např. možnost platby parkovného či nákup a stažení hudby přímo do přístroje) a jak rychle se zdokonalují, se dá očekávat, že obliba tzv. smartphonů ještě poroste. V roce 2014 by proto objem tzv. m-plateb měl dosáhnout výše 250 miliard eur ročně. 

Evropská komise se na tuto měnící se situaci na platebním trhu rozhodla reagovat, a v lednu loňského roku vydala Zelenou knihu, která má zhodnotit současný stav a zmapovat překážky, které stojí na cestě plně integrovanému platebnímu trhu v EU.  

Zelená kniha 

Vydání Zelené knihy s názvem „Na cestě k integrovanému evropskému trhu plateb prováděných kartou, přes internet a pomocí mobilního telefonu“ mělo nastartovat komunikaci mezi zainteresovanými stranami a pomoct Evropské komisi při práci na revizi směrnice o platebních službách na vnitřním trhu EU.  

Evropská komise je přesvědčena, že větších výhod integrovaného trhu by mohli spotřebitelé, maloobchodníci i společnosti lépe využívat, pokud by byla zajištěna: 

  • Větší konkurence – Tu by podle Evropské komise zajistil snadnější přístup nových subjektů nebo konkurentů z jiných členských států na trh. 
  • Širší výběr a větší průhlednost pro spotřebitele – Komise věří, že větší konkurence zajistí lepší výběr platebních nástrojů, které nejlépe odpovídají potřebám jejich uživatelů. Brusel se chce rovněž zaměřit na větší transparentnost poplatků mezi různými poskytovateli platebních služeb, kteří se podílejí na platební transakci, a poplatků, které poskytovatel platebních služeb účtuje obchodníkovi. 
  • Více inovací – Komise je přesvědčena, že konkurence na platebním trhu povede k větší motivaci inovovat. 
  • Větší zabezpečení plateb a důvěra zákazníků – Komise se chce soustředit na vyšší zabezpečení platebních transakcí na dálku, tedy e-plateb a m-plateb, a na zvýšení důvěry spotřebitelů v tyto platební transakce. 

„Integrovaný trh platebních služeb v EU by mimoto mohl poskytovat rovněž administrativní údaje, které by mohly být použity pro vypracování harmonizovaných statistik. Tak by se zlepšila kvalita a rozsah statistik EU, aniž by společnostem vznikaly dodatečné náklady,“ píše se také v Zelené knize. 

V dokumentu se Evropská komise věnuje především těmto tématům: 

  • přístup na trh a vstup pro stávající a nové poskytovatele služeb,
  • bezpečnost plateb a ochrana údajů,
  • transparentní a efektivní stanovení cen platebních služeb,
  • technické normalizace,
  • interoperabilita mezi poskytovateli služeb. 

Spolu se zveřejněním Zelené knihy byla odstartována i veřejná konzultace, která vyzvala zainteresované strany, aby se vyjádřily k tomu, co považují za největší překážky k jednotnému trhu v oblasti plateb. Konzultace byla ukončena 11. dubna 2012 a její výsledky posloužily k přípravě nové směrnice o platebních službách na vnitřním trhu EU. Její návrh spolu s návrhem nařízení o mezibankovních poplatcích Evropská komise zveřejnila 24. července 2013.

Návrh nové směrnice o platebních službách

Jak již bylo řečeno, revize směrnice o platebních službách na vnitřním trhu EU navazuje na Zelenou knihu a výsledky veřejné konzultace. Komise opakovaně zdůraznila, že evropský trh plateb kartami, po internetu či přes mobilní telefony je v EU stále roztříštěný, což zpomaluje jeho další rozvoj a zároveň brzdí růstový potenciál EU. Příkladem mohou být rozdílné náklady na platby pro spotřebitele a obchodníky, rozdíly v technické infrastruktuře či neschopnost poskytovatelů platebních služeb shodnout se na zavedení společných technických norem. S modernizací právního rámce navíc počítá i Akt o jednotném trhu II, který Evropská komise předložila v roce 2012.

Přijetím nové směrnice bude podle Evropské komise snadnější a bezpečnější používání méně nákladných internetových služeb, protože návrh legislativy do své působnosti zahrnuje i nové služby, tzv. služby iniciování platby. Jedná se o službu probíhající mezi prodejcem a bankou kupujícího, která umožňuje provádění elektronických plateb bez použití platební karty. Na poskytovatele těchto služeb se budou uplatňovat stejné standardy regulace a dohledu jako na všechny ostatní platební instituce. Zároveň budou muset všichni poskytovatelé platebních služeb zvýšit zabezpečení internetových transakcí pomocí sofistikovanějšího ověření totožnosti zákazníka.

Evropská komise od nové legislativy očekává i lepší ochranu spotřebitele. Ti mají být lépe chránění před podvody či možným zneužitím, k němuž může dojít v případech sporných a chybně provedených platebních transakcí. V případě neautorizovaných plateb kartou budou moct spotřebitelé počítat s nižší maximální spoluúčastí ve výši 50-150 eur.

Legislativní návrh má posílit práva spotřebitelů i v případě převodu prostředků mimo Evropu či při platbě v jiných měnách, než je společná měna euro.

Komise si v neposlední řadě od návrhu slibuje i podporu příchodu nových hráčů na trh a rozvoj inovativních mobilních a internetových plateb v Evropě, což podle ní povede k větší konkurenceschopnosti EU na globálním trhu.

Regulace mnohostranných mezibankovních poplatků 

Spolu s revizí směrnice o platebních službách na vnitřním trhu Evropská komise zveřejnila i návrh nařízení, které se týká mnohostranných mezibankovních poplatků (MIF; Multilateral Interchange Fees). 

Tyto poplatky se stanovují jako procento či paušální poplatek (případně kombinace obojího) a uplatňují se při transakcích v místě prodeje s platebními kartami, tedy v momentě, kdy zákazník platí v obchodě platební kartou. V „klasickém“ obchodním modelu čtyřstranných platebních systémů jsou tyto poplatky při každé transakci hrazeny poskytovatelem platebních služeb obchodníka, tedy jeho bankou, poskytovateli platebních služeb držitele karty, tedy zákazníkově bance. 

Dlouhodobým argumentem pro existenci poplatků je tvrzení, že zajišťují vyváženost mezi přínosy a náklady elektronických karet – každý účastník zaplatí podíl z nákladů spojených se zpracováním a zabezpečením transakce. 

Evropská komise se ale v minulosti nechala opakovaně slyšet, že jí vadí široká škála těchto poplatků a nejednotná pravidla v jednotlivých členských státech EU. Důvodem je obava z vyšší fragmentace trhu. Proti možné regulaci MIF se staví především vydavatelé platebních karet a nesouhlasí s ní i celá řada dalších hráčů (více o situaci v Česku viz EurActiv 12.12.2012). 

Návrh nařízení o mezibankovních poplatcích za platební transakce prováděné kartami

Návrh nařízení, které v červenci 2013 spolu s revidovanou směrnicí představila Evropská komise, má zavést maximální výši mezibankovních poplatků pro transakce pomocí debetních a kreditních karet a zakázat tzv. příplatky.

Stropy

Nařízení počítá se zavedením přechodného období (22 měsíců), během něhož budou stropy pro MIF platit u přeshraničních transakcí. Následně se rozšíří i na transakce domácí. Evropská komise navrhla, aby se stropy stanovily ve výši 0,2 % hodnoty transakce debetní kartou a 0,3 % pro transakce kartou kreditní.

Příplatky

Příplatky jsou zvláštní poplatky, které jsou některými obchodníky účtovány při platbách kartou (například při nákupu letenek). Jejich zákaz u debetních a kreditních karet Evropská komise obhajuje argumentem, že v případě zavedení stropů u těchto karet se náklady prodejců na platební transakce podstatně sníží, čímž existence příplatků pozbývá opodstatnění.

Co se bude dít dál?

Legislativním balíčkem, který se skládá z návrhů směrnice a nařízení, se nyní bude zabývat Evropský parlament (Hospodářský a sociální výbor). Litevské předsednictví (červenec-prosinec 2013) počítá s tím, že jednání budou zahájena co nejdříve, ideálně ihned po skončení letních prázdnin. Kompromis s Evropskou komisí by tak měl být přípraven ještě na jaře příštího roku.

Stanoviska: 

„Trh platebních služeb v EU je dnes roztříštěný a drahý, náklady na něj dosahují více než 1 % HDP EU neboli 130 miliard eur ročně. Takovéto náklady si naše hospodářství nemůže dovolit. Náš návrh podpoří jednotný digitální trh, protože díky němu budou internetové platby levnější a bezpečnější jak pro prodejce, tak pro spotřebitele,“ uvedl evropský komisař pro vnitřní trh a služby Michel Barnier. „Navrhované změny mezibankovních poplatků odstraní významnou překážku mezi trhy platebních služeb v jednotlivých státech a konečně tyto bezdůvodné vysoké poplatky omezí,“ dodal.

„Neefektivní systémy plateb v rámci EU nepřiměřeně zvyšují transakční náklady, narušují globální konkurenceschopnost evropského hospodářství a jeho potenciál k růstu,“ řekl Joaquín Almunia, místopředseda Evropské komise a komisař  pro hospodářskou soutěž.  „Mezibankovní poplatky účtované prodejcům nakonec zaplatí spotřebitelé. Ti si to většinou vůbec neuvědomují, a navíc jsou systémem odměn motivování k používání karet, ze kterých jejich bankám plynou největší výnosy,“ dodal.

„Vláda ČR považuje regulaci tržního prostředí za citlivou otázku, k níž je třeba volit vyvážený přístup. Kloníme se spíše k volnější regulaci trhu než k zasahování shora, což se týká i případné regulace mnohostranných mezibankovních poplatků,“ řekl EurActivu na jaře bývalý premiér Petr Nečas (ODS). 

„Cíle Komise podporujeme, avšak obáváme se, že některé z dnes představených legislativních návrhů, jako jsou např. limity mezibankovních poplatků a omezení pravidla akceptace všech platebních karet, k dosažení těchto cílů nepřispívají. Ve skutečnosti budou tyto návrhy spotřebitelům a malým obchodníkům na obtíž a ke škodě, navíc budou bránit konkurenci a inovacím v evropském platebním prostředí. Rádi budeme s Komisí, Evropským parlamentem a Radou EU spolupracovat v rámci legislativního procesu a podílet se na vytváření regulačního rámce, který bude podporovat rozvoj elektronických plateb při zachování jejich hodnoty pro spotřebitele i obchodníky,“ uvedl Javier Perez, prezident společnosti MasterCard Europe.

„Regulace na evropské úrovni, tj. harmonizace předpisů, je nedílnou a důležitou součástí vnitřního trhu. Je ale obecným pravidlem ekonomik volného trhu, že se přijímá až jako poslední krok, když samoregulační mechanizmy nefungují a selžou,“ řekl dříve EurActivu Miroslav Lukeš, generální ředitel MasterCard Europe pro Českou republiku a Slovensko. 

„Platební karty nabízejí ohromné výhody spotřebitelům, obchodníkům i ekonomice jakožto celku a my se obáváme, že tyto návrhy (Evropské komise) budou mít nepříznivý dopad na inovace, které mají podporovat evropský hospodářský růst. Existuje jen málo důkazů na podporu tvrzení, že návrhy budou přínosem pro spotřebitele,“ komentoval návrhy Peter Ayliffe, prezident společnosti Visa Europe. „Uvědomujeme si, že Komise usiluje o vytvoření rovných podmínek pro všechny současné i budoucí účastníky platebního trhu. Vyloučením třístranného systému, jako American Express, ecommerce a mcommerce a platebních řešení primárně zaměřených na čtyřstranný karetní systém jako je Visa Europe, se jim nicméně dle našeho názoru nepodařilo tento cíl naplnit,“ dodal.

„Zásadní je, že nejdříve musí být posouzeny dopady, které taková opatření mohou způsobit spotřebiteli. Například s ohledem na poplatky hrazené držitelem karty,“ uvedl Libor Dupal, předseda Sdružení českých spotřebitelů (SČS), které označuje stávající postup Komise za „nepatřičný“, protože takové studie podle něj nebyly doloženy. „Oceňujeme alespoň, že zamýšleným cílem je v uvedených případech prospěch spotřebitele,“ řekl také a dodal, že často za to spotřebitel zaplatí. SČS poukazuje na zkušenosti některých zemí, které k regulaci MIF na národní úrovni v minulosti přistoupily. „(Tyto zkušenosti) nepřinesly spotřebiteli nic pozitivního: Obchod ušetřil na poplatcích, spotřebiteli ale nic navíc nedal a o ušetřené náklady si zvýšil svůj profit. Bankovní domy si pak ´ztrátu´ z krácených poplatků vybraly bohatě na spotřebiteli ve formě vyšších poplatků souvisejících s pořízením či používáním karty,“ píše se ve stanovisku sdružení.

„Současný trh elektronických plateb je dominován kartami vlastněnými pouze dvěma hlavními systémy. Trh platebních služeb ale musí být otevřený pro nové a inovativní hráče,“ uvedla pro EurActiv Hana Michovská ze Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. „Jednoduchá elektronická platební metoda by měla být viděna jako základní služba dostupná pro všechny, která může být provozována mnoha způsoby a mnoha operátory nabízejícími služby na úrovni volné soutěže napříč celou Evropou,“ dodala. 

„Směrnice vypadá velmi příjemně, ale v důsledku si nejsem její účinností pro spotřebitele příliš jist. V celém řetězci poplatků je velké množství hráčů a transakcí a můj odhad je, že se případné snížení poplatků nakonec rozpustí mezi poskytovatele zboží či plateb, ale ke koncovému zákazníkovi se buď nedostane, nebo se bude kompenzovat jinak,“ řekl dříve redakci Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP).