Členské země EU a euro

zdroj: ShutterStock.com; autor: PhotographyByMK.

Eurozóna má v současnosti 19 členských států, naposledy se jejími členy staly Baltské země. Jak se k přijetí eura staví státy, které si zatím ponechávají své národní měny? V jaké fázi se v nich nachází diskuse o vstupu do eurozóny? Je vůbec aktuální? Odpovědi na tyto otázky přináší nový factsheet EurActivu.

(Zveřejněno: 17. června 2015)

Euro je jednotnou měnou, kterou v současné době platí 19 členských států Evropské unie. Euro bylo zavedeno v roce 1999, tehdy jej přijalo 11 zemí eurozóny: Belgie, Německo, Španělsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko a Finsko.

Postupně do eurozóny vstupovaly další země, naposledy pobaltské země (v roce 2015 Litva, o rok dříve Lotyšsko a v roce 2011 Estonsko) a v roce 2009 Slovensko.

Členské země EU se zavázaly, že v budoucnosti přijmou jednotnou měnu. Dvě země, Dánsko a Velká Británie, si vyjednaly výjimku, která jim umožňuje se z této povinnosti vyvázat (opt-out). Ostatní země zatím nesplnily podmínky pro přijetí eura.

K těmto státům patří Švédsko, Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko a Rumunsko.

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

Velká Británie si vymohla tzv. opt-out (trvalou výjimku) z přijetí eura již v průběhu mezivládní konference o měnové unii (zahájena v roce 1990, paralelně s ní probíhala mezivládní konference řešící otázky politické unie), která vyústila až v podpis Maastrichtské smlouvy v roce 1992. Své rozhodnutí Británie potvrdila v textu doprovodného protokolu k této smlouvě.  

DÁNSKO

Dánsko získalo opt-out z přijetí eura a zahrnutí do měnové unie po komplikovaném procesu ratifikace Maastrichtské smlouvy. Smlouva byla nejprve odmítnuta prvním referendem, které proběhlo 2. června 1992 (50,7 % proti). Parlament ji schválil až 30. března 1993, 18. května 1993 následovalo referendum (56,7 % pro). Obdobně jako Velká Británie Dánsko svou výjimku stvrdilo ve formě přiloženého protokolu k Maastrichtské smlouvě.

Referendum o přijetí eura se konalo 28. září 2000, většina (53,1 %) vstup do hospodářské a měnové unie odmítla.

ŠVÉDSKO

Švédsko neuplatňuje trvalou výjimku ze vstupu do eurozóny a povinného přijetí společné evropské měny v rámci Maastrichtské smlouvy, avšak již od podpisu této smlouvy nenaplňuje svůj závazek euro přijmout.

Svůj postoj Švédsko podložilo také referendem, jež proběhlo v září 2003. Přestože se jednalo o tzv. konzultační referendum (jenž není pro švédský parlament závazné), jeho výsledky, tedy 55,9 % voličů proti, byly vysoce respektovány a zohledňovány při dalších krocích.

Podle Eurobaromeru z května 2015 62 % Švédů věří, že zavedení eura bude mít negativní dopady, 31 % si myslí opak. Proti euru se vyslovuje 66 % obyvatel, 32 % jej podporuje. 61 % si přeje co nejpozdější zavedení jednotné měny.

ČESKÁ REPUBLIKA

V době, kdy se Česká republika stala členem EU (2004), byl vstup do eurozóny a přijetí eura plánováno na rok 2010. Toto cílové datum je však neustále posouváno, ať už z důvodu krize eurozóny či změn nálad měnících se vládních garnitur.

Maastrichtská smlouva zavazuje státy k přijetí eura v okamžiku, kdy splní všechna stanovená konvergenční (maastrichtská) kritéria. V současné době Česko splňuje 4 z těchto 5 kritérií – před vstupem do eurozóny musí země setrvat nejméně dva roky v mechanismu ERM II, jehož součástí však česká koruna stále není.

Oproti bývalému prezidentovi Václavu Klausovi, který se k přijetí eura stavěl odmítavě a celkově považoval myšlenku jednotné měny za omyl, je současný český prezident Miloš Zeman v otázce přijetí eura značně pozitivní a žádá urychlení vstupu do eurozóny, které by dle jeho názoru mělo přijít do roku 2017.

Současný premiér Bohuslav Sobotka prohlašuje, že jeho vláda (jež má být v úřadu do roku 2017) o termínu přijetí eura rozhodovat nebude. Guvernér České národní banky Miroslav Singer nepředpokládá přijetí eura před rokem 2019.

Podle průzkumu Eurobarometru bylo v květnu 2015 pro přijetí eura v Česku 29 % občanů (7 % uvedlo „určitě ano“, proti se postavilo 70 %. 70 % Čechů také věří, že zavedení eura bude mít negativní dopady (jen 26 % je přesvědčeno, že dopady budou pozitivní). 63 % Čechů si přeje co nejpozdější zavedení eura.

BULHARSKO

V lednu 2015 potvrdil nově zvolený bulharský ministr financí Vladislav Goranov zahájení vyjednávání o přijetí eura. Dle jeho názoru je připojení do ERM II absolutně možné ještě do konce funkčního období současné vlády (do konce roku 2018). O bezprostředním přijetí eura panuje v rámci bulharské politické scény široký konsensus, říká Goranov. Bývalý guvernér Bulharské národní banky Kolyo Paramov i jeho zástupce Emil Harsev věří, že by euro mohlo být přijato již v lednu 2018.

Podle výsledků Eurobarometru z května 2015, se 55 % občanů staví pro zavedení eura, 40 % věří v pozitivní dopady zavedení eura (což je o 4 % více než v roce 2014) a 30 % si přeje co nejpozdější zavedení eura.

CHORVATSKO

Chorvatsko je od 1. července 2013 členem Evropské unie i měnové unie, ale do eurozóny ještě nevstoupilo a stále používá svou vlastní měnu – chorvatskou kunu. V době vstupu Chorvatska do EU byl předpokládaný termín přijetí eura v Chorvatsku 1. leden 2016. Jednou z podmínek zavedení eura je setrvání kuny minimálně 2 roky v ERM II, kuna však doposud stojí mimo ERM II.

Současná prezidentka Kolinda Grabar-Kitarović věří v přijetí eura do roku 2020, poté, co se země vzpamatuje z hospodářské recese trvající již 6 let. Chorvatská vláda je však ohledně vstupu do eurozóny znatelně méně entusiastická.

Přijetí eura je sporným bodem zejména mezi prezidentkou a premiérem Zoranem Milanovićem (sociální demokrat, z jiné strany než Grabar-Kitarović), kteří svůj úřad vykonávají v tzv. kohabitaci (situace, kdy prezident a premiér jsou z odlišných politických táborů, dochází mezi nimi k napětí z důvodu odlišných politických programů).

Od úmyslu vstupu do eurozóny země upustila z důvodu rekordně dlouhé hospodářské recese. Z Eurobarometru z května 2015 vyplynulo, že 53 % občanů zavedení eura podporuje.

MAĎARSKO

Země plánovala vstup do eurozóny 1. ledna 2010, avšak z důvodu vysokého schodku státního rozpočtu, který v minulých letech vyšplhal až na 10 % HDP, je přijetí eura předpokládáno nejdříve v roce 2016.

Roku 2013 současný maďarský premiér Viktor Orbán prohlašuje, že o zavedení eura bude země uvažovat za 30 let a více.

Podle průzkumu Eurobarometru z dubna 2014 je 64 % Maďarů pro euro, 30 % proti. V květnu 2015 se 60 % oslovených občanů vyslovilo pro zavedení jednotné měny. Spolu s Rumunskem je Maďarsko jediná země, v níž alespoň polovina občanů věří v pozitivní dopady eura (50 %).

POLSKO

Datum přijetí eura je polskou vládou neustále odkládáno. Bývalý prezident Bronislaw Komorowski prohlásil, že země rozhodne o datu vstupu do eurozóny až po volbách v roce 2015. V listopadu 2014 polský vicepremiér a ministr hospodářství Janusz Piechociński uvedl, že euro nezačne platit v Polsku před rokem 2021.

Nově zvolený prezident Andrzej Duda se razantně staví proti brzkému přijetí eura, stejně jako další federalizaci Evropské unie. Nový polský prezident tak pravděpodobně přinese ještě více skepticismu ohledně přijetí eura.

Z Eurobarometru z května 2015 vyplývá, že 53 % Poláků je proti zavedení eura, 44 % pro.

RUMUNSKO

Rumunsko usiluje o přijetí eura od druhé poloviny roku 2019. Rumunský premiér Victor Ponta vidí přijetí eura jako trvale udržitelný cíl. Věří však, že před samotným vstupem do měnové unie je nezbytné vypsat referendum.

Podle Eurobarometru z května 2015 je Rumunsko (spolu s Maďarskem) jedinou zemí, v níž alespoň polovina občanů věří v pozitivní dopady eura (54 %). Pro zavedení eura se staví 68 % obyvatel, 54 % věří v pozitivní dopady zavedení jednotné měny (oproti 2014 pokles o 3 % body). Maďarsko je také jedinou zemí, kde si občané přejí co nejrychlejší zavedení eura (40 %).

Autor: Michaela Svobodová