Zpravodaj EP: Stropy pro poplatky za platbu kartou jsou dobrým signálem pro občany

Pablo Zalba Bidegain; zdroj: Evropský parlament.

Schválení stropů pro mezibankovní poplatky, které při každé platbě kartou odvádějí banky, představuje před volbami do Evropského parlamentu jasný signál, že Evropa funguje a pracuje ve prospěch svých občanů. V rozhovoru pro slovenský EurActiv to uvedl španělský europoslanec a zpravodaj k nařízení o mezibankovních poplatcích Pablo Zalba Bidegain.

Vaši zprávu k nařízení o mezibankovních poplatcích, která počítá s jejich zastropováním a v mnoha ohledech jde za původní návrh Evropské komise, nedávno podpořil Hospodářský a měnový výbor Evropského parlamentu (ECON). Jak tento výsledek hodnotíte?
Považuji to za dobrý výsledek. Touto zprávou vysíláme občanům jasný signál, že nařízení k mezibankovním poplatkům povede k vyšší transparentnosti při platbě kreditní nebo debetní kartou. Pevně věřím, že díky tomu budou spotřebitelé při platbě kartou platit méně. 

Jedná se také o důležité rozhodnutí, které přichází ve správný moment, kdy občané mají pocit, že jsou evropskými institucemi s blížícími se volbami do Evropského parlamentu přehlíženi. Přijetí zprávy je tou pravou odpovědí na jejich obavy. Říkáme jim tak, že Evropa funguje a pracuje ve prospěch spotřebitelů a občanů. 

„Nařízení k mezibankovním poplatkům povede k vyšší transparentnosti při platbě kreditní nebo debetní kartou.“

Kritici návrhu nařízení k mezibankovním poplatkům, mezi něž patří zejména banky a karetní společnosti, tvrdí, že přísné stanovení stropu pro mezibankovní poplatky není nijak podloženo jasnými daty nebo metodologií. Jak na tento argument nahlížíte?
Je pravda, že v průběhu diskusí, které předcházely samotnému hlasování, mnoho členů výboru včetně mně požadovalo od Komise další zprávu a detailní analýzu skutečného dopadu zavedení stropů pro mezibankovní poplatky na celý platební proces. Komise přišla s novou zprávou, která podle mého názoru přinesla celkem dobré vysvětlení a poskytla dostatek údajů, které na tyto obavy reagují. 

Karetní společnosti často odkazují na negativní dopady, které mělo zastropování mezibankovních poplatků ve Španělsku. V této souvislosti nejčastěji zmiňují nárůst nákladů pro držitele karet. Zohlednili jste ve zprávě i tyto zkušenosti?
Myslím, že nejsou k dispozici žádné analýzy, které by dokazovaly přímou souvislost mezi zavedením stropů a zvýšením nákladů za používání kreditních karet. Chci tím říct, že pokud by tomu tak bylo, o čemž já ale pochybuji, tak jsme přinejmenším dosáhli jedné z priorit, které jsme v návrhu této zprávy sledovali. Tou je zvýšení transparentnosti. Spotřebitelé vědí, že za každou transakci zaplatí 0,2 nebo 0,3 % z hodnoty transakce v závislosti na tom, zda platí kreditní či debetní kartou. Takže i v případě, že by se naplnil nejhorší možný scénář, zvýšíme takto aspoň transparentnost.

Spotřebitelé se nové legislativy obávají i kvůli omezení pravidla akceptace všech karet (HACR). Co si od tohoto kroku slibujete?
Obchodníci musí platit obrovské sumy peněz za akceptaci platby kreditní kartou. Týká se to hlavně karet, které nejsou běžné. Návrh hovoří o tom, že obchodník má možnost odmítnout platbu kartami, které jsou pro něj příliš nákladné. Myslím si, že to může vytvářet určitou nejistotu, ale v konečném důsledku to může být pro obchodníky i stimul, aby akceptovali ostatní karty, protože budou přesně vědět, kolik za to zaplatí. Mohou se přizpůsobit těmto nákladům a dokonce být konkurenceschopnější a spotřebitelům nabídnout nižší ceny zboží. 

Jak to nyní vypadá s časovým harmonogramem návrhu celého legislativního balíčku? Objevily se spekulace o tom, že se jím bude zabývat až nový Evropský parlament, který vzejde z květnových voleb.
Řecké předsednictví podle všeho nevnímá návrh směrnice o platebních službách, kterou doprovází nařízení o mezibankovních poplatcích, jako svou prioritu. Z mého pohledu máme dostatek času na to, aby byla regulace připravená ještě před koncem funkčního období tohoto Parlamentu. Samozřejmě to ale nezávisí jen na Parlamentu, ale i na Radě, tedy členských státech. 

„Máme dostatek času na to, aby byla regulace připravená ještě před koncem funkčního období tohoto Parlamentu“.

Bude to právě Rada, kdo rozhodne, zda bude legislativa schválena ještě v tomto funkčním období, nebo až v tom následujícím. Já bych to rád dokončil ještě nyní. Pro občany by to byl v době před volbami jasný signál. Jak už jsem říkal, potřebujeme jim prezentovat výsledky a dobré závěry, abychom jim ukázali, že Evropa funguje a ubírá se správným směrem. 

Autor: Zuzana Tučeková, EurActiv.sk.