Šéf evropské obchodní lobby: Mezibankovní poplatky platíme všichni

Christian Verschueren.

Poplatky, které dnes banky účtují prodejcům jsou podle šéfa evropské asociace obchodníků Christiana Verschuerena příliš vysoké. V důsledku je podle něj zaplatí i ti, kteří kartu nepoužívají, protože je obchodníci promítnou do svých cen. Pokud poplatky za používání platebních karet klesnou, hotovostních plateb ubyde, říká v rozhovoru pro EurActiv Verschueren.

Evropská komise v létě loňského roku představila návrh směrnice k platebním službám na vnitřním trhu EU. Jaké dopady bude mít její případné přijetí na vnitřní trh?
Zaprvé bych chtěl podotknout, že se nejedná jen o jednu směrnici, ale o celý legislativní balíček. Kromě zmiňované směrnice sem patří i návrh nařízení k mezibankovním poplatkům a také návrh legislativy o přístupu k bankovním účtům, která byla zveřejněna vloni na jaře.

Legislativa by neměla pouze zavést pravidla pro nové platební metody, jako jsou třeba mobilní platby, ale měla by i zajistit, aby se trh více otevřel a umožnil konkurenci. Měl by být transparentní a co nejvíce prospěšný spotřebitelům. Z návrhů by tedy neměly profitovat pouze obchodníci, jak hodně lidí tvrdí. 

Legislativa se nyní nachází v Evropském parlamentu. Očekáváte, že bude přijata? (Rozhovor proběhl před hlasováním ve výboru v Evropském parlamentu, které proběhlo na konci minulého týdne)

„Důvod, proč potřebujeme nějakou legislativu, je jednoduchý. Trh není v tento moment schopen se sám regulovat.“

Doufám, že bude přijata brzy. Rádi bychom před evropskými volbami znali alespoň stanovisko Evropského parlamentu. Jedná se o velmi ambiciózní návrh, ale věříme, že ho poslanci podpoří. Bylo by to dobré znamení. Následně je třeba získat podporu členských států, tedy Rady EU. Odhaduji, že to potrvá dalších šest až devět měsíců. Řecké předsednictví není v této záležitosti příliš aktivní, ale to se, věřím, změní, až se předsednictví ujme Itálie. Celé by se to mohlo uzavřít během lucemburského předsednictví. 

Původní návrh Evropské komise jste podpořil, ale proti zprávě Hospodářského a měnového výboru jste byl poměrně kritický. Co se Vám na ní nelíbilo?
Pravdou je, že zpráva šla zcela proti dobrému úmyslu Evropské komise. Původní návrh totiž představoval velmi vyvážený pohled na celou problematiku – obsahoval dobré návrhy pro přeshraniční platby a také počítal s některými přechodnými obdobími. Kartové společnosti ale bohužel chtěly, aby pokračoval současný stav. Je to jednoduché, čím déle budeme čekat, tím déle zachováme status-quo. Celá debata už takto probíhá dvacet let.

Ale zpátky k otázce. Věříme, že navrhované stropy pro mezibankovní poplatky ve výši 0,2 % resp. 0,3 % jsou stále příliš vysoké, zejména ty pro debetní karty. Nesouhlasili jsme také se zpravodajovým návrhem, jak stropy stanovovat. Jeho model se opíral o vážený průměr, podle nás by to mělo ale být odvozováno od zkušeností každé země. Podívejte se na Nizozemsko, Belgii nebo Dánsko, to jsou země, které mají velmi funkční model. 

Systém je zvrácený

Diskuse o směrnici o platebních službách se často stáčí k nejkontroverznějšímu návrhu v rámci celého balíčku, kterým je regulace mezibankovních poplatků. Je takové opatření zapotřebí?
V Evropě jsou mezibankovní poplatky stanovovány na základě dohody mezi bankami a kartovými společnostmi. Obchodníci, kteří v tomto ohledu nemají žádné vyjednávací postavení, jsou nuceni na nich ročně odvádět přibližně 14 miliard eur. Jsou v tom systému uzamčeni a to je něco, co by se mělo prolomit.

Například v Nizozemsku nebo Belgii se na těchto poplatcích odvádí pouze pět až šest centů. V České republice se výše těchto poplatků v případě kreditních karet blíží 1,2 % z transakce. Pro tak vysoké poplatky nevidíme žádné opodstatnění. Důvod, proč potřebujeme nějakou legislativu, je tedy jednoduchý. Trh není v tento moment schopen se sám regulovat.

Problém spočívá v tom, že obchodníci jsou nuceni přijímat všechny karty jedné značky. Pokud zákazníci platí například kartou Visa gold, mezibankovní poplatky jsou v takovém případě vyšší. Kontrolují to opět banky, avšak ve výsledku tím, kdo to zaplatí, je spotřebitel. Celé to tedy končí vyššími cenami pro koncového zákazníka a je jedno, jestli platí kartou, nebo hotovostí. Celý sytém je zvrácený a musí být změněn. 

Říkáte, že není opodstatnění pro to, aby se mezibankovní poplatky v jednotlivých zemích lišily. Kartové asociace a bankovní sektor je ale hájí tím, že výše poplatků odráží stupeň rozvoje trhu – pokud máte méně transakcí, poplatky musí být vyšší. Souhlasíte s tímto uvažováním?
Nikoliv. Rozumíme tomu, že je potřeba rozvíjet trh, ale na druhou stranou argumentujeme pro nižší mezibankovní poplatky, protože tím rozšíříte akceptační síť mezi obchodníky. Pořád je to spoustu drobných obchodníků, kteří nepřijímají karty, protože náklady na jejich přijímání jsou pro ně příliš vysoké. Mezinárodní obchodníci a velké místní řetězce jsou k tomu nuceny i přes vysoké poplatky, protože možnost platit kartou je pro jejich zákazníky důležitá.

Vizí do budoucna je využívat co nejvíce možnosti platit kartou nebo mobilem, jednoduše řečeno elektronických způsobů placení. Platba hotovostí bude na ústupu. Pokud se podíváte do severských zemí, tak tam už to začalo, a to z několika opodstatněných důvodů: spotřebitelská poptávka a nákupní zvyky, bezpečnost v obchodech a nárůst plateb přes internet. Všechno se tedy přesouvá k digitálním platbám. Aby se to ale stalo realitou, zejména v případě menších plateb, tak je důležité, aby náklady na transakci zůstaly velmi nízké. 

Zmiňujete severské země, můžete uvést konkrétní příklad?
V Nizozemsku se za transakci platí fixní poplatek, nebo několik eurocentů. Pokud snížíte náklady, platby kartou se rozšíří. Jsme přesvědčeni o tom, že možnost elektronické platby by měla být dostupnější širší veřejnosti. Dává to větší smysl, než mít něco velmi drahého, co si mohou dovolit jen bohatí. Mezibankovní poplatky totiž nakonec platí všichni.

„Za nesouhlasem s regulací poplatků stojí v Česku i protievropské smýšlení.“

A konečně, nižší poplatky se projeví v ceně. Evropská komise odhaduje, že se takto ušetří až 6 miliard eur. Přenese se to na spotřebitele, kterým tak vzroste jejich kupní síla.  

Jak byste vysvětlil rozdíly ve výši mezibankovních poplatků v různých zemích? Proč má zrovna Švédsko nižší poplatky než Česká republika?
Tuto otázku musíte položit bankám. V severních zemích byl poplatek snížen, a náklady na provedení transakce jsou tak přijatelné. V důsledku toho je přijímání karet snazší. Vysoké mezibankovní poplatky v České republice, Polsku či Portugalsku jsou pro obchodníky opravdu neudržitelné, zejména malým obchodníkům to brání v přijímání karet.

Úspory patří k DNA obchodníků

Máte k dispozici nějaké analýzy či studie o tom, jaký dopad by mělo zastropování poplatků na trh?
Evropská komise takovou analýzu má, ale já k tomu mohu dodat jediné: když se podíváte na dnešní konkurenci mezi obchodníky, tak oni si jednoduše nemohou dovolit zvednout ceny, protože by je to zničilo. Dnes se daří těm, co nabízejí slevy.
Snažit se co nejvíce ušetřit patří k DNA obchodníků. Musí být konkurenceschopní. Obchodníci velmi dobře umí tlačit ceny zboží dolů a snaží se zefektivňovat dodavatelské řetězce a to samé budou dělat i v případě plateb.

Existují americké studie, které ukazují, že snížení poplatků se opravdu projevilo ve snížení ceny. Je to ale velmi těžké dokázat matematickým výpočtem. Cenu zboží ovlivňuje mnoho faktorů – podnebí, obchodní bariéry a další celní poplatky. 

Co tedy v souvislosti s mezibankovními poplatky navrhujete?
Chtěli bychom, aby se náklady na kartu, která nabízí nějaké benefity, například bonusové letenky, přenesly i na osobu, která ji vlastní. Spotřebitelské organizace s tímto konceptem souhlasí. Jsme ochotni platit za náš podíl na tzv. „merchant service charge“, tedy poplatek za služby poskytované obchodníkovi.

Stejně jako obchodníci platí za služby spojené se zpracováním platby, měli by i spotřebitelé platit za to, že mohou využívat kreditní kartu. Jestliže máte k dispozici tento úvěrový nástroj, můžete nakupovat, ale měli byste za to pak také zaplatit. Pokud chce spotřebitel využívat zlatou kartu s dalšími benefity a garancemi, měl by za to zaplatit. A to samé platí pro firemní karty.

Pokud to tak uděláte, systém se stává transparentnějším a vy máte větší možnost výběru. Tím pádem se otevírá větší prostor konkurenci. 

Když se podíváme na diskusi ohledně regulace mezibankovních poplatků v České republice, tak můžete být překvapeni tím, že zástupci českých spotřebitelů zastávají odlišný názor než evropské spotřebitelské asociace. Máte pro to nějaké vysvětlení?
Myslím, že v případě České republiky tu hraje určitou roli i protievropská nálada ve společnosti. Třeba britské asociace návrh Evropské komise podporují a to i přesto, že někteří europoslanci z Konzervativní strany říkají, že zavádění podobní legislativy nechtějí. Zastávají názor, že vše, co přichází z Bruselu, je špatné, a to dokonce i tehdy, pokud to má ve skutečnosti přinést něco dobrého spotřebitelům nebo trhu.

Podobná situace je v Česku. Lidé se ani nepodívají, o čem to je, a už říkají, že nechtějí žádnou evropskou regulaci.

Autor: Jan Vitásek.

Rozhovor vznikl při příležitosti konání Retail Summit 2014.