Franco Frattini: Itálie má blízko k noční můře

Franco Frattini; zdroj: Evropská komise.

Velká koalice mezi lídrem levice Pierem Luigim Bersanim a bývalým pravicovým premiérem Silviem Berlusconim se sice na první pohled jeví „zvláštně“, avšak Itálii by mohla přinést vytouženou stabilitu. „Nejhorším a zároveň nejméně zodpovědným scénářem je vyhlášení dalších předčasných voleb,“ řekl v exkluzivním rozhovoru pro EurActiv bývalý eurokomisař a někdejší ministr zahraničí Itálie Franco Frattini.

  • Otázka, kterou si dnes klade snad každý, kdo sleduje aktuální dění v Itálii, zní: co se nyní stane? Je vůbec možné, aby se z karet, které voliči politikům rozdali při volbách (podrobnosti EurActiv 26.2.2013), podařila sestavit životaschopná koalice, například velká koalice mezi levicí vedenou vítězem voleb Pierem Luigim Bersanim a bývalým pravicovým premiérem Silviem Berlusconim?

To, co je teď ze všeho nejdůležitější, je vytvořit co nejdříve stabilní vládu. Všechny politické strany nyní hledají všemožná východiska, aby v Itálii skutečně vznikl stabilní kabinet. Jednou z těchto možností, o kterých se uvažuje, je i velká koalice mezi stranami pana Bersaniho, který těsně zvítězil v dolní komoře italského parlamentu, a panem Berlusconi, který naopak získal těsnou většinu v Senátu. Znamená to jediné, tito dva političtí lídři budou muset zapřemýšlet nad tím, jak vyvést Itálii z nejistoty.

Nejhorším scénářem, a také tím nejméně zodpovědným a rozumným, by bylo vyhlášení dalších předčasných voleb někdy v průběhu příštích měsíců. Já ale opravdu doufám, že žádná strana, ani její lídr, nad tímto neuvažuje.

  • Je skutečně velká koalice Bersaniho s Berlusconim dobrým řešením? Nevypadá spolupráce těchto dvou odlišných politiků zvláštně?

Ano, máte pravdu, vypadá velmi zvláštně, ale na druhou stranu je pravda, že Itálie během posledních 14 měsíců zažila již několik zvláštních koalic. Itálie má opravdu blízko k tomu, aby zažila noční můru, ale má zdroje a odhodlání se jí vyhnout.

  • Co si myslíte o tom, že velký počet italských voličů (25 %) odevzdalo svůj hlas ve prospěch bývalého italského komika Beppeho Grilla, jehož Hnutí pěti hvězdiček se netají protievropskými názory a vymezuje se proti politické elitě? Co to znamená pro italskou demokracii?

Takové procento hlasů je třeba považovat za alarmující. Spoustu lidí očekávalo, že pan Grillo dosáhne dobrého výsledku, ale nikdo si nedokázal představit, že bude tolik úspěšný. Nikoho by před volbami ani nenapadlo, že každý čtvrtý Ital bude pro něj hlasovat, opravdu nikdo!

Respektuji ale výsledek voleb a fakt, že mnoho Italů se pro něj rozhodlo. Politici čas od času chybují a ve volbách se jim to vrací. Hlasy pro pana Grilla jsou ve skutečnosti hlasy proti těm, co odmítali změnu italského volebního systému, co nechtěli změnit zákony proti korupci a co se nechtěli vzdát svých privilegií, kterých se jim coby politikům dostávaly. Jsou to také hlasy proti všem skandálům, při nichž docházelo k rozkrádání veřejných peněz, a které měly poukázat na širokou korupci ve spoustě politických stran, a to nezávisle na tom, jestli se nacházejí na levé či pravé straně politického spektra.

Pokud přidáte 25 % těch, co hlasovali pro Grilla, k 25 % voličů, kteří se k volbám vůbec nedostavili, znamená to, že polovina Italů se postavila proti tomu všemu, co jsem před chvíli vyjmenoval. Dá se to vykládat i tak, že polovina italských voličů vyjádřila nesouhlas se systémem, režimem, politickým spektrem a politikou, která se nyní praktikuje v italském parlamentu.

Uvědomme si, že Berlusconiho a Bersaniho podpořila pouze polovina voličů. Druhou stranou mince pak představují ti, co volili Grilla, nebo ti, co nepřišli volit.

  • Velké zklamání z italských voleb zažil premiér Mario Monti, který je velmi oblíbený v Bruselu a u evropských politiků. Jak si jeho volební debakl, při něm získal pouhých 10 % hlasů, vysvětlujete?

Pokud se podíváte na volební výsledky Maria Montiho v zahraničí, zjistíte, že Italové žijící v zahraničí volili Montiho hned po Bersanim. Výsledky se v porovnání s domovskou Itálií velmi různí (Mario Monti skončil na čtvrtém místě; pozn. red.). Jedna věc je tedy pověst Maria Montiho v zahraničí, kde získal v průměru obdivuhodných 20 %, a doma v Itálii. Tady je viděn jako ten, kdo nese hlavní zodpovědnost na zvyšování daní, zavádění úsporných opatření atd. To je ten důvod, proč premiér Monti tolik bodoval v zahraničí a nikoliv doma.

  • Koho tipujete jako příštího italského premiéra?

To ví jen Bůh. Žádný politik nedokáže na tuto otázku nyní odpovědět. Díky Bohu za to, že máme skvělého prezidenta, který o tom bude rozhodovat. Prezidenta Giorgia Napolitana čeká extrémně náročný úkol. Bude muset zvážit možnosti, jak vytvořit koalici. Nikdo neví, koho tímto úkolem pověří jako prvního.

  • Prezident Napolitano, který je považován za velmi respektovanou osobu, za krátko ale svůj úřad opustí…

Ano, jeho prezidentský mandát vyprší letos v dubnu, před tím ale bude muset vyřešit aktuální povolební situaci. To je také důvod, proč si prezident Napolitano zaslouží náš respekt a veškerou naši politickou i lidskou podporu.