Europoslanec Strejček: K regulaci mezibankovních poplatků existuje devět scénářů

Ivo Strejček; zdroj: Evropský parlament.

Kývne Evropský parlament na regulaci mezibankovních poplatků? Jaký to bude mít dopad na obchodníky a co to přinese spotřebitelům? Jak se snížení poplatků, které si mezi sebou účtují banky při platební transakci kartou, projeví na českém trhu? Den před hlasováním ve výboru Evropského parlamentu hledal EurActiv odpovědi u českého europoslance Iva Strejčka (ODS).

Návrh legislativy k platebním službám na vnitřním trhu EU, tedy směrnice a nařízení k mezibankovním poplatkům, se nyní v Evropském parlamentu. Ten se ale připravuje na jarní volby. Objevují se proto informace, že europoslanci nestihnou legislativní balíček projednat v tomto funkčním období a přenechají ho novým kolegům. Jaké jsou Vaše informace? Zvládne se k tomu ještě v tomto funkčním období vyjádřit plénum? 
Zpráva je ve stavu projednávání a podle aktuálního stavu by se měla hlasovat ve výboru zítra a v plénu na dubnovém zasedání. Dojde k částečnému hlasování, ve kterém Parlament vyjádří svou pozici a rozhodne se, zda přistoupí k vyjednávání s Radou. Je však na rozhodnutí „nového Parlamentu,“ zda zprávu přijme tak, jak byla schválena na dubnovém plénu, a projedná v rámci trialogu, nebo celý proces absolvuje znovu od počátku.  

„V tuto chvíli je těžké cokoliv odhadovat“.

Zpravodaj Pablo Zalba bude pravděpodobně znovu zvolen, zpravodajství by tedy zůstalo v rukou Evropské lidové strany (EPP). Na základě minulé zkušenosti je většina zpráv převzata z předchozí legislativy a v práci se pokračuje, nový Parlament však musí rozhodnout formálně.  

Jak návrh legislativy, nejprve se věnujme směrnici k platebním službám, hodnotíte? Jedním z diskutovaných bodů je pravidlo HACR (z angl. Honor All Cards Rule), tedy povinnost obchodníka akceptovat všechny typy karet stejné značky. Komise navrhuje, aby měl obchodník možnost si vybírat, kterou kartu přijme. Jak se k tomu stavíte? Nebude to pro spotřebitele matoucí?
Pravidlo HACR v  podobě navržené Komisí je velmi komplexní a dopady jsou protichůdné. V současném stavu projednávání se většina poslanců shoduje na zachování původního pravidla HACR, které zachovává zákazníkovu důvěru v platební kartu, kterou se rozhodne používat. „Původní pravidlo HACR“, ke kterému referuji, znamená, že pokud obchodník přijímá například karty MasterCard nebo VISA, musí přijímat všechny bez ohledu na to, jak jsou „drahé“.  

Navrhovaná změna, která by znamenala, že se obchodník může rozhodnout přijímat jen některé karty dané „značky,“ by sice byla výhodná právě pro obchodníky, ale velmi nepřehledná pro spotřebitele, kteří by naráželi na nemožnost platit zvolenou kartou. Záleží tedy, zda stojíme na straně spotřebitele či obchodníka. Z hlediska spotřebitele je výhodnější původní pravidlo HACR. Z hlediska obchodníka pak nové pravidlo HACR.  

Co dalšího je podle Vás v navrhované směrnici důležité?
Kladným bodem je zahrnutí poskytovatelů jednajících jako třetí strana do oblasti působení legislativy k platebním službám na vnitřním trhu, což vytváří rovné podmínky.  

Důležitým bodem, který se také projednává, je zachování neutrality technologie, tedy rovné podmínky na trhu platebních služeb bez ohledu na využívanou technologii. Například se jedná o dvoustranná schémata, třístranná schémata, e-platby a tak dále. Konečného kompromisu zatím však nebylo dosaženo.  

V jaké podobě očekáváte, že bude legislativa nakonec schválena? Dá se vůbec odhadnout, co v ní zůstane a co ne?
V této fázi je velmi složité odhadnout, jak bude vypadat konečný kompromis, o kterém se bude hlasovat a jak hlasování dopadne. Bylo podáno velké množství pozměňovacích návrhů a celý balíček je velmi proměnlivý.  

Devět scénářů k mezibankovním poplatkům 

Mezi nejkontroverznější body celé diskuse patří nepochybně zastropování tzv. mezibankovních poplatků, které si mezi sebou účtují banky při transakcích s platebními kartami. Jak se situace vyvíjí tady
V tuto chvíli existuje devět možných navrhovaných scénářů. Nejvíce se nyní pracuje s následujícím návrhem – zastropování poplatků do jednoho roku od vstupu legislativy v platnost pro poplatky založené na debetních i kreditních kartách se stropem 0,3 % pro kreditní platby a 0,2 % nebo 7 eurocentů (platí nižší z obou) pro debetní platby. Procentuální stropy jsou stále předmětem projednávání. 

„Mluvíme-li o stropech, pak jde z hlediska obchodníků o pozitivní vývoj, avšak dopad na spotřebitele je diskutabilní.“

Jedním z navržených scénářů je aplikace legislativy pouze na přeshraniční poskytování platebních služeb, které by vedlo působením konkurence ke snížení mezibankovních poplatků. Po dvou letech by Komise provedla revizi a v případě, že by regulace neměla požadovaný dopad, došlo by k zavedení stropů. Tento scénář nejvíce zachovává volné působení trhu a konkurence. Je však také předmětem vyjednávání.  

Jak se stavíte k regulaci mezibankovních poplatků? Evropská komise argumentuje lepšími podmínkami pro obchodníky a spotřebitele, dá se s tímto argumentem souhlasit? 
Je to komplikované. Mluvíme-li pouze o stropech, pak jde z hlediska obchodníků o pozitivní vývoj. Avšak dopad na spotřebitele je diskutabilní. Nabízejí se negativní scénáře, kdy banky přenesou ztráty z poplatků na spotřebitele prostřednictvím zvýšení jiných bankovních poplatků, či omezení množství nabízených karet a tak dále. Je otázkou, zda a do jaké míry by obchodníci promítli zisk ze snížených poplatků do snížení cen svého zboží.  

Některé zmíněné prvky balíčku zvýší konkurenci, poskytnou rovné podmínky a prohloubí vnitřní trh v této oblasti. V případě zastropování jde však regulace v tuto chvíli příliš daleko. Rozumné by bylo využití dříve zmíněného scénáře, kdy regulací přeshraničního poskytování služeb dojde ke zvýšení konkurence na trhu, které by mělo mít za následek „přirozené“ snížení mezibankovních poplatků. Až pokud se tak nestane, máme „argument“ k přistoupení k další „úrovni“ regulace a zavést stropy mezibankovních poplatků. V tomto ohledu však balíček „přeskakuje“ jeden krok a nedává prostor trhu.  

Dá se odhadnout, jaké dopady bude mít avizovaná regulace mezibankovních poplatků na Českou republiku?
Mezibankovní poplatky v České republice patří mezi jedny z nejvyšších v EU – dosahují až 1,2 %, snížení tedy bude mít pozitivní dopad na obchodníky.  

Podle studie, která vznikla na Vysoké škole ekonomické, s názvem Role mezibankovního poplatku v čtyřstranném platebním systému bude mít regulace negativní dopad na vývoj a inovace v oblasti platebních systému. Zisky z mezibankovních poplatků banky podle studie využívají právě pro tento účel. Studie popírá, že by regulace měla pozitivní dopad na spotřebitele. Kvůli nepružnosti cen směrem dolů nesníží obchodníci ceny svých výrobků o částky ušetřené za mezibankovní poplatky. Spotřebitelé tak zaplatí nejen ztrátu bank, ale v konečné fázi budou využívat menší rozsah služeb, protože se zpomalí vývoj v oblasti platebních služeb.

Autor: Lucie Bednárová.