Ekonomka: Konflikt na Ukrajině dal ponaučení. Nic není navěky a zisk s sebou nese riziko

zdroj: Česká podnikatelská reprezentace při EU (CEBRE)

„Pro mnohé firmy není Rusko ztraceným trhem, jen nevyzpytatelným státem. Někdo na to má žaludek, jiný raději odejde,“ říká k budoucnosti českého exportu do Ruska hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Jaké dopady dosud měly protiruské sankce a co může stát udělat pro podniky, kterých se sankce dotkly?

Dopadly evropské sankce na ruskou ekonomiku opravdu citelně? Na jakých ukazatelích lze jejich dopady demonstrovat?
Do očí bijící je propad ruského rublu – o více než 30 procent od počátku roku. Nezabránila tomu ani ruská centrální banka, která byla nucena utratit desítky miliard dolarů ze svých devizových rezerv. Růst ruské ekonomiky se téměř zastavil. Zemi opustili zahraniční investoři a bohatí Rusové rovněž přesunuli prostředky do zahraničí. Ruské státní banky byly odříznuty od zahraničních finančních trhů. Soukromé podniky cítí nedostatek zahraničních deviz a úroky vyskočily nahoru. Inflace v důsledku především potravinových sankcí šplhá nad 8 procent.

„Rostoucí inflace, chybějící příjmy ve státní kase, vysoké úrokové sazby a slabý rubl budou ruskou ekonomiku dusit.“

Ruské politiky může ale nejvíce trápit klesající cena ropy, kvůli které jejich státní rozpočet přichází o stovky miliard rublů. Tyto miliardy budou chybět na „uchlácholení“ ruských občanů, až si uvědomí, kolik Rusko stojí konflikt s Ukrajinou. Existují odhady, že obsazení Krymu bude Rusko stát tři procenta jeho roční produkce.

Může se situace ruské ekonomiky v tomto směru do budoucna ještě zhoršovat?
Růst ruské ekonomiky se zastavil a ke zlepšení situace jen tak nedojde. Ba naopak. Rostoucí inflace, chybějící příjmy ve státní kase, vysoké úrokové sazby, slabý rubl a další faktory budou ruskou ekonomiku dusit. Zhoršení může samozřejmě přijít z několika směrů: mohou to být tvrdší sankce ze strany Západu nebo pokles cen ropy pod 80 dolarů za barel na delší dobu.

Jaké se Rusku nabízí cesty, aby zmírnilo dopady evropských sankcí na svou ekonomiku?
První volbou by mělo být ukončení konfliktu. Druhou cestou je hledání obchodních spojenců mimo „Západ“ či prohloubení ekonomické integrace s bývalými státy SSSR, které by byly ochotné se s Ruskem spojit.

Měly na ruskou ekonomiku větší dopad sankce ve finanční oblasti, nebo sankce uvalené v konkrétních sektorech?
V tomto případě je velmi těžké porovnávat izolované dopady různých sankcí. Doposud přicházely společně. Dovolím si ale zaspekulovat. Sankce cíleně namířené na „strategické“ sektory ruské ekonomiky by mohly ruskou elitu více bolet.

Někdo na Rusko žaludek má, jiný ne

O evropských sankcích vůči Rusku se v České republice od počátku hovořilo s obavami. Lze už hodnotit, zda se tyto obavy naplnily, nebo je potřeba počkat na dlouhodobější důsledky? Jak se dopady sankcí projevily v jednotlivých sektorech české ekonomiky?
Dopad rusko-ukrajinského konfliktu se snad nejviditelněji obtisknul v nejistotě a nižší důvěře podniků v budoucnost. Na makročíslech zatím velké jednoznačné změny nesledujeme. Vývoz strojů, aut, průmyslových výrobků poklesl, na druhou stranu vzrostl vývoz polotovarů ale také potravin.

„Mnoho západních firem dál vesele vyrábí potraviny přímo na ruském trhu, často z místních zdrojů.“

Jaký dopad mělo na českou ekonomiku ruské embargo na dovoz evropských potravin?
Státní zemědělská a potravinářská inspekce má pohotovost a kontroluje dovoz jablek a jiných potravin, aby na trh nepřicházely za dumpingové ceny. Oddělit vliv dobré zemědělské úrody na pokles cen potravin a vliv zahlcení evropského trhu potravinami, které se měly původně vyvézt do Ruska, není možné. Navíc mnoho západních firem dál vesele vyrábí potraviny přímo na ruském trhu, často z místních zdrojů.

Firmy, které exportovaly do Ruska, budou nyní muset hledat nová odbytiště. Může tento impuls českým podnikům z dlouhodobého hlediska paradoxně prospět? Nebo je možná ztráta ruského trhu tak velký problém, že dopady budou jednoznačně negativní?
Rusko-ukrajinský konflikt přináší jedno velké ponaučení. Nic není na věky a velký zisk s sebou nese i velké riziko. To se musíme naučit akceptovat. Závislost na jedné zemi není nikdy dobrá. Rusko bylo během posledních dekád přehlíženo. Pro mnohé firmy není Rusko ztraceným trhem, jen nevyzpytatelným státem. Někdo na to „má žaludek“, jiný raději odejde. Proč ne?

Jakým způsobem může český stát postiženým podnikům efektivně pomoci?
Nechat je dělat jejich práci. Neměnit jim neustále daně, zákony a podobně. A ty méně zkušení rádi uvítají relevantní informací o trzích a příležitostech na nich, popřípadě i pomoc při realizaci obchodu.

Autor: Adéla Denková

Rozhovor vznikl u příležitosti debaty na téma „Ekonomické dopady sankcí proti Rusku na české podnikatele“, kterou organizovala Česká podnikatelská reprezentace při EU (CEBRE) společně se Zastoupením Evropské komise v ČR a Informační kanceláří Evropského parlamentu v ČR.