Zelená transformace dopravy: Evropa sází na elektromobilitu a vodík

© Pixabay

Spravedlivá transformace, tedy přechod evropských zemí k nízkouhlíkové ekonomice, se netýká jen uhelného sektoru. Zásadní změnou bude muset projít také doprava. Jaké výzvy před sektorem stojí?

Doprava – ať už automobilová, nákladní, lodní či letecká – je jedním z hlavních zdrojů emisí uhlíku. Podle dat Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) vyprodukoval dopravní sektor v roce 2017 v osmadvaceti státech Evropské unie 27 % z celkových emisí CO2.

EU sice tlačí na snižování emisí, v dopravě se to však příliš nedaří. Emise vyprodukované v evropském dopravním sektoru byly před třemi lety o 28 % vyšší než v roce 1990. Cílem EU je přitom snížit emise z dopravy do roku 2050 o 60 %. Aby toho dosáhla, musely by emise uhlíku vyprodukované v dopravě klesnout v porovnání s rokem 1990 o dvě třetiny. Komise toho chce podle Bílé knihy věnující se oblasti dopravy docílit například odkloněním vozidel s konvenčním palivem z evropských měst.

Tlak na snižování emisí je tak zatím vidět zejména v souvislosti s osobními automobily a dodávkami. Jejich výrobci musí dle unijní legislativy emise postupně snižovat. Přelomovým rokem v ozeleňování dopravy je právě rok 2020.

Vozidla, která se dostanou po roce 2020 na trh, budou muset splňovat přísnější emisní limity. Nové automobily budou moci vypouštět maximálně 95 gramů CO2 na kilometr, jinak budou jejich výrobcům hrozit finanční pokuty.

„Automobilový sektor bude bezesporu jedním z nejvíce zasažených ekologickou transformací. Ta je klíčovou výzvou z hlediska budoucího rozvoje celého odvětví,“ myslí si český europoslanec Ondřej Kovařík (ANO, RE), který je náhradníkem v parlamentním výboru pro dopravu a cestovní ruch.

Hromadné žaloby: Měli by se jich podnikatelé obávat?

Spotřebitelé věří ve snazší cestu k odškodnění a firmy se obávají náročných soudních procesů. Samotné soudy doufají, že by jim mohlo ulevit od vysokého počtu spotřebitelských sporů. Od hromadných žalob se zkrátka očekává mnoho.

Země, voda, vzduch

Pokud jde o snižování emisí, v centru pozornosti nejsou pouze automobily. V Evropě se řeší také dopad na životní prostředí lodní, železniční a letecké dopravy.

Komise označila rok 2021 jako „rok železniční dopravy“. Cílem iniciativy je v souladu s ambicemi zelené dohody ukázat Evropanům, že cestování vlakem je bezpečné, udržitelné a energeticky účinné. „Jedná se o způsob cestování, jehož emise od roku 1990 stále klesají, zatímco se sektor rozrůstá,“ zdůrazňuje Komise. I proto unijní exekutiva chce, aby do roku 2050 střední vzdálenosti v meziměstské osobní i nákladní dopravě obsluhovaly z 50 % vlaky a lodě.

Využití železniční dopravy podporují i členské státy. Evropská síť ale potřebuje více propojit a modernizovat. Většina členských států letos podepsala deklaraci, ve které vyzývají k větší spolupráci v mezinárodní vlakové dopravě.

Doprava: Auta, vlaky, letadla, lodě, kola i rakety. Kam popojede dopravní sektor?

Před evropským dopravním sektorem, který významně zasáhla koronavirová krize, stojí letos další klíčové výzvy. Lhůta pro snížení emisí se blíží a na scénu přichází nové technologie. Co ještě přinese rok 2020?

V případě lodní dopravy unijní představitelé uvažují o zdanění znečištění produkovaného evropskými loděmi. Ze strany dopravců se pak očekává, že představí zelené inovace lodní dopravy, jako například vodíkem či amoniakem poháněná plavidla. Cílem do poloviny století je totiž nejméně 40% redukce emisí, za které je zodpovědná lodní doprava.

Nezapomíná se ani na leteckou dopravu, která byla v první polovině letošního roku v důsledku koronaviru značně omezena. Unie se stejně jako v ostatních případech snaží najít způsob, jak by se mohla letecká doprava stát ekologičtější. Podle zmiňované Bílé knihy má letecká doprava v následujících 30 letech přejít ze 40 % k využívání udržitelných nízkouhlíkových paliv. Podle šéfa generálního ředitelství Evropské komise pro mobilitu a dopravu Henrika Hololeie je redukce emisí nutným předpokladem pro růst sektoru v budoucnosti. Uvedl to letos v únoru na summitu Centra pro letecký průmysl (CAPA).

Spravedlivá podpora?

Podle předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové by neměl být v přechodu k zelené ekonomice nikdo opomenut. Komise proto přišla s tzv. mechanismem spravedlivé transformace, který má členské země v ekologických změnách technicky a finančně podpořit.

Spravedlivá transformace je ve veřejném prostoru skloňována především v souvislosti s finanční pomocí evropským uhelným regionům v odklonu od uhlí a ve směřování k čisté ekonomice.

Málo obnovitelných zdrojů, závislost na uhlí a špatné silnice. Komise vystavila Česku vysvědčení

Česko bude mít s přechodem ke klimaticky neutrální ekonomice problém. Málo využívá obnovitelné zdroje energie a je stále silně závislé na uhlí.

Podle europoslance Kovaříka by měl své místo v transformaci spravedlivě zaujmout také dopravní sektor.

„Transformace bude časově velmi náročná, promítne se také do dodavatelských řetězců a do požadavků na kvalifikaci pracovní síly (…) Ze svého pohledu bych uvítal podporu z nástrojů spravedlivé transformace, ostatně i v rámci projednávání nařízení o JTF (Fondu spravedlivé transformace – pozn. red.) v Evropském parlamentu jsme do textu prosadili návrhy zohledňující potřeby automobilového sektoru,“ uvádí Kovařík.

Kromě zmíněného fondu spravedlivé transformace má mechanismus ještě dva pilíře – záruční program InvestEU a úvěrový nástroj pro veřejný sektor. Zatímco fond coby první pilíř mechanismu by si měly rozdělit především evropské regiony, pro které bude transformace nejnáročnější, dopravní sektor by si mohl polepšit spíše v rámci zbývajících dvou pilířů.

Europoslanec ve světle výzev spojených s ochranou životního prostředí také upozornil, že na dopravu významně dolehly ekonomické dopady koronavirové pandemie. „Krize přináší řadu provozních a ekonomických výzev a bude složité se s nimi vypořádat za současného tlaku na další snižování emisí,“ říká Kovařík s tím, že nesouhlasí s dalším zpřísňováním nastavených emisních limitů.

S plánem obnovy se mění i program InvestEU. Unie chce skrze něj přilákat soukromé investory

Součástí plánů Evropské komise na obnovu evropských ekonomik je i ambice zmobilizovat veřejné a soukromé investice. Část z nich má přijít skrze dlouho připravovaný program InvestEU.

Hudba budoucnosti

Evropské investice by se tak ve střednědobém horizontu mohly přetavit do nových technologií a ekologických alternativ dopravy v Evropě. Evropská unie v této otázce sází především na elektromobilitu a využití vodíku jako paliva.

Nedávnou vodíkovou strategii oceňuje i europoslanec Kovařík. „Vítám, že po několika minulých letech, kdy Komise chtěla sázet výhradně na elektromobilitu, přichází s možností využití dalších zdrojů. Neměli bychom se upínat k jednomu technologickému řešení,“ dodává.

Evropská strategie k vodíku: Velké ambice a spousta práce

Vodík je podle Komise cestou k ekonomické obnově, modernizaci a dekarbonizaci. Cesta k jeho lepšímu využití ale bude obnášet značné množství investic a kvalitní spolupráci mezi EU, členskými státy a soukromým sektorem. V Česku je vodík využíván zatím pouze omezeně.
Ve středu (8. července) …

„Automobilky cílí, pokud jde o alternativní pohony, ve výrobě osobních automobilů zejména na elektřinu. A to i proto, že legislativa EU stanovující emisní normy CO2 považuje bateriová elektrická vozidla za bezemisní,“ říká pro EURACTIV.cz prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák s tím, že elektřina je ale zatím v případě nákladních vozů využitelná pouze omezeně. Navíc v Unii v současné době není dostatečná výrobní kapacita baterií.

Vodík je z pohledu Svazu hudbou budoucnosti třetí dekády 21. století. „Musí se vyřešit problémy s vysokými náklady na jeho výrobu i skladování a chybějící infrastrukturou pro doplňování paliva,“ uzavírá Hanák.

Zelená dohoda pro Evropu a automobilový průmysl: Tlak na snižování emisí nekončí

Ambiciózní plán nové Evropské komise nazvaný Zelená dohoda pro Evropu bude mít velký dopad také na automobilový průmysl. Jaké nové výzvy na něj čekají a co mu může pomoci v náročné transformaci?