Výstavba evropské silniční sítě vázne. Problém se týká i Česka, zjistili auditoři

© Shutterstock

Dokončování silniční sítě propojující evropské země postupuje pomalu a hrozí, že do roku 2030 nebudou dokončeny některé klíčové přeshraniční úseky. Konstatuje to dnešní zpráva Evropského účetního dvora (EÚD), která zkoumala situaci ve čtveřici zemí EU včetně Česka.

ČR podle auditorů v porovnání s dalšími zeměmi vydává nejmenší podíl peněz z unijních fondů na úseky patřící do transevropské silniční sítě. Naproti tomu pouze Česko zvyšuje částky investované do údržby silnic.

Auditoři EÚD na základě loňské kontroly v Česku, Bulharsku, Polsku a Španělsku konstatovali, že se v letech 2012 až 2019 zkrátil cestovní čas zkoumaných trasách, které jsou součástí transevropských sítí označovaných zkratkou TEN-T.

Mapa transevropské dopravní sítě TEN-T. Zdroj: European Union

Zcela dokončené silnice patřící do této sítě mělo pouze Španělsko, Česko mělo hotových zhruba 78 procent, Polsko tři čtvrtiny a Bulharsko necelou polovinu. Podle posledních dostupných údajů z celé EU, které jsou o tři roky starší, bylo v roce 2016 dokončeno 77 procent transevropské sítě.

„Hlavní silniční síť EU se rozvíjí, ale ještě není plně funkční,“ konstatoval dnes člen EÚD odpovědný za zprávu Ladislav Balko.

Nízké investice ze strukturálních fondů

Česko podle auditorů ze čtveřice hodnocených zemí vybočuje nízkým poměrem dotací ze strukturálních a investičních fondů EU, které věnuje na dostavbu dálnic či rychlostních silnic v rámci TEN-T. Zatímco české úřady vyčlenily v končícím sedmiletém rozpočtovém období na transevropské úseky jen 15 procent unijních zdrojů, například Bulharsko určilo na tuto síť více než tři čtvrtiny prostředků ze strukturálních a investičních fondů.

Podle unijního nařízení o evropské síti by přitom měly země ze společných peněz prioritně financovat právě úseky v rámci TEN-T. Auditoři proto doporučují, aby Evropská komise zaměřila dopravní investice přednostně na hlavní síť a zlepšila dohled nad jejich využitím.

Infografika: Evropské fondy podpořily modernizaci dálnice D1 na Vysočině

Bezpečnější, odolnější, rychlejší, komfortnější a méně hlučná. Právě taková by měla být nejvytíženější, nejstarší a nejdelší dálnice v Česku po dokončení právě probíhající modernizace.

Česko může mít podle auditorů problém se včasným dokončením klíčových přeshraničních úseků. Z celkových sedmi spadajících do evropské sítě má hotovy čtyři, u zbývajících tří však není podle EÚD jisté, zda budou připraveny k provozu v plánovaném termínu do roku 2030. Tyto úseky na hranicích s Polskem, Rakouskem a Slovenskem jsou dohromady dlouhé 154 kilometrů. Celková délka plánovaných dálnic a rychlostních silnic v ČR podle EÚD činí 1022 kilometrů.

Česko investuje do údržby

Pozitivního hodnocení se Praha naproti tomu dočkala za zvyšování částek věnovaných údržbě dálnic a silnic. Zatímco ve většině členských zemí tyto výdaje trvale klesají, což může podle auditorů vést ke zhoršení kvality evropské sítě, Česko jako jediné ze sledované čtveřice vyčlenilo v roce 2017 na údržbu silnic více peněz než o deset let dříve.

Podle EÚD vystavěly v letech 2007 až 2017 členské země s podporou EU kolem 3 100 kilometrů dálnic. Ze zhruba 2 000 kilometrů nových dálnic naplánovaných na období 2014 až 2020 bylo však do doby auditu na konci roku 2019 dokončeno méně než 400 kilometrů.

Česko dostane z evropských fondů méně peněz na asfalt

Kvalita silnic v České republice pokulhává za evropským i světovým průměrem. Podle statistik Světové obchodní organizace z roku 2018 se ČR v rámci Evropské unie řadí až na dvacátou příčku, horší silnice mají například v Maďarsku, Rumunsku či Bulharsku.