Velká města musí připravit plány udržitelné dopravy, vypořádat se musí i s koloběžkami

© Pixabay

Velká města budou mít podle nové evropské legislativy povinnost připravit plány pro hladkou a ekologickou dopravu. Vypořádat se v nich musí nejen s vysokým počtem aut ve městech a chybějící dobíjecí infrastrukturou pro elektromobily, ale také se sdílenými koloběžkami a skútry.

Zhruba 70 procent Evropanů žije ve městech. Každý den tak řeší problémy spojené s městskou dopravou, ať už jde o zácpy, znečištění vzduchu nebo hrozby dopravních nehod. Města jsou navíc každodenní destinací tisíců lidí, kteří do nich míří za prací, studiem a dalšími aktivitami.

Zvládnout nápor lidí a dopravit je z bodu A do bodu B rychle, efektivně a ekologicky zůstává velkou výzvou pro řízení městského provozu. Týká se to nejen silnic, semaforů a hromadné dopravy, ale veřejného prostoru obecně.

Plánování je pro hladký provoz měst základ. Evropská unie se snaží města k vytváření strategických dokumentů motivovat. Pokud si tedy města chtějí sáhnout na podporu z evropských kohezních fondů, musí připravit tzv. plán udržitelné městské mobility (SUMP), případně jeho zjednodušenou verzi označovanou jako strategický rámec udržitelné mobility (SUMF).

„Plány udržitelné městské mobility by neměly být jen o hromadné dopravě, ale zahrnovat více aspektů,“ uvedl Jaroslav Straka z Generálního ředitelství Evropské komise pro regionální a městskou politiku s tím, že plán by měl pracovat s veřejným prostorem a dopravními prvky. Mezi ty spadá kromě klasické hromadné dopravy například sdílená mobilita, tedy auta, koloběžky, skútry či kola, které si lidé mohou pronajmout přes mobilní aplikaci.

O městské dopravě a plánech udržitelné městské mobility diskutovali experti u květnového kulatého stolu „Udržitelná městská mobilita: Jak na ni?“.

Česko vybuduje tisíce nových dobíječek pro elektromobily, zaplatí je EU

Evropa sází na bezemisní dopravu, zejména elektromobilitu. Slibuje si od ní čistší ovzduší, nižší emise a udržitelnou budoucnost dopravního sektoru. Česko by nemělo zůstat pozadu, EU proto v následujících pěti letech masivně investuje do výstavby tuzemské nabíjecí infrastruktury.

Jedním z příkladů sdílené mikromobility, která se stává integrální součástí městského provozu, jsou i sdílené skútry. Jejich pražský koncept představil na debatě Jan Charouz, projektový manažer Škoda Auto DigiLab. Podle něj mohou skútry ulevit automobilovému provozu i klimatu, jsou totiž poháněné bateriemi.

„Snažíme se dělat něco pro to, aby byla tato služba pozitivně vnímána. Edukujeme uživatele o tom, jak se mají chovat, jak mají parkovat,“ uvedl Charouz.

Skútry jsou kromě osobní dopravy čím dál častěji využívány i pro poskytování služeb. „Mezi další nové aspekty dopravy patří například kurýrní služby,“ podotkl Straka s odkazem na rostoucí počet rozvážek jídla či dalšího zboží, který započal v době pandemie covidu-19.

Všechny tyto aspekty by se měly odrážet právě v plánech udržitelné městské mobility. Ty by měly dopravu nejen zefektivnit, ale také „ozelenit“, tedy zbavit ji emisí. Na přípravě dokumentů by se měli podílet nejen úředníci, ale také samotná veřejnost, aby plán dokázal reagovat na jejich každodenní potřeby.

Plány versus praxe

Zatímco nyní je příprava plánu udržitelné městské mobility dobrovolná, návrh nové evropské legislativy počítá se změnou. Povinnost připravit plán by měla mít všechna města nad 100 tisíc obyvatel, případně největší město daného regionu.

Sestavení efektivního plánu trvá roky, musí totiž zohlednit stovky faktorů, názorů a dat. Ministerstvo dopravy městům při přípravě plánů pomáhá, vytvořilo na to koncepci, kterou během debaty představil Vít Sedmidubský, vedoucí oddělení dopravní politiky a čisté mobility Ministerstva dopravy.

Prvním krokem je obecné snížení potřeby dopravovat se. Lidé by zkrátka měli mít nejnutnější služby v blízkosti svého domova. To může ulevit od dopravních zácp i nehod.

Druhým bodem jsou alternativy k automobilové dopravě. Praha a další velká města jsou auty přehlcená, což je nevhodné nejen s ohledem na životní prostředí a klima, ale také na plynulost provozu a parkování. Výstavba dalších a dalších silnic či parkovišť řešením není, a to z prostého důvodu. Pouliční prostor se zkrátka nedá nafukovat.

„Podíl cyklistiky v českých městech je v porovnání s Evropou malý. V čem jsme dobří, je městská veřejná doprava, podíl i kvalita jsou vyšší a za přispění z evropských fondů se to může ještě zlepšit,“ dodal Sedmidubský.

Fondy propojují Evropu a Česko. Přednost má železnice

Miliardy z evropských strukturálních fondů potečou do modernizace českých dopravních sítí i nadále. Nové podmínky čerpání nicméně pro kraje znamenají, že budou muset při budování a údržbě silnic častěji sáhnout do vlastní kapsy.

Třetí krok počítá se zaváděním čistých zdrojů energie pro dopravu. Kromě elektromobility, dobíjecí infrastruktury nebo sdílené mobility by se měla města zaměřit také na cyklistickou a pěší dopravu, které by měla náležitě podporovat.

Poslední bod počítá s plánováním města jako celku, kdy bude doprava přirozeně zapracovávána do veřejného prostoru a architektury města.

„Plány se musí implementovat, nesmí zůstat jen na papíře,“ zdůraznil Sedmidubský.

Městům chybí nástroje

Plány udržitelné městské dopravy již řada českých měst má, je však potřeba jejich revize. Nevypořádávají se totiž s moderními prvky, jako jsou sdílené elektrické koloběžky, skútry nebo kola. S jejich boomem se muselo vypořádat například Brno, kde se první sdílené koloběžky objevily v březnu 2019 a následně se začaly rozmáhat.

„Nevěděli jsme, jak reagovat, koloběžky najednou stály úplně všude,“ popsal Petr Gelnar z odboru dopravy Magistrátu města Brna.

Brno se nakonec s koloběžkami vypořádalo a nastavilo pravidla pro jejich používání. V brněnském plánu přitom tzv. sdílená mikromobilita chyběla.

Zastaralost některých plánů a dynamický vývoj v oblasti dopravy není jediným úskalím, se kterým se města musí vypořádat. „My víme, jak doprava funguje, chceme jí změnit, ale nástroje, kterými té změny chceme docílit, jsou nefunkční,“ upozornil Gelnar. Plány by tak podle něj měly řešit i to, jakým způsobem systém fungování nastavit, aby se městské vize mohly přepsat do reality.

Nové plány musí velká evropská města nad 100 tisíc obyvatel připravit do roku 2025. Alespoň s tím počítá návrh nařízení z pera Evropské komise, který ještě musejí odsouhlasit členské státy a Evropský parlament.

Vodíková revoluce. V roce 2030 bude 17 % nových náklaďáků jezdit na vodík, předpovídá EU

Evropská energetika má za sebou rušný rok, což platí i pro vodík. Pomyslnou tečkou za letoškem se stal Evropský vodíkový týden, kdy evropská komisařka Adina Văleanová představila svou vizi vodíkové dopravy.

Článek vznikl při příležitosti debaty „Udržitelná městská mobilita: Jak na ni?“ pořádané 19. května 2022 zastoupením Evropské komise v ČR, Kanceláří Evropského parlamentu, Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a CEBRE – Českou podnikatelskou reprezentací při EU.