Rozjezd elektromobility se neobejde bez podpory

© Shutterstock

Elektromobilita je jednou z nevyhnutelných cest, jak v nejbližších letech dosáhnout na ambiciózní cíle ve snižování emisí v EU. Přechod od spalovacích motorů však není snadný a výrobci i státy se proto musí snažit elektromobilitu různými kroky pro řidiče zatraktivnit.

Evropský automobilový průmysl zažívá v návaznosti na čím dál přísnější emisní limity z dílny EU a na nezastavitelný rozvoj technologií výrazné změny. V kontextu diskuzí o postupném přechodu k uhlíkové neutralitě se členské země bez elektromobility do budoucna neobejdou. Pro její nástup je však třeba vytvořit vhodné podmínky, které budou řidiče k nákupu elektrických aut motivovat. Rozvoj elektromobility lze podporovat pomocí řady finančních i nefinančních opatření. Některé státy využívají přímé dotace na nákup vozidel, jiné daňová zvýhodnění, bezplatný vjezd do center měst, bezplatné parkování nebo možnost využívat pruhy vyhrazené pro městskou hromadnou dopravu. Každé opatření má přitom jinou účinnost, zejména pak v kontextu celkového regulačního rámce daného státu. Zásadní roli hraje také podpora rozvoje infrastruktury.

Odhodlání usnadnit nástup elektromobility a rozsah uplatňovaných zvýhodnění se napříč zeměmi EU přitom značně liší. Některé státy či města si již dokonce stanovily rok, ke kterému plánují zakázat prodej aut se spalovacími motory. Švédsko, Dánsko, Irsko, Slovinsko a Nizozemsko tak chtějí učinit do roku 2030, Francie a Spojené království o dekádu později.

Visegrád se snaží držet krok s rozvojem elektromobility

V prodeji elektrických vozidel je zatím střední Evropa pod průměrem EU. Nechce však zaostávat za globálním trendem, rozbíhá proto produkci baterií a touží po velkém úspěchu.

Daňová zvýhodnění a dotace

Vlastníci elektromobilů se v mnoha zemích Evropské unie těší především daňovému zvýhodnění. V patnácti členských státech včetně Belgie, Finska, Slovenska nebo Španělska majitelé ušetří už při registraci vozidla, v některých z nich je registrační daň pro elektromobily zrušena úplně (např. Řecko, Maďarsko, Portugalsko). Snížení nebo zrušení poplatku pro nízkoemisní vozidla platí v některých zemích také v případech pravidelně placených daní – silniční daně, daně z provozu vozidla nebo daně z vlastnictví motorového vozidla. Například v Nizozemsku patří investice do elektromobilů a plug-in hybridů mezi položky, které si mohou firmy odečíst z daní, v Lotyšsku se pak za každoroční technickou prohlídku elektromobilů platí nejnižší možný poplatek. V řadě zemí jako Švédsko, Německo, Rakousko nebo Portugalsko jsou sníženy nebo zrušeny odvody z pořizovací ceny služebního vozidla používaného pro soukromé účely.

V mnoha státech napříč Evropskou unií existují také dotace na nákup elektrických nebo hybridních automobilů pro fyzické osoby, a to v různé výši a s různými podmínkami. Příkladem může být Francie, kde mají osobní vozidla s emisemi do 20 gramů CO2 na ujetý kilometr nárok na příspěvek ve výši 27 % pořizovací ceny, maximálně 6000 eur. Jejich majitelé pak mohou zároveň dostat při ekologické likvidaci svého staršího vozu „šrotovné“ 2500 eur a někdy až 5000 eur, pokud se jedná o vozidlo fyzické osoby a je používáno pro dojíždění do práce nad 30 kilometrů. Finské domácnosti mohou na čisté elektromobily získat do listopadu 2021 příspěvek 2000 eur, pokud nákupní cena nepřesáhne 50 tisíc eur. V Německu se na dotacích 4000 eur na elektromobily a 3000 eur na hybridy společně podílí vláda a konkrétní výrobce. Nejvíce na nákup elektromobilů přispívá Rumunsko, a to 10 tisíc eur. Dalších 1500 eur mohou Rumuni získat za ekologickou likvidaci auta staršího osmi let.

Samotné dotace rozvoj elektromobility nezajistí, ukazují zkušenosti

Elektromobilita a další alternativní pohony mají pomoci vyčistit vzduch ve městech a snižovat emise skleníkových plynů, které přispívají ke globálnímu oteplování. Lidi ale k jejich nákupu nedonutí jen zákazy a příkazy. Stát by jim měl cestu k čisté mobilitě ulehčit.

Parkování bez starostí

Existují i další způsoby motivace k pořízení elektromobilů. Podle dat Evropské observatoře pro alternativní paliva (EAFO) jsou například ve Velké Británii elektromobily vyňaty z poplatků za pohyb v centru Londýna. O dalších výhodách, jako je bezplatné parkování, se v Británii rozhoduje na lokální úrovni. V Německu mají bateriová vozidla možnost parkovat zdarma na vyhrazených parkovacích místech a zároveň mají právo využívat jízdní pruhy určené pouze pro autobusy. Výhodu bezplatného parkování mohou využívat také řidiči elektromobilů v Maďarsku či v některých větších městech v Rakousku. Ti maďarští navíc mohou jezdit v době smogových situací, kdy mají auta se spalovacími motory jinak zákaz.

Je kde „natankovat“?

Zmíněné způsoby podpory ovšem mají smysl pouze tehdy, pokud jdou ruku v ruce s rozvojem potřebné dobíjecí infrastruktury. Evropská asociace výrobců automobilů (ACEA) upozorňuje na to, že nedostatečný rozvoj infrastruktury je jednou z hlavních bariér, kvůli kterým si lidé elektromobily nekupují. „Dnes je napříč EU k dispozici přibližně 150 tisíc dobíjecích stanic. Do roku 2030 jich bude podle opatrných odhadů Evropské komise potřeba nejméně 2,8 milionu. To je dvacetinásobný nárůst v časovém rozmezí dvanácti let,“ vyjádřili se v dubnu zástupci asociace a vyzvali národní vlády k vyšším investicím do výstavby infrastruktury.

„Aby bylo možné úspěšně podporovat zavádění elektrických vozidel, je zapotřebí mít k dispozici dostatečnou dobíjecí infrastrukturu, která lidem dodá jistotu, že elektromobily naplní jejich cestovní požadavky a zároveň sníží jejich obavy z nedostatečné dojezdové vzdálenosti,“ konstatuje také Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Ta v roce 2016 hodnotila, které z evropských zemí uplatňují konkrétní pobídky pro rozvoj dobíjecí infrastruktury, a konstatovala, že takových zemí je jen dvanáct – konkrétně se jednalo o Dánsko, Chorvatsko, Francii, Island, Irsko, Nizozemsko, Norsko, Rakousko, Rumunsko, Španělsko, Švédsko a Velkou Británii. Jasné cíle v této oblasti přitom byly nastaveny už v evropské směrnici o infrastruktuře pro alternativní paliva (DAFI) z roku 2014, jejíž implementace na národní úrovni však byla doposud podle ACEA nedostatečná.

Zákaz dieselů je teprve začátek. Němci se přiklánějí k čistým městům a udržitelné mobilitě

Obyvatelé německých měst chtějí čistší vzduch, méně aut v ulicích a více zeleně. Jedinou cestou je udržitelná mobilita a změna v myšlení lidí, říkají odborníci.

Nizozemsko a Německo dobíjí nejvíc

V roce 2016 bylo podle statistik EAFO v Evropské unii k dispozici 105 218 veřejných nabíjecích stanic s výkonem do 22 kW a 14 397 vysoce výkonných stanic nad 22 kW, celkem tedy 119 615 dobíjecích míst.

Rok 2017 znamenal nárůst o 6888 stanic, o rok později přibylo dalších 17 086 míst. V letošním roce se dosud postavilo 8146 dobíjecích stanovišť, ze současného celkového počtu 151 735 je 128 378 míst s výkonem do 22 kW a 23 357 nad 22 kW. V průměru vychází osm dobíjecích stanic na jedno elektrické auto, přičemž se započítávají jak automobily čistě na baterie, tak plug-in hybridy. Nejvíce dobíjecích stanic mají mezi unijními zeměmi Nizozemsko (39 200), Německo (více než 28 300) a Francie (25 479).

Lídři v elektromobilitě

Podíl elektrických aut na celkovém prodeji už začíná být v některých zemích viditelný. Mezi zeměmi EU je na tom nejlépe Švédsko, kde mají zatím v letošním roce bateriové elektromobily 5% podíl na prodeji nových aut, plug-in hybridy pak podíl 7%. Země přitom podporuje rozvoj infrastruktury a poskytuje příspěvek na nákup elektrických aut a také úlevy z odvodů při využívání firemního vozidla pro soukromé účely. Co se týká celkového vozového parku, elektroauta a hybridy se na něm ale zatím podílejí jen z 1,9 %.

Severské zemi sekunduje Nizozemsko, kde vozový park tvoří 1,8 % elektromobilů a plug-in hybridů. Jak je demonstrováno výše na počtu dobíjecích stanic, Nizozemsko výrazně boduje v rozvoji infrastruktury. Auta s nulovými emisemi tam navíc nemusí platit registrační daň a silniční daň (pro plug-in hybridy platí 50% sleva) a mají také snížené odvody při využívání firemního auta k soukromým účelům. Bezemisní auta, plug-in hybridy a nabíjecí místa také patří do zvláštní „zelené“ kategorie investic, které si mohou firmy částečně odečíst od daně z příjmů právnických osob.

Jak to dělá Norsko

Největším evropským trhem pro elektromobily se v první polovině letošního roku stalo Německo, kde se během šesti měsíců roku 2019 prodalo 48 tisíc elektrických aut, ukázala studie německého Centra pro management v automotive (CAM). To bylo o čtyři tisíce více než v Norsku, které jinak na poli elektromobility na evropském kontinentu suverénně vede. Bateriové elektromobily a plug-in hybridy tvoří v Norsku více než polovinu (58,1 %) všech nově prodaných aut a nejpozději do roku 2025 by se zde měla prodávat pouze bezemisní auta.

Celkově jezdí po norských silnicích 274 202 bateriových elektromobilů nebo hybridů a jejich podíl na vozovém parku je 11 %. Paleta pobídek je navíc podle informací EAFO skutečně široká, Norové s nimi začali už v roce 1990. Patří sem slevy na mýtné, silniční daň, registrační daň (pro bateriové elektromobily zrušena úplně), levnější nebo volné parkování, možnost využívat pruhy pro autobusy a řada dalších výhod. Stát také například podporuje výstavbu rychlonabíjecích stanic na každých 50 km hlavních silnic.

Auta na elektřinu mohou v budoucnu sloužit jako pojízdné baterky

Nástup elektromobility bude klást zátěž na distribuční síť. Zároveň nabídne nové možnosti v oblasti akumulace, zaznělo na letošním Energetickém kongresu ČR.

Česko na začátku cesty

Česká republika je v porovnání s těmito zeměmi na začátku své „elektromobilní cesty“. Ke konci roku 2018 jezdilo podle centrálního registru vozidel po českých silnicích 2303 bateriových osobních vozidel. Podle EAFO je nyní v českém vozovém parku 3114 čistých elektromobilů nebo plug-in hybridů, které se na prodeji nových aut podílí z 0,3 %. Vozidla tohoto typu pak tvoří pouze 0,06 % celkového vozového parku. Podle výše zmíněného hodnocení EEA patří Česká republika společně s Bulharskem, Estonskem nebo Polskem mezi ty země EU, jejichž systém motivace k pořizování ekologičtějších vozidel je v porovnání s ostatními státy velmi omezený.

Podle zástupců Asociace pro elektromobilitu v ČR má ovšem Česko pro rozvoj elektromobility dokonce lepší podmínky než například Norsko či USA. „Máme dostatečně silnou elektrickou síť a vyrábíme tolik elektřiny, že ji vyvážíme do zemí, kde elektromobily již jezdí, například v Rakousku. Kdyby veškerá doprava byla elektrifikována, nemuseli bychom vyrábět o nic více elektřiny. Máme automobilky, které jsou schopny vyrábět vlastní elektromobily, jak osobní, tak nákladní,“ uvedl v květnu pro EURACTIV.cz předseda Asociace Jaromír Vegr.

Za elektrická auta se v ČR nemusí odvádět silniční daň, tu ale v tuzemsku platí jen podnikatelé. V Praze mají bateriová auta i hybridy zvýhodněné parkování. Novinkou od letošního dubna jsou speciální registrační značky a s tím související odpuštění registračního poplatku. Díky nim bude pro města snazší zavádět pro elektromobily zvýhodnění v podobě bezplatného parkování v placených zónách. Od příštího roku pro ně bude také platit osvobození od dálničních poplatků. Co se týká dotací, podnikatelé je mohou získat skrze Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, ze státní kasy pak mohou příspěvky čerpat kraje, města, obce a jejich příspěvkové organizace. Dobíjet lze na více než 500 dobíjecích bodech, a to i díky Operačnímu programu Doprava.

„Bez aktivnějšího přístupu české vlády k elektromobilitě je zřejmé, že investice firem v této oblasti budou směrovány do jiných evropských zemí, a Česká republika tak může do budoucna přijít o oporu jednoho z hlavních pilířů ekonomiky a s tím spojenou významnou část příjmů veřejného rozpočtu,“ řekl výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl. Klíčové je podle něj například zjednodušení a zefektivnění povolovacích procesů pro rychlejší budování dobíjecí infrastruktury.

Podle Respektu zvažuje ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček dvě formy podpory pro rychlejší rozšíření elektromobilů. Za prvé rychlejší daňové odpisy, pokud si firma koupí nebo pronajme místo normálního vozu elektromobil, a za druhé zvýšení podílu investic do elektroaut při obměňování vozového parku ve veřejných institucích. Neslibuje však žádné termíny a nechce rozebírat detaily.

Česko na cestě k elektromobilitě: Chybí nezbytná infrastruktura i zájem občanů

Přestože se počet vozidel na alternativní pohon rok od roku zvyšuje, a ačkoliv má Česko podle odborníků dobré podmínky pro rozvoj elektromobility, je stále co dohánět.