První satelity Galilea půjdou na oběžnou dráhu v říjnu

Galileo

Evropská komise včera oznámila datum vypuštění prvních dvou satelitů z celkových 30 a uvedla, že náklady na dokončení evropského projektu satelitní navigace budou nižší, než se původně očekávalo. Galileo má být plně funkční až v roce 2019. Některé navigační služby bude poskytovat ale již od roku 2014.

První dva satelity evropského navigačního systému Galileo zamíří na oběžnou dráhu 20. října z Evropského vesmírného střediska Kourou ležícího ve Francouzské Guayaně. Uvedl to evropský komisař pro průmysl Antonio Tajani.

Projekt evropské satelitní navigace, jehož administrativní část má po loňském rozhodnutí EU sídlit v Praze, měl být podle původních plánů z roku 2002 dokončen do roku 2010. Kvůli sporům uvnitř mezinárodního konsorcia došlo ale ke zpožděním. Náklady na jeho realizaci navíc začaly strmě stoupat.

Vypuštění první dvojice funkčních satelitů z celkových třiceti má podle Tajaniho „historický význam“. Na jaře 2012 je mají následovat další dva satelity a do roku 2014 jich má být na oběžné dráze postupně rozmístěno celkem osmnáct, což je minimální počet s nímž Galileo může začít fungovat. Zpočátku má Galileo poskytovat tři služby z celkových pěti, plně funkční má být až od roku 2019.

Tajani dále řekl, že náklady na dokončení navigačního systému nebudou tak vysoké, jak se původně očekávalo. „Náklady jsme oproti původním odhadům snížili,“ uvedl komisař a dodal, že původně očekávaná částka 3,4 miliardy eur vyhrazená na léta 2007-2013 by se měla snížit díky posledním dvěma smlouvám, které mají být uzavřeny 22. června v Paříži. O jak velké snížení by se mělo jednat, komisař ale nesdělil.

Kromě původní částky ovšem Komise letos v lednu požádala členské státy o navýšení rozpočtu pro Galileo o dalších 1,9 miliardy eur a ministři dopravy na tento požadavek na své březnové schůzce kývli (EurActiv 1.4.2011). Nové úspory toto zvýšení vykompenzují pouze částečně.

Impuls pro ekonomiku

Projekt satelitní navigace Galileo bývá někdy kritizován jako nadbytečná alternativa k existujícímu (a široce využívanému) americkému systému GPS. Komise a další zastánci evropského systému ale argumentují tím, že Galileo bude na rozdíl od GPS civilním systémem a nemůže tedy dojít k tomu, že by byly některé jeho služby v zájmu národní bezpečnosti (např. při hrozbě teroristického útoku) vyřazeny z provozu. Galileo má být také přesnější než jeho americký konkurent.

Podle Tajaniho představuje projekt navíc důležitý impuls pro rozvoj evropského podnikání a inovací. „Inovátoři z celé Evropy v tom uvidí podnikatelskou příležitost a své produkty budou vytvářet a rozvíjet na základě budoucí infrastruktury Galilea,“ prohlásil komisař.

Úmyslem maximálně využít obchodní příležitosti, které Galileo nabízí, ostatně zdůvodňovali své (úspěšné) tažení za umístění administrativního sídla do Prahy také představitelé České republiky. Zvýšení počtu zakázek českých firem a výzkumných institucí v oblasti kosmických technologií nyní očekává i jedna z iniciativ Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, kterou minulý týden představilo Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Provozní náklady srovnatelné s GPS

Náklady na provozování navigačního systému Galileo se odhaduje na 800 milionů eur ročně. Uvedl to Jean-Jacques Dordain, generální ředitel Evropské kosmické agentury (ESA), která je za implementaci Galilea (např. vyhlašování tendrů) odpovědná. Dordain vysvětlil, že se jedná o náklady na údržbu a výměnu družic, jejichž životnost se chýlí ke konci. Jsou prý srovnatelné s náklady na provoz systému GPS.

„V jejich systému je také 30 satelitů. Provoz celé konstelace stojí miliardu dolarů ročně,“ uvedl šéf ESA.

Evropská komise odhaduje, že Galileo Evropské unii za 20 let vynese 60 miliard eur a zmizí díky němu i náklady, které vyplývají z toho, že se Evropa nyní musí spoléhat na jiné systémy. Kritici ale pochybují, zda systém bude skutečně schopen naplnit všechna očekávání, která do něj Komise vkládá.

(EurActiv ve spolupráci s Reuters.)