Pomůže EU autoprůmyslu? Diskuse se vedou o odkladu legislativy i o finanční injekci

© Pixabay

Zástupci autoprůmyslu zemí Visegrádské skupiny požadují, aby Evropská unie odložila účinnost některých regulatorních opatření alespoň o půl roku. Výrobci totiž vlivem koronavirové krize nemohou vyhovět některým novým technickým či administrativním požadavkům.

Článek původně vyšel v červnovém čísle magazínu Český autoprůmysl sdružení AutoSAP. Zkráceno. 

Z důvodu pandemie covid-19 byla zásadním způsobem narušena funkčnost výrobních i prodejních řetězců automobilového průmyslu, jednoho z hlavních motorů české ekonomiky.

Prakticky všichni velcí výrobci vozidel byli v průběhu března a dubna nuceni zcela uzavřít výrobu, zejména v návaznosti na rozhodnutí o uzavření dealerství v ČR i napříč EU. Obdobně byla nucena uzavřít nebo omezit výrobu i většina dodavatelských firem. Ztráty tržeb ve výrobě finálních výrobců vozidel a dodavatelů v ČR se do poloviny dubna vyšplhaly na 67 miliard korun a budou dále narůstat.

Obdobně jako v ČR i napříč Evropskou unií došlo v průběhu března a dubna k totálnímu zastavení výroby vozidel. To samo o sobě představuje ztrátu ve výrobě zhruba 2,3 milionu vozidel a tedy 15 procent z celoroční produkce 16,5 milionu vozidel. Za současného stavu přitom nelze očekávat, že by se uvedené ztráty podařilo v průběhu roku 2020 dohnat. Naopak lze předpokládat, že bez robustních opatření na podporu budou uvedené ztráty dále stoupat.

V souvislosti s těmito problémy jsou nyní společnosti v automobilovém průmyslu konfrontovány s praktickou nemožností realizovat vývoj, testování a schvalování vozidel. Po znovuspuštění všech činností lze čekat, že budou testovací a schvalovací kapacity zahlceny. Zástupci autoprůmyslu zemí Visegrádské skupiny proto požadují, aby Evropská unie odložila účinnost některých regulatorních požadavků alespoň o půl roku.

Visegrádský autoprůmysl žádá EU o odložení regulací

Automobilky zemí V4 vyzvaly EU k odložení některých regulatorních požadavků, které letos vstoupily nebo vstoupí v platnost, alespoň o půl roku nebo o rok. Patří mezi ně nová emisní norma Euro 6/IV, nařízení typového schvalování vozů nebo limity CO2.

Sdružení automobilového průmyslu ČR spolu s partnery ze Slovenska, Polska a Maďarska upozorňují, že již za půl roku vejde v platnost norma EURO 6d zavádějící dosud nejpřísnější způsob měření emisí pevných částic a oxidu dusíku. Další normou zmiňovanou automobilovými asociacemi je EURO VI (step E) týkající se těžkých užitkových vozidel a emisí, které uvolňují v době studeného startu.

Typové schvalování, konec výjimky

Zástupci autoprůmyslu požadují nejen odklad účinnosti emisních norem, ale také nového nařízení o typovém schvalování vozidel. Nařízení harmonizuje způsoby, jakými členské státy a jejich orgány vozy výrobcům schvalují, a zavádí nová ustanovení pro dozor nad trhem. Výrobci mají na jeho základě předkládat příslušným orgánům žádosti a další dokumenty pro schválení konkrétního typu vozidla. Do 5. července má přitom Komise přijmout prováděcí akt, kterým vytvoří jednotné šablony a další dokumenty nezbytné pro schvalovací proceduru. Od 1. září 2020 se má systém schvalování začít pro nové typy povinně využívat. AutoSAP však upozorňuje, že vzhledem k současné složité situaci způsobené pandemií nemusí Evropská komise přijmout prováděcí akt včas. Výrobci se navíc budou muset připravit na novou administrativu, což pro ně může znamenat zbytečnou zátěž v krizové situaci.

Již schválené evropské předpisy mohou také znesnadnit výrobcům vozů vyprodávání zásob. Letos končí možnost vyprodat zásoby hned u několika norem, zástupci autoprůmyslu proto požadují, aby mohli výrobci prodávat vozidla i šest měsíců po konci platnosti zmíněné výjimky.

Zelená dohoda pro Evropu a automobilový průmysl: Tlak na snižování emisí nekončí

Ambiciózní plán nové Evropské komise nazvaný Zelená dohoda pro Evropu bude mít velký dopad také na automobilový průmysl. Jaké nové výzvy na něj čekají a co mu může pomoci v náročné transformaci?

„Rychlost, s jakou Evropská komise vydává nové normy, představuje obecně zátěž pro všechny automobilky na celém evropském trhu. Jen za poslední dva roky byly vydány tři nové emisní normy. Administrativa, spojená s úpravami a následnými testy podle neustále se měnících předpisů, je čím dál náročnější z hlediska technologií, času a v neposlední řadě financí,“ uvedla k evropské legislativě Simona Havlíková ze společnosti Škoda Auto.

„Musíme navíc sledovat i ostatní regiony mimo EU, kde platí jiné předpisy. Emisní legislativa je jasně daná a plně ji respektujeme. Současná situace spojená s pandemií koronaviru její včasné plnění neusnadňuje, nicméně ŠKODA AUTO udělá vše pro to, aby stanovené cíle splnila,“ dodala.

Ne všichni se však nových norem obávají. „Toyota naplňuje limity a i s ohledem na další zpřísnění norem jsem stále i v normách do budoucnosti,“ pochlubil se Tomáš Paroubek z tiskového oddělení Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA).

Zásadní bude komunikace

Čeští europoslanci aktivní ve výboru Evropského parlamentu pro dopravu a cestovní ruch (TRAN) Kateřina Konečná (KSČM) a Ondřej Kovařík (ANO) se shodují, že zmíněné požadavky automobilového průmyslu jsou vzhledem k dopadům současné pandemie rozumné.

„V rámci řešení krize byly na úrovni EU prodlouženy lhůty pro implementaci u celé řady předpisů, včetně letecké, železniční či silniční dopravy. Měli bychom obdobně postupovat také s ohledem na výrobce automobilů,“ poznamenal Ondřej Kovařík.

Visegrádský autoprůmysl však rozhodně nemá vyhráno. Podle Kateřiny Konečné přicházejí požadavky a reakce výrobců poměrně pozdě (polovina května, pozn. red.).

„V čase, kdy už v mnoha zemích EU dochází k opadávání nejhorší fáze pandemie a k postupnému oživování ekonomiky, je načasování přinejmenším nešťastné,“ řekla europoslankyně. Zároveň však připustila, že evropské instituce jsou v posledních měsících flexibilnější a běžně několikaletý legislativní proces se zkrátil na týdny.

Europoslanci schválili očekávaný silniční balíček. České řidiče čekají lepší podmínky

Evropský parlament dnes přijal několik let vyjednávaná nová pravidla pro řidiče kamionů převážejících náklad po Evropě. Takzvaný silniční balíček, který nese velkou českou stopu, zavádí příznivější pracovní podmínky pro řidiče a zároveň přísnější kontrolu bezpečné jízdy.

Pokud jde o šanci na úspěch konkrétních požadavků, tu největší Kateřina Konečná vidí u možnosti prodloužení prodeje starších modelů ze skladů. „Naopak nejmenší šanci vidím u prodlužování náběhu nových fází EURO VI. Odklad až na leden 2022 z ledna 2021 je z dnešní perspektivy opravdu poměrně dlouhý,“ dodala europoslankyně, která se agendě věnuje.

Jak uvedl Ondřej Kovařík, zmíněné návrhy je nutno komunikovat také s dalšími členskými státy a Evropskou komisí, aby byly lepší šance k jejich prosazení. „Je potřeba vysvětlit, že se sektor nevzdává povinností obsažených v uvedených normách, nicméně jejich plná aplikace vyžaduje za současné situace delší dobu,“ řekl europoslanec s tím, že aktivní komunikace ze strany výrobců automobilů bude pro možnost prosazení těchto návrhů zásadní.

Lhůty musí být zdůvodněné

„O délce nutného odkladu se stále vedou diskuze na všech úrovních. Konkrétní lhůty musí být řádně zdůvodněné, aby je následně bylo možné při jednáních na evropské úrovni obhájit, neboť zájmy různých členských států, evropských institucí i partnerů v sociálním a hospodářském dialogu jsou v mnohém rozdílné,“ uvedl mluvčí Stálého zastoupení ČR v Bruselu Petr Janoušek.

„Komise nyní analyzuje informace, které získala ze strany automobilového průmyslu, a na jejich základě má předložit návrhy případných opatření,“ přiblížil stav Petr Janoušek. Následně přijde na řadu vyjednávání o detailech.

Rozjezd elektromobility se neobejde bez podpory

Elektromobilita je jednou z nevyhnutelných cest, jak v nejbližších letech dosáhnout na ambiciózní cíle ve snižování emisí v EU. Přechod od spalovacích motorů však není snadný a výrobci i státy se proto musí snažit elektromobilitu různými kroky pro řidiče zatraktivnit.

Česká republika připojila svůj podpis také pod dokument, který připravila koalice dvanáctky podobně zaměřených členských států EU v polovině května z iniciativy Španělska a kterým vyzvala k cílené podpoře automobilového průmyslu v rámci chystaného plánu obnovy. Součástí dokumentu je podle Stálého zastoupení mimo jiné právě i výzva, aby byl automobilovému průmyslu poskytnut dostatečný čas na úplné zotavení a kompenzaci všech zpoždění způsobených omezením výroby a uzavíráním výrobních závodů automobilek i jejich subdodavatelů.

Pomoc ze státního rozpočtu i z programů EU

Potenciální pomoc automobilovému průmyslu se zotavením má více podob. Jak upozornil Petr Janoušek, na evropské úrovni vznikají opatření na podporu jednotlivých sektorů průmyslu spíše prostřednictvím úpravy legislativy nebo pravidel veřejné podpory. O pomoci nejzasaženějším oborům pak s respektem k pravidlům EU rozhodují jednotlivé členské státy samy. Mohou využít jak prostředky ze svých státních rozpočtů, tak také nevyčerpané prostředky z evropských fondů.

„Za tímto účelem už EU upravila pravidla tak, aby čerpání disponibilních unijních peněz bylo co nejjednodušší a nejflexibilnější,“ řekl k tomu mluvčí. Česká republika tak díky tomu už v polovině března dostala možnost využít 1,2 miliardy eur.

Europoslanec Ondřej Kovařík si umí představit zapojení automobilového průmyslu také do programu podpory zaměstnanosti SURE, jehož cílem je podpořit tzv. kurzarbeit v jednotlivých členských státech.

Další příležitostí by mohly být nové unijní programy, které budou součástí dlouhodobého rozpočtu EU pro období po roce 2021. Tento víceletý finanční rámec Evropská komise představila ve středu 27. května spolu s komplexním plánem obnovy evropské ekonomiky.

Fond obnovy a Zelená dohoda

Pro nový návrh víceletého finančního rámce EU a plán obnovy platí, že kromě koronavirové krize bude Unie i nadále zohledňovat tzv. Zelenou dohodu pro Evropu či úsilí o digitální transformaci. Evropská komise již nastínila, že peníze z plánu obnovy bude rozdělovat jak skrze přímé granty, tak i skrze zvýhodněné půjčky.

Ochrana klimatu musí být součástí plánu pro zotavení evropské ekonomiky, shodují se premiéři EU

Pandemie koronaviru zasadí evropské ekonomice těžkou ránu. Premiéři a prezidenti členských zemí EU proto vyzvali Evropskou komisi, aby přišla s komplexním plánem pro její zotavení. Zdůraznili přitom, že ani koronavirová krize by neměla Unii odradit od ochrany klimatu.

„Případná podpora EU automobilovému průmyslu by pak, pokud by měla mít formu grantů, směřovala nejspíš do nových technologií, výzkumu a vývoje, do modernizace, nových, chytrých generací vozidel méně závislých na fosilních palivech, nebo do veřejné dopravy a s tím související infrastruktury,“ vyjmenoval Petr Janoušek. Větší prostor pro přímočařejší podporu samotného automobilového průmyslu by pak podle něho mohl potenciálně vzniknout v případě půjček či garancí.

Europoslanec Kovařík nicméně upozorňuje, že Komise ve svému návrhu obnovy evropské ekonomiky ponechává téma podpory automobilového průmyslu otevřené.

„Očekával jsem, že v rámci nového návrhu rozpočtu Komise předloží také konkrétní záměry na podporu automobilového průmyslu. Komise sice tvrdí, že si je plně vědoma negativních dopadů krize na tento sektor, včetně dalších výzev, kterým současně automobilky čelí. Na druhou stranu jsme se zatím dočkali pouze velmi obecných příslibů podpory, postrádám bližší detaily či více informací ohledně navržených nástrojů a jejich použití k oživení tohoto odvětví. Uvítal bych v tomto ohledu mnohem výraznější ambici.”