Obnovit a transformovat potřebuje i automobilový průmysl. Pomůže mu evropský rozpočet?

© Pixabay

Koronavirová pandemie přinesla revoluci v přístupu k dlouhodobému rozpočtu EU, který dosud stál především na strukturálních a zemědělských fondech. V letech 2021-2027 se ale kvůli snaze obnovit evropské ekonomiky rekordně nafoukne o nové fondy. Jaké příležitosti by mohl nabízet automobilovému průmyslu?

Článek původně vyšel v listopadovém čísle magazínu Český autoprůmysl sdružení AutoSAP. Zkráceno.

V červenci letošního roku se prezidenti a premiéři zemí EU na summitu Evropské rady shodli na tom, že si Evropská komise jejich jménem vypůjčí na finančních trzích 750 miliard eur a vytvoří nový nástroj nazvaný Next Generation EU, zjednodušeně nejen v médiích nazývaný fond obnovy. Lídři tak prolomili pomyslné tabu masivního společného zadlužení, které by se do budoucna mohlo stát standardem. Celkový objem víceletého finančního rámce 2021-2027 se zatím vyšplhal na 1,8 bilionu eur.

Zástupci Rady EU a Evropského parlamentu se dohodli na víceletém rozpočtu a fondu obnovy

Po jedenácti kolech tzv. trialogů mezi Komisí, Radou a Evropským parlamentem se vyjednavači dohodli na podobě rozpočtu pro roky 2021-2027 a fondu obnovy, který má pomoci zemím s následky koronavirové pandemie.

Kam půjdou vypůjčené peníze

Peníze z fondu obnovy se mezi členské země rozdělí na základě míry nezaměstnanosti v letech 2015-2019 a reálného propadu HDP v letech 2020 a 2021. Celkem 390 miliard eur k nim doputuje prostřednictvím grantů, 360 miliard ve formě půjček. Největší objem zdrojů, 672,5 miliardy eur, zde bude k dispozici skrze tzv. facilitu na podporu oživení a odolnosti, nástroj mířící na posílení veřejných investic a reforem v období po koronavirové krizi. Tento nástroj pomůže státům řešit hospodářské a sociální dopady pandemie, zejména prostřednictvím ekologické a digitální transformace jejich ekonomik.

Do konce roku 2023 by měly být všechny finanční prostředky zazávazkované, bude tedy jasné, na jaké konkrétní projekty se využijí. Finance se pak budou vyplácet do konce roku 2026. Už nyní však musejí vlády Evropské komisi předkládat národní plány obnovy, ve kterých nastiňují možné využití evropských prostředků. Plány sice nemusí obsahovat seznam projektů, ale musí z nich být zřejmé, jaké prioritní oblasti chce vláda financovat a jaké výsledky od investic očekává. Musí se přitom držet dvou základních pravidel – 37 procent financí musí směřovat na ochranu klimatu a 20 procent do digitalizace. Diskuse o plánech mohou trvat až do konce dubna příštího roku, teprve poté začnou peníze z Bruselu průběžně proudit.

Vypůjčených 750 miliard eur má EU v plánu splácet mezi lety 2028 a 2058, musí si na ně však nějakým způsobem „vydělat“. Příjmy evropského rozpočtu tvoří zejména národní příspěvky, do jejichž navyšování se státům nechtělo. Počítají proto místo toho se zavedením nových vlastních zdrojů rozpočtu, a to ve formě společných daní. Už nyní je jasné, že od začátku roku 2021 začne v EU platit daň z nerecyklovaných plastů, o dalších formách zdanění se vyjednává. Evropský parlament tlačí především na daň z finančních transakcí nebo digitální daň zaměřenou na internetové giganty, jako je například Facebook či Google.  Evropská komise chce dále navrhnout mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, který by zajistil, že cena produktů dovážených ze třetích zemích bude odrážet jejich uhlíkovou stopu. Komise by měla konkrétní návrh mechanismu představit na jaře 2021.

Zatíží společné zadlužení EU budoucí generace? Pohledy ekonomů se rozchází

Rok 2020 je plný novinek. Jednou z nich je i společné zadlužení zemí EU ve snaze nastartovat ekonomiku po zdrcující pandemii. Nevymstí se jim ale do budoucna takový krok? Odpovídají čeští ekonomové.

Český průmysl není spokojený s plánem obnovy

Když se letos v létě začaly řešit podmínky nového evropského rozpočtu, který by měl členským státům pomoci vyrovnat se s dopady pandemie, Česká republika nebyla příliš spokojená. Nelíbila se jí kritéria rozdělení financí z fondu obnovy mezi jednotlivé země, která se zprvu opírala především o míru nezaměstnanosti. Výsledný kompromis lídrů však premiér Andrej Babiš nakonec ocenil. Peníze se sice budou rozdělovat v prvních dvou letech podle míry nezaměstnanosti a výše hrubého národního produktu v letech 2015-2019. Ve třetím rozpočtovém roce se ale mechanismus změní a peníze budou rozděleny podle reálných dopadů koronavirové pandemie – tedy dle propadu HDP v letech 2021 a 2020. Právě toto kritérium Česká republika prosazovala.

Z fondu obnovy by mohla získat až 6,7 miliardy eur, dalších 15,4 miliardy si bude moci půjčit.

Premiér Babiš už představil český plán na využití peněz, národní plán obnovy ČR, předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. Dokument sice ještě není ve finální podobě – do dubna 2021 se nejspíš ještě bude upravovat dle požadavků Evropské komise – již nyní se na něj snáší kritika. A to nikoli z Evropské unie, ale od domácích hráčů.

Mezi prvními kritiky plánu se objevili i zástupci českého průmyslu, tedy Svaz průmyslu a dopravy ČR a Hospodářská komora. Těm v prvé řadě vadí, že s nimi vláda první verzi plánu v podstatě nekonzultovala. Upozorňují také na to, že místo obnovy hospodářství, kam by podle Evropské komise měly zdroje směřovat, chce vláda peníze využít spíše na financování zanedbaných veřejných investic.

„Základní požadavek SP ČR je navýšení finančních prostředků určených pro průmysl, který bude čelit všem výzvám a regulacím a který je základem naší ekonomiky. Pokud tedy chceme posílit odolnost ekonomiky a zvýšit potenciál jejího růstu, musíme toto zohlednit v nastavení alokací,“ píše ve svém stanovisku Svaz průmyslu a dopravy.

Pomůže EU autoprůmyslu? Diskuse se vedou o odkladu legislativy i o finanční injekci

Zástupci autoprůmyslu zemí Visegrádské skupiny požadují, aby Evropská unie odložila účinnost některých regulatorních opatření alespoň o půl roku. Výrobci totiž vlivem koronavirové krize nemohou vyhovět některým novým technickým či administrativním požadavkům.

Pokud jde přímo o automobilový průmysl, ještě v červenci premiér Andrej Babiš prohlašoval, že peníze z fondu obnovy by Česko mělo využít mimo jiné na jeho podporu. Z předloženého plánu však žádné významné nástroje na podporu automotive nevyplývají. V kapitole nazvané „Rozvoj čisté mobility“ sice ministerstvo průmyslu a obchodu uvádí, že svými návrhy podporuje transformaci automobilového průmyslu, peníze však nemají jít přímo výrobcům, ale výhradně do budování infrastruktury, podpory nákupu vozidel na alternativní pohon ve firmách a veřejném sektoru, a na investice do biometanu.

Přestože Česká republika má možnost kromě grantů využít také půjčky z evropského rozpočtu ve výši až 405 miliard korun, vláda tuto možnost v plánu obnovy nezmínila. Jak ale upozornilo sdružení AutoSAP, ČR by měla zvážit využití nejen nevratných grantů, ale i dalších finančních nástrojů. Směřovat by je mohla právě na podporu transformace výroby, a to i s ohledem na narušení dodavatelských řetězců z důvodů pandemie COVID-19. AutoSAP proto navrhuje, aby vláda vytvořila samostatnou část plánu obnovy zaměřenou na transformaci průmyslu.

„Klasický“ rozpočet

Fond obnovy ale není jediným evropským zdrojem financování, na který si ČR v následujících letech bude moci sáhnout. Další peníze získá z klasického víceletého finančního rámce EU. Ten financuje zejména strukturální a zemědělskou politiku.

V rámci strukturálních fondů získají Češi zhruba 19 miliard eur. V porovnání se současným finančním rámcem se sice jedná o mírný pokles, původní plány však počítaly s významnějšími škrty. Peníze jsou určené zejména na rozvoj regionů, od škol a nemocnic až po inovace a tvorbu pracovních míst ve firmách. Prioritou mají podle Evropské unie být jak zelené projekty, tak i digitalizace, inovace a výzkum. Žadatelé budou moci tyto prostředky čerpat skrze operační programy, podobně jako tomu bylo v současném rozpočtovém období. Vláda operační programy pro období 2021-2027 již schválila. Opět je mezi nimi například Integrovaný regionální operační program (IROP), operační program zaměřený na posilování konkurenceschopnosti podniků nebo Operační program Doprava.

Zvláštní položkou evropského rozpočtu jsou tzv. centrálně řízené programy. Jedná se o další zdroje financí, které však neposkytují dotace, ale garance a výhodné půjčky. V EU již v předchozích letech fungoval program Horizon zaměřený na podporu výzkumu a inovací. I ten má v následujících letech pokračovat s rozpočtem zhruba 70 miliard eur. Peníze z něj si ale musí české podniky a instituce vysoutěžit – na rozdíl od klasických fondů totiž ČR nemá přidělenou svou „obálku“.

Velká očekávání EU vkládá do nového programu InvestEU. Jak jeho název napovídá, jeho cílem je mobilizovat veřejné i soukromé investice v zemích EU. Zaměří se na podporu investic v různých odvětvích včetně dopravy a zavádění inovativních technologií v podnicích.

Přesný rozpočet programu InvestEU zatím není schválený. Evropská komise na něj chtěla vyčlenit až 75 miliard eur, předsedové vlád členských zemí EU ale chtějí jeho objem značně omezit. Naopak Evropský parlament bude chtít rozpočet programu s nejvyšší pravděpodobností navýšit.

S plánem obnovy se mění i program InvestEU. Unie chce skrze něj přilákat soukromé investory

Součástí plánů Evropské komise na obnovu evropských ekonomik je i ambice zmobilizovat veřejné a soukromé investice. Část z nich má přijít skrze dlouho připravovaný program InvestEU.

Řeší se, jak „spravedlivě transformovat“

Zmíněný fond obnovy je bezesporu největší novinkou evropského rozpočtu pro období 2021-2027. Od příštího roku ale začnou v EU fungovat i další nové fondy, které budou na finance ze záchranného balíku navázány. Příkladem je Fond spravedlivé transformace zaměřený v ČR na tři uhelné regiony. Peníze z evropského rozpočtu jim mají pomoci s nastartováním ekonomického růstu, ten už se však nemá opírat o těžký uhelný průmysl, ale o nízkouhlíkové technologie.

Zájemci o peníze z Fondu spravedlivé transformace budou moci čerpat z nově vytvořeného operačního programu. „První výzvy z programu budou vypsány až na přelomu let 2021 a 2022 a k hodnocení projektů dojde nejdříve od poloviny roku 2022, takže o tom, jaké projekty, za jakých podmínek a v jaké době budou podpořeny, je zcela předčasné spekulovat,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Financované projekty navíc musí zapadat do dalšího plánu – tentokrát se však nejedná o plán národní obnovy, ale o národní plán spravedlivé územní transformace. Pod krkolomným názvem by se měla skrývat jasná strategie, jak přeměnit uhelné regiony na moderní a ekonomicky prosperující oblasti. Vláda proto zvažuje investice do místních elektráren a tepláren, které by se měly díky těmto financím „ozelenit“.

„Je známo, že se ve Fondu spravedlivé transformace počítá s významnou podporou malých a středních podniků, výzkumné a akademické sféry i tzv. produktivních investic u velkých projektů, tedy obecně těch, které přinesou významný technologický progres,“ dodal ministr Brabec.

Evropská legislativa potřebná pro vznik Fondu spravedlivé transformace zatím čeká na schválení. Evropští poslanci jednají o jeho podobě se zástupci členských států a Evropské komise. „Díky skvělé spolupráci s regiony a ministry se podařilo do pozice Evropského parlamentu nad rámec původního návrhu Evropské komise prosadit takové věci, jako jsou investice do centrálního vytápění, plynových technologií jako náhrady za uhlí, podpora velkých podniků i podniků v režimu systému obchodování s povolenkami,“ prozradil český europoslanec Ondřej Knotek (ANO, RE), stínový zpravodaj nařízení o Fondu spravedlivé transformace.

Evropský parlament se podle něj do legislativy snaží prosadit také pozměňovací návrh, který by vedl k podpoře investic do chytré a udržitelné mobility a obecně dopravní infrastruktury šetrné k životnímu prostředí.

Instituce EU by se měly na konečné podobě Fondu spravedlivé transformace dohodnout do konce roku. „Očekávám, že konečný rozpočet fondu bude mezi 17 a 20 miliardami eur,“ dodal Knotek s tím, že ČR by mohla získat okolo 1,6 miliardy eur.

Premiéři EU seškrtali finance pro uhelné regiony. ČR by měla na transformaci získat „jen“ 40 miliard

Tři české uhelné regiony – Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraj – by si měly v následujících sedmi letech rozdělit 40 miliard korun z nového Fondu spravedlivé transformace.

Zelené projekty z fondu na modernizaci

Další novinkou je Modernizační fond, který bude financovaný z výnosů z obchodování s emisními povolenkami. Do České republiky by z něj mělo v následujících deseti letech putovat zhruba pět miliard eur. Peníze musí být opět financovány „zeleně“ a podpořit českou cestu k nízkouhlíkové ekonomice.

Přestože rozdělení peněz ještě není rozhodnuté, ministerstvo životního prostředí již obrysy Modernizačního fondu objasnilo. Hned dva programy fondu by se měly zaměřovat na dopravu. První z nich se týká podnikatelského sektoru v Praze. „Podpora směřuje na nákup nových vozidel včetně související neveřejné infrastruktury, jako jsou nabíjecí a plnící stanice,“ uvedl tiskový mluvčí Ministerstva životního prostředí Ondřej Charvát. Podobný program financovaný ze strukturálních fondů EU už v ČR funguje nyní, ale nikoli v Praze, nýbrž v ostatních regionech.

„Ve druhém programu půjde o podporu nákupu vozidel pro veřejný sektor, opět včetně potřebné infrastruktury, a také vozidla veřejné dopravy jako doplněk k podpoře poskytované z Integrovaného regionálního operačního programu,“ upřesnil mluvčí ministerstva, které má administraci Modernizačního fondu na starosti.

Zelená dohoda pro Evropu a automobilový průmysl: Tlak na snižování emisí nekončí

Ambiciózní plán nové Evropské komise nazvaný Zelená dohoda pro Evropu bude mít velký dopad také na automobilový průmysl. Jaké nové výzvy na něj čekají a co mu může pomoci v náročné transformaci?