Instituce Evropské unie zahájily po červnových volbách nový pětiletý funkční cyklus. Ačkoli oficiálně začal 16. července, kdy se konalo první plenární zasedání nově zvoleného Evropského parlamentu ve Štrasburku, skutečné legislativní práce se rozbíhají teprve teď. Klíčovým hráčem v tomto procesu bude nová Evropská komise, kterou opět povede Ursula von der Leyen. Co přinese její druhý mandát?
Článek původně vyšel v magazínu Český autoprůmysl.
Jedním z hlavních úkolů Ursuly von der Leyen bude sestavení týmu evropských komisařů. Členy Komise nominují vlády členských zemí EU, přičemž von der Leyen pak mezi ně rozdělí jednotlivá tematická portfolia. Například česká vláda nominovala do Evropské komise ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (STAN).
Eurokomisaři a eurokomisařky s přidělenými portfolii se v průběhu září a října budou muset dostavit na jednání do příslušných výborů Evropského parlamentu – kandidát na eurokomisaře pro průmyslovou politiku se tak například musí zúčastnit jednání ve Výboru Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). Tento proces, známý jako „grilování“, zahrnuje podrobná slyšení, během nichž kandidáti na komisaře musí odpovídat na otázky týkající se jejich portfolia a předchozích zkušeností. Není výjimkou, že někteří kandidáti musejí předstoupit před europoslance vícekrát nebo že někteří kandidáti musejí být úplně vyměněni.
Celý proces je zakončen hlasováním na plenárním zasedání, kdy europarlament rozhoduje o Komisi jako o celku, ne o jednotlivých kandidátech. Konkrétní datum, kdy se Evropská komise chopí mandátu, může zkomplikovat právě proces grilování.
Strategická agenda bez Green Dealu
Předsedkyně Evropské komise zároveň pracuje na programu pro unijní exekutivu na následující roky. Opírá se přitom o zadání, které dostala od členských zemí, tedy o tzv. Strategickou agendu.
Členské země schválily agendu pro období 2024-2029 na červnovém jednání v Bruselu. Dokument stojí na třech pilířích – demokracii, bezpečnosti a v neposlední řadě na konkurenceschopnosti. Právě poslední zmíněná konkurenceschopnost je přitom nyní mnohem více akcentována než klimatická politika. Agenda například vůbec nezmiňuje Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal).
V dokumentu je uvedeno, že je zapotřebí „posílit suverenitu EU ve strategických odvětvích a učinit z Evropy technologickou a průmyslovou velmoc a zároveň podporovat otevřenou ekonomiku“. Toho by chtěly země dosáhnout například posílením bezpečnosti ve strategických dodavatelských řetězcích, budováním vlastních kapacit v kritických odvětvích nebo v neposlední řadě také „zásadní podporou inovací a výzkumu.“
Strategická agenda slouží především jako jakýsi rámec pro Evropskou komisi, která na jeho základě formuluje svůj program a konkrétní legislativní návrhy.
Ursula von der Leyen obrysy svého programu pro další funkční období představila v červenci na ustanovující schůzi nového Evropského parlamentu, kde také získala podporu europoslanců pro druhý mandát v čele Evropské komise.
„Základy světové ekonomiky se mění. Kdo stojí na místě, bude zaostávat. Kdo nebude konkurenceschopný, bude závislý. Závod začíná a já chci, aby Evropa přeřadila na vyšší rychlostní stupeň,“ prohlásila von der Leyen.
„Musíme prohloubit náš jednotný trh ve všech oblastech. Potřebujeme méně hlášení, méně byrokracie a více důvěry, lepší prosazování a rychlejší povolování,“ přislíbila dosavadní předsedkyně Komise.
Evropští komisaři se podle von der Leyen budou muset snažit v rámci svých portfolií aktivně hledat oblasti, ve kterých je možné snížit administrativní zátěž pro podniky. V nové Komisi by měl být také jeden z místopředsedů přímo zodpovědný za omezování byrokracie.
Plán pro čistý průmysl
Jedním z klíčových nástrojů, který má podpořit ekonomický růst a zároveň přispět k ekologické udržitelnosti, je tzv. Clean Industrial Plan (Plán pro čistý průmysl). Tento plán, který von der Leyen hodlá představit do 100 dnů od nástupu do funkce, má podpořit dekarbonizaci evropského průmyslu a posílit jeho konkurenceschopnost.
Plán se zaměří na investice do infrastruktury a průmyslu, zejména v energeticky náročných odvětvích. Nový akcent na podporu průmyslu by přitom neměl oslabovat evropské klimatické cíle – von der Leyen ve snaze získat si přízeň levicovějších stran v Evropském parlamentu přislíbila, že navrhne do roku 2040 omezit emise skleníkových plynů v EU o 90 procent a že bude trvat na cíli dosažení klimatické neutrality v roce 2050.
Aby bylo možné dosáhnout ambiciózních cílů, bude nezbytné mobilizovat jak veřejné, tak soukromé investice. Ursula von der Leyen v této souvislosti představila návrh na vytvoření Evropského fondu pro konkurenceschopnost. Tento fond by měl podpořit evropské projekty v oblasti strategických technologií a inovací, s důrazem na přeshraniční spolupráci a využití evropských kapacit. „Musíme být rychlejší a jednodušší. Protože Evropa se dekarbonizuje a zároveň industrializuje,“ zdůraznila.
Fond by měl rovněž sloužit k podpoře investic do kritické infrastruktury a posílení strategických odvětví. „Budoucnost naší prosperity, od umělé inteligence po čisté technologie, se musí vyrábět v Evropě,“ dodala von der Leyen.
Technologická neutralita
Von der Leyen po proneseném projevu získala 401 europoslaneckých hlasů ze 720. Získala tak silnou podporu napříč evropským politickým spektrem. Aby si zajistila potřebné hlasy, evropským politickým frakcím přislíbila některé jejich prioritní body. Zatímco Zeleným slíbila pokračování klimatických cílů, středovým a konzervativním stranám patřil právě důraz na obnovu evropské konkurenceschopnosti.
Požadavek směrem k von der Leyen vznesli i němečtí křesťanští demokraté z CDU/CSU, ze kterých dosavadní předsedkyně Komise pochází a kteří jsou součástí Evropské lidové strany. Mezi jejich hlavní předvolební sliby patřila revize zákazu spalovacích motorů v EU po roce 2035. Již schválená legislativa obsahuje klauzuli, podle níž by měla být pravidla přezkoumána v případě potřeby v roce 2026.
Ve svém projevu před europoslanci obhajující šéfka Komise zákaz spalovacích motorů explicitně nezmínila. V podkladových dokumentech pro její priority na následující funkční období se ale přihlásila k principu technologické neutrality.
„Cíl klimatické neutrality pro automobily do roku 2035 vytváří předvídatelnost pro investory a výrobce. K dosažení tohoto cíle bude nutný technologicky neutrální přístup, ve kterém budou mít svou roli e-paliva, a to prostřednictvím cílené úpravy regulace v rámci plánované revize,“ nastiňuje podkladový dokument Ursuly von der Leyen.
Právě technologickou neutralitu na evropské úrovni dlouhodobě zdůrazňuje Česko – a to nejen s ohledem na automobilový průmysl, ale i v oblasti energetiky.
Nejvíce Čechů usedne ve výborů pro průmysl
Zatímco úkolem Evropské komise je navrhovat novou legislativu, Evropský parlament ji pak upravuje, připomínkuje a pak i schvaluje, a to ve spolupráci s Radou EU složenou z ministrů členských zemí. Nový Evropský parlament se od předchozího složení liší. Nejsilnější frakcí zůstala Evropská lidová strana (EPP) se 188 europoslanci, v jejichž řadách jsou i zástupci českých politických stran, konkrétně z KDU-ČSL, TOP 09 a Starostů. Druhou nejpočetnější skupinou jsou sociální demokraté (S&D) se 136 křesly, kde Česko žádné zástupce nemá. Následují nově vzniklí Patrioti pro Evropu, kterých je 84, a to včetně zástupců hnutí ANO a koalice Přísahy a Motoristů sobě. Čtvrtou frakcí jsou se 78 europoslanci Evropští konzervativci a reformisté (ECR), jejímž členem je ODS, a pátou je liberální skupina Renew bez českého obsazení. Po volbách oslabili také Zelení, kteří mají 53 členů, mezi nimiž je i česká pirátská europoslankyně. Dalšími frakcemi jsou Levice s 46 europoslanci a Evropa suverénních národů (ESN), ve které je česká SPD. Zbývajících 33 europoslanců zůstává nezařazených.
Výsledky voleb se odrazily i v obsazení výborů Evropského parlamentu, v nichž se odehrává klíčová práce na legislativních spisech. Nejvíce členů (90) bude mít Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) a stejný počet bude mít také Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI).
V obou dvou výborech usednou i čeští zástupci. Plnohodnotnými členy ENVI budou Ondřej Dostál (Stačilo!, nezařazení), Ondřej Knotek (ANO, Patrioti), Alexandr Vondra (ODS, ECR) a Filip Turek (Přísaha a Motoristé, Patrioti), mezi náhradníky je Ivan David (SPD, ESN), Kateřina Konečná (Stačilo!, nezařazení), Jana Nagyová (ANO, Patrioti) a Danuše Nerudová (STAN, EPP).
V ITRE zasednou jako plnohodnotní členové Jan Farský (STAN, EPP), Ondřej Knotek, Ondřej Krutílek (ODS, ECR) a Jana Nagyová. Filip Turek a Markéta Gregorová (Piráti, Zelení/ESA) budou náhradníky.
Právě výbory ENVI a ITRE se budou v následujících měsících zabývat otázkou lepšího skloubení ekonomického rozvoje, konkurenceschopnosti a snižování emisí ve snaze ochránit globální klima. Zatímco většina českých europoslanců v těchto výborech hovořila před volbami o tom, že chce mírnit klimatické ambice EU a více dbát na potřeby průmyslu, jejich pohled může narážet na názory ostatních evropských kolegů.
Bezemisní auta jsou budoucnost, říká místopředseda výboru ITRE
Například předseda výboru ENVI Antonio Decaro (S&D) již dříve prohlásil, že chce pokračovat v klimatické politice a odmítá ustupovat od již schválené legislativy. Podobná slova znějí například od místopředsedy výboru ITRE Yvana Verougstraeteho (Renew). Podle něj by měla EU nadále trvat na tom, že auta musejí být v polovině příští dekády bezemisní.
„Do 10 let je docela dobře možné mít auta bez emisí, ať už elektrická, nebo jiná,“ řekl Verougstraete na dotaz redakce. „Výzva je samozřejmě technologická, ale také ekologická a sociální, protože tato vozidla musí být dostupná co největšímu počtu lidí,“ dodal belgický europoslanec.
Verougstraete také zdůraznil, že Evropu v oblasti elektrických vozidel předbíhají ostatní části světa. „Náš průmysl nezachráníme tím, že budeme ještě několik let pokračovat ve spalovacích motorech,“ myslí si europoslanec.
„Globální konkurence roste, zejména v technologiích, které jsou pro ekonomickou transformaci zásadní, jako je umělá inteligence, zelené technologie, biotechnologie, polovodiče, umělá inteligence atd. Proto musí být EU v této oblasti lídrem. Proto musí EU zaujmout strukturálnější přístup k investičním potřebám svého průmyslu,“ dodal Verougstraete, který bude také působit jako náhradník ve výboru ENVI.
Průmyslu a dopravy se bude dotýkat i práce Výboru pro dopravu a cestovní ruch (TRAN), který nemá žádného českého plnohodnotného člena. Jako náhradníci zde však usednou Ondřej Kovařík (ANO, Patriot), Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP) a Ondřej Krutílek.
Důraz na průmysl musí být prioritou
Své priority pro nové funkční období evropských institucí zformuloval i automobilový průmysl. Podle evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA) je zapotřebí zaměřit se na pět hlavních oblastí. Zaprvé, ACEA požaduje skutečnou unijní průmyslovou strategii, která by pokrývala veškeré body hodnotového řetězce – od výzkumu a vývoje, přes těžbu a zpracovávání klíčových surovin, až po výrobu, dobíjecí infrastrukturu, recyklační řetězec, pobídky pro nákup a zajištění energií.
ACEA dále vyzývá EU, aby přehodnotila svůj dosavadní přístup k regulaci a soustředila se na dlouhodobé plánování, poskytla výrobcům dostatek času se přizpůsobit novým opatřením a aby jim poskytla dostatek alternativ při přechodu na jiné technologie. Třetí výzva se týká konkurenceschopnosti – EU by měla podle asociace zajistit dodržování férových obchodních pravidel a přístup ke kritickým surovinám. EU by se také měla stát atraktivním místem pro výrobce.
Sdružení výrobců pak trvá na tom, aby EU dodržovala princip technologické neutrality a podporovala inovace. Pátým principem by měla být podpora mobility lidí a zboží, přičemž doprava by měla být dostupná všem lidem a podnikům.
Z dosavadních vyjádření Ursuly von der Leyen i dalších evropských politiků vyplývá, že právě technologie, konkurenceschopnost a investice budou hrát v následujících letech prim. Zda se podaří přísliby převést do praxe, se ukáže v následujících měsících, kdy se nová Evropská komise a nový Evropský parlament plně pustí do práce.