Němečtí socialisté chtějí celoevropské kvóty na elektromobily

elektromobily Německo

© Shutterstock / Daren Woodward

Rozvoj elektromobility se řeší v celé EU. Evropská komise na podzim navrhne nové limity pro emise z aut a podle některých informací by mohla stanovit i kvóty pro počet elektromobilů. To podporuje německá SPD. Proti jsou ovšem lidovci, kteří se se socialisty utkají v zářijových spolkových volbách.

Evropská velmoc automobilového průmyslu řeší jako jedno z předvolebních témat také čistou mobilitu.

Spolková kancléřka Angela Merkelová nedávno v rozhovoru s youtuberem AlexiBexim znovu podpořila cíl, podle kterého by měl na německých silnicích do roku 2020 jezdit jeden milion elektromobilů.

Letos v květnu ale svým kolegům ze strany CDU/CSU řekla, že pro jeho dosažení se bude muset Německo více snažit. Zatím se totiž zdá, že se cíl naplnit nepodaří.

Spolkové ministerstvo životního prostředí jako možnou cestu k čistější dopravě vidí stanovení kvót pro počet elektromobilů, a to na celoevropské úrovni. Automobilky by pak musely vyrábět stanovený počet aut na elektřinu. Podle resortu se něco takového na podzim chystá navrhnout i Evropská komise.

Informace o tom, že se v Bruselu takový návrh chystá, přinesl minulý týden i server Climate Home, který se zaměřuje na klimatickou politiku.

Mluvčí Komise Mina Andreevová ale novinářům sdělila, že kvóty nejsou na pořadu dne. EU by podle ní něco takového stanovit nemohla, protože se snaží o technologickou neutralitu. To znamená, že nechce zvýhodňovat konkrétní technologie.

Skutečnost vyjde najevo v listopadu, kdy má Komise navrhnout nové limity pro emise CO2 z aut. „Víme, že se něco na podzim připravuje, ale konkrétní obrysy ještě neznáme ani my,“ řekla EurActivu česká europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM, GUE/NGL), která podobná témata sleduje v Evropském parlamentu.

Celoevropský trend

Německé ministerstvo životního prostředí řídí sociálnědemokratická ministryně Barbara Hendricksová. Její strana SPD je v současnosti součástí vládní koalice, které dominují lidovci pod vedením Merkelové. V zářijových spolkových volbách se ale SPD a CDU/CSU utkají o přízeň voličů.

Mluvčí lidovců pro dopravu Ulrich Lange připomněl, že před půl rokem Německo zavedlo podporu při nákupu elektromobilů. Požadavky na zavádění kvót jsou podle něj hektické. Důležitější prý bude zaměřit se na rozvoj dobíjecí infrastruktury.

„Osobně velmi podporuji elektromobilitu a vidím ji jako jednu z velkých nadějí na ekologičtější dopravu v budoucnosti. Musíme se však zamyslet nad tím, jestli jsou naše tužby reálné a proveditelné,“ říká europoslankyně Konečná.

O elektromobilitě se v posledních měsících čím dál víc mluví v celé Evropě. Francie a Velká Británie se chtějí během několika následujících desetiletí úplně zbavit spalovacích motorů. Švédské Volvo oznámilo, že od roku 2019 bude vyrábět jen hybridní nebo elektrická auta.

Také česká automobilka Škoda má s elektromobilitou své plány. V roce 2019 chce uvést na trh hybridní verzi Superbu a první čistý elektromobil plánuje začít prodávat o rok později. Do roku 2025 pak chce představit celkem pět různých vozů na elektřinu a alespoň částečně by měla být elektřinou poháněna čtvrtina všech prodaných škodovek.

Zatížení přenosové sítě

Podle studie společnosti Aral, která v Německu provozuje síť čerpacích stanic, by se jen 18 % Němců při koupi nového vozu rozhodlo pro dieselové auto. Ještě před dvěma lety to bylo 31 %. Pověst dieselových motorů ale vážně poškodila aféra Dieselgate, při které se ukázalo, že někteří výrobci klamali při testech emisí.

Elektromobilita ale není tak jasná volba, jak by se mohlo zdát. Více než polovina (55 %) respondentů průzkumu sice uvedlo, že by se jim líbilo vlastnit elektromobil. Jen 5 % si ho ale skutečně plánuje koupit.

Jedním z problémů je dojezd automobilů. Řidiči si v průměru přejí, aby bylo s autem možno ujet 450 kilometrů a aby se dalo nabít za méně než 30 minut. Za těmito požadavky ale elektromobily zatím zaostávají.

Na masivní rozvoj elektromobility zatím není připravena ani německá přenosová síť. Problém by měly především jižní země Bavorsko a Bádensko-Württembersko, které se už teď obávají, aby byly zajištěny jejich energetické potřeby poté, co Německo v roce 2022 odstaví své jaderné elektrárny.

Pomohlo by jim posílené propojení se severem Německa, které má naopak přebytek větrné energie. Jeho dokončení se však očekává nejdříve v roce 2025.

S využitím EurActiv.com