Na českých silnicích by se v roce 2030 mohlo prohánět více než 200 tisíc elektromobilů

© Pixabay

Tento článek je součástí Special reportu: Jaká bude energetická budoucnost Evropy a Česka?

Éra spalovacích motorů se blíží ke konci. K jejich zákazu přistupují nejenom progresivní evropská města, ale i celé státy. Na konec dieselových a benzinových aut se připravuje i Česká republika, kterou čekají masivní investice do elektrifikace dopravy.

Počet elektromobilů v ČR by měl masivně vzrůst již v této dekádě. Podle středního scénáře ministerstva průmyslu, obchodu a dopravy (MPO) by se do roku 2030 měl jejich počet zvýšit ze současných sedmi tisíc na 220 tisíc. Úvahy rezortu jdou přitom i mnohem dál.

„Velmi optimistický scénář počítá s 500 tisíci elektromobily,“ podotkl Martin Voříšek z odboru sektorové expertízy a průmyslové politiky MPO. Ojedinělá by v roce 2030 neměla být ani vodíková vozidla, kterých by mohlo v ČR být až 50 tisíc.

Ruku v ruce s přibývajícím počtem nízkoemisních vozů jde také rozvoj dobíjecí infrastruktury. I tam počítá MPO s potřebnými investicemi. Podle Voříška lze předpokládat, že do konce této dekády vyroste v ČR 19 až 35 tisíc dobíjecích bodů a 80 vodíkových stanic. Uvedl to při příležitosti druhého panelu konference „Jaká bude energetická budoucnost Evropy a Česka?“, kterou uspořádal Institut pro křesťansko-demokratickou politiku ve spolupráci s Wilfried Martens Centre for European Studies a Nadací Hannse Seidela v České republice.

Chytrá mobilita přináší nové příležitosti, ale i nové regulace

Auta ovládaná pomocí umělé inteligence, která vzájemně komunikují, chrání své pasažéry před nebezpečím a vypouštějí jen minimum emisí. Právě tak by mohla vypadat budoucnost evropské silniční dopravy.

34,2 miliardy korun

Investice do elektrifikace české dopravy poputují především z evropských fondů. Počítá se s penězi jak z tradičních strukturálních fondů, které ČR čerpá skrze operační programy, jako jsou Integrovaný regionální operační program (IROP) nebo Operační program technologie a aplikace (OP TAK), tak i z nových zdrojů. Řadí se mezi ně zejména pokrizový fond obnovy (Next Generation EU) a také Modernizační fond. Zatímco první zmíněný bude muset ČR „utratit“ do roku 2023, u Modernizačního fondu se naopak počítá s čerpáním až po roce 2027. Celkem by ČR mohla z evropských fondů na rozvoj elektromobility získat až 34,2 miliardy korun.

Do éry elektromobility vstupuje ČR nejen „na papíře“, ale také v praxi soukromého sektoru. „Musíme, chceme, budeme masivně elektrifikovat naše produktové portfolio,“ potvrdil Rudolf Matúš, odborný koordinátor pro vnější vztahy ve společnosti Škoda auto.

Firma se podle jeho slov chystá přejít k uhlíkově neutrální výrobě a přímo do elektromobility hodlá investovat v příštích pěti letech 1,4 miliardy eur (zhruba 36 miliard korun).

Škoda auto se tak veze na stejné „zelené vlně“ jako další známé automobilky. „Světoví výrobci postupně elektrifikují a odstupují od spalovacích motorů,“ dodal Matúš s tím, že fosilní paliva hodlá po roce 2030 vyřadit Dánsko, Nizozemsko nebo také Slovinsko.

Zástupce společnosti Škoda auto zároveň apeloval na nutnost zajištění veřejných dobíjecích stanic. Vhodné jsou podle něj i stimulační opatření, například zavedení zvýhodněného parkování pro elektrické vozy.

„Elektrický pohon je ten nejefektivnější, který známe,“ doplnil Lukáš Hataš, ředitel Asociace pro elektromobilitu ČR. Podle něj je nutné vnímat elektromobilitu z širší perspektivy. Zatímco elektřinu lze vyrábět i „doma“, fosilní paliva musí Evropa dovážet ze třetích zemí. Jejich těžba a transport je přitom nejen finančně nákladný, ale z environmentálního hlediska také neudržitelný.

Podle propočtu Asociace pro elektromobilitu ČR je cena za nabíjení elektrických vozidel výrazně nižší než za tankování dieselu a benzínu. Pokud majitel elektromobilu bude vlastnit i fotovoltaickou elektrárnu, mohl by se dostat na cenu 25 korun na 100 kilometrů. Pokud bude dobíjet ze sítě, mohla by se cena pohybovat na úrovni 30 až 50 korun na 100 kilometrů.

Mezinárodní konkurence útočí

V souvislosti s rozvojem elektromobilů se často skloňuje otázka recyklace baterií. I zde již mají podporovatelé elektrifikace dopravy řešení. Baterie by totiž mohly být využity druhotně, například v domácnostech nebo ve firmách.

Tuto myšlenku podporuje i Lucie Beaumelová, vedoucí kanceláře European Green Vehicles Initiative. Podle ní by navíc Evropa neměla v rozvoji elektromobility hledět jen sama do sebe, ale i za své hranice.

„Čelíme rostoucí konkurenci od asijských výrobců, ale i od nových hráčů, jakou jsou Spojené státy. Na tuto konkurenci nesmíme zapomenout,“ zdůraznila Beaumelová. Evropa by se podle ní měla zaměřit nejen na vývoj nových technologií, ale na vytváření komplexních ekosystémů, do kterých lze zařadit právě i druhotné využívání baterií z elektromobilů.

Budou Evropu jednou pohánět polské baterie?

Lithium-iontové baterie do elektromobilů se stávají jednou z polských exportních specialit a míří převážně do členských států Evropské unie. Aby se však Polsko na pozici evropského lídra udrželo a zároveň mohlo konkurovat asijskému trhu, musí výrobu navýšit a ozelenit.