Infrastrukturní fond ČR znepokojuje, peníze z kohezní politiky prý poputují do bohatších zemí

Zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: Sura Nualpradid.

Vůči zřízení nového Nástroje pro propojení Evropy, tzv. infrastrukturního fondu, z něhož mají být financovány významné strategické projekty společného evropského zájmu (např. v dopravě či energetice), má Česká republika výhrady. Reálně prý hrozí, že tak přijde o finanční prostředky určené na kohezní politiku.

Evropská komise minulý týden zveřejnila sérii nařízení, v nichž představila nový plán na rozvoj energetické infrastruktury (EurActiv 20.10.2011), digitálních sítí a evropské přeshraniční dopravy. 

Zároveň předložila i návrh na zřízení inovačního finančního nástroje (Nástroje pro propojení Evropy; CEF, z angl. Connecting Europe Facility), který má přispět ke zvýšeným investicím ze strany členských států a regionů do těchto strategických oblastí. 

Avšak v České republice se tzv. infrastrukturní fond, jak se nový nástroj také označuje, s přílišným nadšením nesetkal. 

Proti jeho zřízení se již v minulosti několikrát ohradilo například Ministerstvo pro místní rozvoj (např. EurActiv 23.9.2011) a podle všeho se fond, který bude disponovat celkem 50 miliardami eur, příliš nezamlouvá ani rezortu dopravy. 

„Ministerstvo dopravy se k návrhu na vytvoření CEF staví poměrně negativně. Podle našeho názoru tento nový finanční nástroj EU příliš nepřispívá ke snížení rozdílů v kvalitě infrastruktury mezi EU-15 a EU-12, což je hlavní a dlouhodobě prezentovaný zájem České republiky,“ řekl EurActivu Luděk Sosna, ředitel odboru strategie ministerstva. 

Tomáš Čoček, náměstek sekce pro realizaci zdrojů Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), redakci vysvětlil, že Česko nejvíce pálí přesunutí finančních prostředků do tohoto fondu z Fondu soudržnosti. „Fakticky se tak může jednat o vyvedení prostředků kohezní politiky do bohatších zemí,“ uvedl. 

Evropská komise totiž navrhla, aby v příštím rozpočtovém a programovacím období (2014-2020) bylo v infrastrukturním fondu na dopravní projekty k dispozici celkem 31,7 miliard eur. Deset miliard sem poputuje právě ze zmiňovaného Kohezního fondu a budou z něj financovány dopravní projekty v těch zemích, které tento fond využívají. Zbylých 21,7 miliard eur budou moct čerpat všechny členské státy EU. 

Podle Sosny tak hrozí, že se České republice nepodaří získat tolik finančních prostředků, kolik by získala v případě čerpání z Fondu soudržnosti. „O tom, které projekty danou podporu získají, bude totiž rozhodovat Evropská komise,“ vysvětlil. 

Ministerstvo dopravy znepokojuje také další fakt. Přidělování finanční podpory z CEF má podléhat jiným pravidlům, než jaké platí v případě kohezního fondu. „Z CEF tak například nebude možné hradit náklady na výkup pozemků,“ doplnil Sosna. 

Čoček to ale tak černě nevidí. „Předpokládám, že se tento nástroj bude chovat obdobně jako současné finanční programy na podporu výstavby transevropské dopravní sítě (TEN-T) a že se nám tedy podaří z tohoto nástroje čerpat prostředky především na přeshraniční úseky silnic a železnic,“ řekl redakci.  

Prostředky v programu TEN-T, který slouží k rozvoji transevropské dopravní sítě, jsou určeny všem členským zemím EU. Podle údajů Ministerstva financí může maximálně výše příspěvku z tohoto programu pokrýt až 50 % nákladů na studii a 10 % stavebních prací (20 % v případě přeshraničních projektů).  

Stanoviska: 

„Nástroj pro propojení Evropy (…) dokonale prokazuje, jakou přidanou hodnotu může Evropa vytvářet. Tyto návrhy podpoří budování silnic, železnic, energetických sítí, ropovodů a plynovodů a širokopásmových sítí, jež jsou pro naše občany a podniky tak důležité. Doplňujeme chybějící články evropských infrastrukturních sítí, které by jinak nebyly nikdy vybudovány. Tyto investice povedou k růstu a zaměstnanosti a zároveň usnadní milionům evropských občanů a podniků práci a dopravu,“ řekl na adresu infrastrukturního fondu předseda Evropské komise José Manuel Barroso.  

„Zřízení Evropského fondu dopravní infrastruktury podle mého názoru není v souladu s našimi zájmy,“ sdělil EurActivu europoslanec Jan Březina (EPP). Důvodem je přesun části prostředků z Kohezního fondu, z něhož Česká republika také čerpá. „Je pravděpodobné, že superprojekty financované z infrastrukturního fondu budou pokrývat spíše území na západ od našich hranic a naše zapojení do nich bude minimální. Proto by infrastrukturní fond měl být důsledně oddělen od kohezní politiky a ne z ní ukrajovat, jak to činí Komise ve svém návrhu.“ 

„Snaha Komise o efektivnější financování TEN-T je v čase celoevropského utahování opasků pochopitelná. Nicméně pro Českou republiku může návrh na zavedení nových super-koridorů a jejich případné částečné financování z Fondu soudržnosti znamenat, že na kvalitní, bezpečnou infrastrukturu bude pro Českou republiku určeno podstatně méně peněz,“ myslí si europoslankyně Olga Sehnalová (S&D). Podle ní je ale také nutné se zamyslet nad otázkou, „jak se tyto prostředky daří čerpat za nynějšího stavu, kdy se Česká republika potýká s mnoha problémy již při schvalování stávajících dopravních projektů.“ 

Proti zřízení infrastrukturního fondu se postavil i europoslanec Oldřich Vlasák (ECR), který se domnívá, že „návrh symbolizuje zjevnou snahu bohatších západoevropských zemí získat co nejvíce vybraných peněz pro sebe“. Podle Vlasáka je to zjevné při podrobném prozkoumání seznamu předvybraných projektů, který je součástí návrhu Evropské komise. Europoslanec v tomto ohledu poukázal zejména na projekty národního charakteru, jako je například železniční spojení mezi Messinou a Palermem na Sicílii nebo Valencií a Barcelonou ve Španělsku. „V případě dopravních projektů návrh navíc drtivě preferuje železniční a vodní spojení na úkor silničních sítí,“ uvedl také Vlasák. Podle něj by bylo mnohem efektivnější prostředky investovat například do české dálnice D1.