Europoslanci požadují razantnější snížení emisí CO2 u nákladních automobilů

© Pixabay

Europoslanci ve středu 14. listopadu hlasovali o regulaci emisí CO2 u nákladních vozidel. Opět chtějí zpřísnit původní návrh Evropské komise.

Plénum Evropského parlamentu (EP) těsně schválilo navýšení cílové hranice pro regulaci emisí CO2 do roku 2025, a to z původně plánované hranice 15 % na 20 %. Do roku 2030 má pak navíc dojít k celkovému snížení emisí CO2 u nákladních vozidel o 35%.

Výsledek z velké části odráží to, co se v polovině října událo v rámci výboru EP pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI). Výbor se rozhodl překročit původní návrh, který Evropská komise (EK) vydala jako první pokus o regulaci emisí CO2 produkovaných nákladními automobily.

Podporu svých kolegů přivítal mimo jiné Bas Eickhout, europoslanec za Evropskou stranu zelených, který byl v rámci europarlamentu pověřen k posouzení návrhu EK. Eickhout také upozornil na nedávnou zprávu Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) o globálním oteplování, která dle jeho mínění hraje zásadní roli.

„Po vydání zprávy IPCC je jasné, že političtí činitelé nemohou usnout za volantem v otázkách týkajících se změny klimatu. To je důvod, proč členské státy musí přistoupit na požadavek Evropského parlamentu, který volá po snížení emisí v nákladním sektoru,“ uvedl nizozemský europoslanec ve svém prohlášení.

V něm Eickhout dále doporučil rozdělit navrhované zvýšení prodeje vozidel s nulovými a nízkými emisemi jako dva samostatné cíle pro nákladní automobily a autobusy. Výsledek by měl podle Eickhouta zvýšit využití vozidel poháněných alternativním palivem či elektřinou.

Jednalo se o pokus, jak vyhovět výrobcům autobusů, tak aby byli schopni naplňovat tyto cíle při výrobě nových autobusů. Jejich technologie je totiž v pokročilejším stádiu, než v případě nákladních automobilů. Tento pozměňovací návrh však nebyl schválen.

Své kolegy kritizovala Christine Revault D’Allonnes Bonnefoyová, francouzská socialistická europoslankyně, a to za zrušení další novely, podle které by mělo být 75 % nových městských autobusů do roku 2030 poháněno elektřinou. Bonnefeyová trvá na tom, že se jedná o „spoluvinu automobilového lobby a evropského práva“.

Stephan Kühn: Veřejná doprava musí nabízet stejnou svobodu jako auto

„Je také nutné dívat se na dopravní systém z pohledu dětí a rodin. Systém, který je bezpečný pro děti, bude prospěšný pro všechny, a to by se mělo stát při plánování standardem,“ říká o udržitelné městské dopravě německý poslanec Stephan Kühn.

Kritika zaznívá především od výrobců aut

Podle Sdružení automobilového průmyslu AutoSAP hlasování europarlamentu nereflektuje složitost tohoto sektoru ekonomiky jak po stránce vývoje, tak i v rámci produkčních cyklů. Sdružení upozornilo na řadu nevyřešených otázek, jako například na nutnost vybudovat dobíjecí infrastrukturu.

Cíle stanovené europarlamentem by navíc podle AutoSAP vedly k nutnosti zařazení velkého množství elektrických nákladních vozidel. Tomu však brání nedostatek zdrojů na vybudování infrastruktury a případná neochota zákazníků v souvislosti s nárůstem cen dopravy.

AutoSAP proto doufá v pokračující jednání, která mohou výslednou podobu evropské legislativy zásadně změnit.

„Bude proto nyní na ministrech životního prostředí členských zemí, aby schválili pozici Rady EU, která bude realističtější a nebude, na rozdíl od Evropského parlamentu, zavádět protitržní aspekty, například povinnost výrobců prodávat významný podíl nízkoemisních, tedy elektrifikovaných, vozidel,“ prohlásil Zdeněk Petzl, výkonný ředitel AutoSAP.

Prodávat, prodávat, prodávat

V současnosti je Evropský parlament příznivě nakloněn zvýšení prodeje nízkoemisních vozů o 5 % do roku 2025 a o 20% do roku 2030. Výrobci, kteří nesplní daná kritéria, budou muset u prodávaných naftových vozidel dosáhnout vyšší účinnosti paliv. Ti výrobci, kteří naopak dosáhnou nejlepších prodejních výsledků, se dočkají vyšší shovívavosti v otázce CO2.

Nicméně Evropská asociace výrobců automobilů (ACEA), která v EU zastupuje sedm největších výrobců nákladních vozidel, se vyjádřila, že je „velmi znepokojena příliš agresivními cíly CO2.“

„Tyto cíle překračují návrh EK z května minulého roku, který byl už sám o sobě velmi náročný,“ prohlásil Erik Jonnaert, generální tajemník ACEA.

ACEA dále uvedla, že cíl stanovený do roku 2025 bude zasahovat do stávajícího vývojového cyklu nových modelů nákladních automobilů. Současně varuje, že to pro výrobce bude znamenat nutnost vybavit nákladní automobily retroaktivním zařízením.

Asociace rovněž doufá v to, „že národní vlády zvolí vyváženější přístup při přijímání společného postoje k budoucím cílům v oblasti CO2.“

Nutno podotknout, že europoslanec Eickhout však ve Štrasburku získal dostatečnou podporu pro to, aby mohl přímo vyjednávat jak s Evropskou komisí, tak s Radou.

Rozhodnou státy

Členské státy EU se ještě před začátkem třístranných jednání musí dohodnout na společné pozici. Zdroje EURACTIV.com však očekávají neústupné rozhovory. Jako příklad uvádí způsob, jakým probíhala nedávná dohoda o stanovení cílů emisí CO2 pro lehká užitková vozidla.

Země EU chtějí snížit emise CO2 u aut o 35 procent

Po celodenním dramatickém vyjednávání zástupců členských států o nových cílech pro snižování emisí oxidu uhličitého je rozhodnuto. Do rozhovorů s europarlamentem o konečné podobě legislativy vstupují s cílem snížit emise CO2 u aut o 35 procent.

Nevládní organizace zaměřující se na čistou mobilitu, Evropská federace pro dopravu a životní prostředí (T&E), však výsledek hlasování europarlamentu uvítala.

„Nyní je to záležitostí národních vlád. Europoslanci vyslali opravdu výrazný signál směrem k ambiciózním cílům a také to, že jsou tyto cíle dosažitelné,“ prohlásil Stef Cornelis, specialista na čistou mobilitu nákladních vozidel.

„Diskuze budou muset rychle začít, ale momentálně se jedná o win-win situaci,“ dodal Cornelis. Rumunská europoslankyně Adina-Ioana Văleanová nicméně nedávno pro EURACTIV uvedla, že: „V rámci legislativy týkající se nákladních automobilů není kam spěchat.“

Podle předsedy výboru ENVI existuje možnost, že legislativa nezíská potřebnou pozornost. Důvodem je velké množství práce, která na europoslance čeká v souvislosti s nadcházejícími květnovými volbami.

Samotný Evropský parlament si je vědom toho, že přechod na mobilitu s nulovými emisemi si vyžádá změny v celém automobilovém odvětví s možným negativním sociálním dopadem. Proto se EU v budoucnu zaměří na pomoc pracovníkům v tomto sektoru, a to zejména v regionech, které budou nejvíce postiženy.