EU má plán, jak pročistit evropské nebe od emisí z letadel

© Pixabay

Uvnitř unijních institucí se pomalu rýsuje reforma tzv. jednotného evropského nebe, která má pomoct zefektivnit leteckou dopravu, a snížit tak emise. Překážkou by mohl být „letecký nacionalismus“ některých členských států.

Ambiciózní plány Evropské unie na výrazné snížení emisí skleníkových plynů v následujících desetiletích se nepodaří bez transformace dopravy. Každý Evropan totiž může třídit odpad, jíst lokální potraviny nebo se i jinými způsoby chovat zodpovědně, jedna letní cesta letadlem na dovolenou však může jeho celoroční snažení snížit osobní uhlíkovou stopu v podstatě „vymazat“.

Evropa se tak vedle proměny silniční dopravy zaměřuje také na snížení environmentální zátěže dopravy letecké. Například Francie na jaře letošního roku rozhodla o pozastavení určitých typů vnitrostátních letů, které je možné nahradit cestováním vlakem.

Evropské dotace na silnice III. třídy končí. Fondy EU podpoří hlavně železniční dopravu a elektromobilitu

Fondy EU se podílejí nejen na vybudování či modernizaci českých silnic a dálnic, ale také na zabezpečení či zpřístupnění silniční, železniční, lodní nebo cyklistické dopravy.

Další možností je lety co nejvíce zefektivnit. Evropská komise proto vloni na podzim navrhla změnu regulačního rámce pro tzv. jednotné evropské nebe, a to s cílem modernizovat uspořádání evropského vzdušného prostoru a vytvořit udržitelnější a účinnější letové trasy. Podle Komise to pomůže snížit emise z letecké dopravy až o 10 % .

„Letadla někdy létají křížem krážem mezi různými bloky vzdušného prostoru, čímž narůstají zpoždění i spotřeba paliva. Účinný systém uspořádání letového provozu znamená přímější trasy a nižší spotřebu energie, což povede ke snížení emisí a k nižším nákladům pro letecké společnosti,“ uvedla v září eurokomisařka pro dopravu Adina Văleanová.

Jen zpoždění v roce 2019 stála pode ní Evropskou unii 6 miliard eur a vytvořila 11,6 milionu tun CO2 navíc. Zbytečné emise oxidu uhličitého podle Văleanové vznikají kvůli tomu, že piloti musí létat v přetíženém vzdušném prostoru, místo aby sledovali přímou dráhu letu, nebo že letecké společnosti volí delší trasy, aby se vyhnuly oblastem s vyššími poplatky.

Návrh Komise má vedle snižování zátěže na životní prostředí také podpořit digitální inovace, a to skrze otevření trhu pro datové služby v tomto odvětví. Spolu s jednotným evropským nebem se mají rozšířit také pravomoci Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA).

Zelená obnova po koronavirové krizi: Poslední šance Visegrádu na splnění klimatických cílů?

Obnova evropských ekonomik po pandemii se může díky národním plánům obnovy financovaným z evropských fondů stát předehrou ke splnění klimatických cílů. Jak se  této příležitosti zhostí státy Visegrádské čtyřky?

Obnova ekonomiky po koronavirové pandemii patří mezi hlavní priority všech evropských zemí. …

Europoslanci chtějí jasné cíle a větší konkurenci

K plánům Komise se nyní vyjádřil také Evropský parlament, respektive jeho výbor pro dopravu a cestovní ruch (TRAN), který má tento typ legislativy na starosti. Členové výboru odsouhlasili mimo jiné mandát pro další vyjednávání.

„Obecně vítám, že Evropský parlament může vstoupit do jednání s Radou EU o této legislativě. Cílem je dosáhnout situace, kdy letecké spoje budou co možná nejpřímější, méně energeticky náročné a také lépe koordinované v rámci řízení letového provozu. Zároveň je nutné respektovat rozdělení kompetencí EU a členských zemí, v souladu s principy subsidiarity a proporcionality,“ nechal se slyšet europoslanec Ondřej Kovařík (ANO, RE), který ve výboru TRAN působí jako náhradník.

Europoslanci z výboru například žádají, aby se snížila fragmentace řízení evropského letového provozu a optimalizovaly se letové trasy, díky čemuž budou lety co nejpřímější. Po Komisi zároveň chtějí, aby zavedla výkonnostní cíle pro letové navigační služby, které by se týkaly kapacity, efektivity nákladů či snížení dopadů na životní prostředí. Stejně tak v zájmu zvýšení konkurence na evropském trhu navrhují, aby se ve členských zemích vybíraly řídící orgány letového provozu ve veřejných tendrech.

Rumunský europoslanec a zpravodaj návrhu na proměnu jednotného evropského nebe Marian-Jean Marinescu (EPP) poznamenal, že současná evropská architektura vzdušného prostoru je postavena podle státních hranic.

„Tento letecký nacionalismus znamená delší lety, častější zpoždění, dodatečné náklady pro cestující, vyšší emise a větší znečištění. Se skutečně jednotným evropským nebem a jednotným evropským systémem řízení letového provozu bychom vytvořili novou architekturu vzdušného prostoru, která nebude založena na hranicích, ale na efektivitě,“ podělil se o svůj pohled zpravodaj.

Ne všichni ve výboru však s plánovaným směřováním souhlasí. Europoslankyně a členka TRAN Kateřina Konečná (KSČM, GUE/NGL) označila návrhy Komise za „zeleného trojského koně“, kterým se evropská exekutiva snaží „protlačit snižování nákladů, další liberalizaci a fragmentaci evropského systému řízení letového provozu“.

„Aby byla letecká přeprava schopna snížit spotřebu o cca 10 %, musela by všechna letadla využívat ty nejkratší letové trasy, což je však kvůli hustotě letového provozu absolutně nemožné. Možná v době pandemie, kdy provoz klesl skoro na nulu,“ upozornila Konečná a dodala, že i kdyby to hustota letového provozu dovolovala, letadla „rovně“ létat zkrátka nemohou, a to už jen z toho důvodu, že existuje mnoho míst včetně vojenských letových prostorů, kterými je létat zakázáno.

„V návrhu je rovněž uvedeno snížení nákladů, které se v první řadě dotkne lidských zdrojů a snižování počtu letištních zaměstnanců, což bude mít za příčinu, že se nebude mít kdo postarat o velký počet přistávajících letadel,“ doplnila Konečná.

Lídři se shodli na potrestání Běloruska, chtějí omezit přelety i další mobilitu

Jaká je společná reakce EU na vynucené přistání civilního letu v Minsku? Cílené sankce, výzva unijním přepravcům, aby se vyhýbali přeletům běloruského vzdušného prostoru, stejně jako plán znemožnit přelety a přistání běloruských aerolinek na území Unie.

Co dál?

Členové výboru TRAN podpořili společnou pozici k návrhům okolo jednotného evropského nebe poměrně jednoznačně, Kateřina Konečná byla se svou levicovou frakcí v menšině. Europoslanci jsou tak připravení o proměně letového provozu vyjednávat s Radou, i když výsledky hlasování výboru bude ještě potřeba na červnovém či červencovém zasedání pléna formálně oznámit.

Překážkou by mohly být pozice států. „Postoj, který nedávno přijala Rada, je bohužel založen na národních obavách. Proto naléháme na členské státy, aby ,mířily vysoko‘, abychom tak mohli konečně řešit problémy evropského letectví – náklady, roztříštěnost a emise,“ vyzval Marinescu.

Neochota států v tomto ohledu pokročit by mohla celou reformu potopit. Myslí si to alespoň generální ředitel Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) Willie Walsh.

„Evropská komise se snaží prosadit výhody jednotného evropského nebe od počátku tisíciletí. Nečinnost států však znamenala, že žádný z cílů nebyl splněn. Nová legislativa navržená Komisí je jediným způsobem, jak vynutit reformu a pokrok, které jsou zoufale nutné. Neústupnost a sobectví klíčových států EU a jejich poskytovatelů letových navigačních služeb nicméně může znamenat konec nejnovějšího úsilí Komise,“ varoval v dubnu Walsh.

Podle Rady musí reforma jednotného evropského nebe posílit bezpečnost, reagovat na potřeby kapacit a přispět ke snížení emisí, přičemž musí být nákladově efektivní. Stejně tak by měla přispět k hladkému a bezpečnému začlenění bezpilotních letounů do vzdušného prostoru.

Ondřej Kovařík věří, že k pokroku dojde. „Doufám, že Parlament s Radou dokáží společně vyjednat takovou podobu textu, která bude přijatelná pro jednotlivé evropské státy, přispěje ke snížení zpoždění na leteckých trasách, snížení znečištění a emisí, a povede tak ke zlepšení podmínek pro cestující po celé Evropě,“ uzavřel europoslanec.

Cena emisních povolenek stoupá, chystá se revize systému ETS. Co to znamená pro Česko?

Rekordně vysoká cena emisních povolenek může uspíšit český odchod od uhlí. Systém obchodování s emisními povolenkami zároveň čeká rozšíření, které ovlivní další sektory i koncové spotřebitele.

Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslance Ondřeje Kovaříka (Renew Europe). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.