Dopad brexitu na vesmírný program: bude Británie vyloučena z programu Galileo?

ESA–Pierre Carril, 2017

Rozhodnutí Velké Británie o vystoupení z EU přináší změny, které se dotýkají i vesmírné spolupráce. Probíhající jednání rozhodnou o pozici Británie ve společných projektech typu Galileo a Copernicus a určí, kam bude britský vesmírný program do budoucna směřovat. Britská vláda a průmysl se obávají vyčlenění země z jádra vesmírné spolupráce a zvažují zavedení vlastního geolokačního systému.

Společná vesmírná politika je spolu s atomovou a energetickou spoluprací jedna z prvních společných iniciativ poválečné Evropy. Nových rozměrů nabyla založením Evropské vesmírné agentury (ESA) v roce 1975, která dodnes zůstává hlavním aktérem evropského vesmírného programu a s ročním rozpočtem přes pět miliard eur je po NASA nejaktivnější vesmírnou agenturou na světě.

I když je ESA ryze evropskou záležitostí, jedná se o mezivládní organizaci nezávislou na Evropské unii či jiných nadnárodních institucích. Přesto s Unií úzce spolupracuje, mimo jiné i proto, že skrze Evropskou komisi plyne do kasy vesmírné agentury největší částka peněz právě z unijního rozpočtu. Drtivá většina členů EU navíc patří mezi členy ESA.

ESA také spolupracuje na vesmírných velkoprojektech, jako je navigační systém Galileo či družicový systém Copernicus, které už spadají přímo pod unijní vesmírnou agenturu GSA, a jsou tedy projekty Evropské unie. Hlavní sídlo GSA se přitom nachází v Praze.

Evropské vesmírné projekty v posledních letech slavily řadu úspěchů. Patří mezi ně úspěšné fungování monitorovacích družic Copernicus, zdařilé vypuštění drtivé většiny geolokačních družic Galileo na oběžnou dráhu, které snad zvěstují včasné spuštění systému do roku 2019, či unikátní přistání sondy Rosetta na kometu Churyumov-Gerasimenko.

Dopad brexitu na britské vesmírné zájmy

Vývoj evropské vesmírné spolupráce ovšem nabyl nových rozměrů po britském referendu o vystoupení z EU, které poznamenaly mnohé rozpracované projekty jako je Galileo, u kterého Británie pokryla 12 % celkových výdajů (1,5 miliardy eur) a britské firmy získaly 15 % kontraktů.

Velká Británie v evropském vesmírném sektoru vždy zastávala významnou pozici a po EU, Německu, Francii a Itálii přispívá nejvíce do rozpočtu ESA a je též jedním z hlavních přispěvatelů do vlastních vesmírných projektů EU a jejího rozpočtu vůbec.

Britské peníze hrají v evropském vesmírném průmyslu významnou roli.

Hodnota britského kosmického průmyslu se pohybuje kolem 14 miliard liber (7 % světového trhu) a vláda odhaduje, že by se tato cifra mohla vyšplhat až na 40 miliard liber do roku 2030. Británie je přední mocností ve výrobě menších satelitů a vesmírných sledovacích technologií, které byly například zhotoveny pro programy Galileo a Copernicus specializovanými firmami, jako jsou Airbus Space and Defence, Survey Satellite Technology Limited či Space UK.

Další výhodou britské průmyslové základny je intenzivní zaměření na vojenský průmysl, se kterým vesmírný výzkum po technologické stránce úzce souvisí. Země hostí výzkumná centra nadnárodních společností, jako jsou například Airbus Space and Defence, která drží nejlukrativnější kontrakty v programu Galileo a jiných evropských projektech.

Británie už prý nebývá přizvána k neformálním dohodám o možných kontraktech.

Británie také disponuje prvotřídní akademickou a vědeckou základnou, se kterou mnohé mezinárodní firmy spolupracují a ze které britské podniky snáze rekrutují.

V roce 2009 umístila ESA v britské obci Harwell své nejnovější středisko ECSAT pro kontrolu telekomunikací a integrovaných aplikací, které má mimo jiné na starost výzkum satelitních technologií a zaměstnává přes stovku předních expertů. Součástí harwellského kampusu je i byznysový inkubátor a výzkumné centrum BIC (většina členských stát má svá centra BIC), kterým již úspěšně prošlo na padesát britských firem.

Co bude po brexitu

Politická rozhodnutí kolem brexitu by však mohla tento vesmírný epos zhatit.  Nejenom, že je Británie automaticky vypovězena z budoucích vesmírných kontraktů, ale může se změnit i její postavení v probíhajících programech typu Galileo. Tento zpomalující efekt se může také promítnout do celkového chodu ESA, ačkoliv odchod z EU nemá právní vliv na členství Británie v ESA a její ředitel Johannes-Ditriech Woerner věří, že “multilaterální chod ESA by nesrovnalosti s brexitem a účastí Británie v evropském vesmírném programu mohly vyřešit ”.

Neformální tlaky  v rámci ESA se podle předních představitelů britských kosmických firem již dějí. Británie již například nebývá přizvána k neformálním dohodám o možných kontraktech, uvedl při zasedání výboru britského Parlamentu pro brexit jeden z představitelů britské vesmírné agentury.

Bezpečnostní centrum pro Galileo se z Británie přesune do Španělska.

Nenápadná izolace by mohla zkomplikovat život i několika stům britských občanů, kteří pracují na vesmírných projektech v jiných členských státech, což by mohlo vyvolat obdobné reakce z britské strany.

I když hlavní vyjednavač EU pro brexit Michel Barnier britské straně tvrdil, že zachování spolupráce ve vesmírném sektoru, a to hlavně v projektu Galileo, je jednou z priorit. Rozhodnutí z ledna 2018 o přesunutí bezpečnostního centra pro Galileo z Británie do Španělska ale spíše značí opak.

Co na to britský průmysl?

Hlavní poradce pro energii a infrastrukturu ve vlivném Institute of Directors Daniel Lewis v rozhovoru pro technologický portál verdict.co.uk zmiňuje, že dopad na britský vesmírný sektor by byl podstatný, ale přeci jenom ne fatální.

Negativní dopady by podle něj pramenily hlavně ze ztráty komerčních výhod plynoucích ze služeb Galilea. Ty jsou vyčísleny až na 6 miliard eur do roku 2025.

Expert také upozorňuje, že daleko významnější roli hrají zakázky na telekomunikační satelity, spíše než geolokační.

Polovina všech britských zakázek na satelity a vesmírné telekomunikace pochází z EU.

“Pouze 100 z 1 700 satelitů na oběžné dráze je určeno pro geolokalizaci a téměř 1300 z nich jsou telekomunikační a monitorovací satelity, na jejichž výrobě mají britské firmy značný podíl,“ řekl Lewis.”

I tak ale polovina všech zakázek na satelity a vesmírné telekomunikace pochází z EU, což by v případě tvrdého Brexitu a odchodu z jednotného trhu znamenalo značný odliv poptávky a investic z geolokačního sektoru.

Lewis dále uvádí, že na rozdíl od polostátní evropské konkurence patří 90 % britského kosmického průmyslu soukromému sektoru, což zesiluje efektivitu ve srovnání se zdlouhavými agenturními projekty.

Soukromý sektor se také lépe profiluje v jiných odvětvích vesmírného podnikání, jako jsou například veřejné kosmické lety, které jako první aplikovala britská společnost Virgin.

Priority vlády

Britské vládě ovšem dělá největší vrásky možné vyloučení z programu Galileo, které by znamenalo také vyloučení z účasti na šifrované a přesnější navigační funkci PRS (Public Regulated Service), kterou smějí využívat pouze státní složky členských zemí – například v krizových či bezpečnostních situacích.

Externí smlouva s EU po vzoru Norska a USA (ty chtějí Galileo využít jako záložní systém v případě selhání amerického navigačního systému GPS) by sice Británii mohla službu za značnou částku zpřístupnit. Země by už ale neměla možnost se na řízení či na budoucích rozhodnutích podílet, což by poškodilo její strategické postavení.

Časem by si Británie mohla dovolit vlastní geolokační systém. Otázkou zůstává, zda by to dávalo smysl.

Pokud by nedošlo k dohodě, britská vláda zvažuje výstavbu vlastního geolokačního systému. Znalci ale tento návrh kritizují.

Profesor Bleddyn Bowen z Leicester University tvrdí, že by Británie musela rozvinout potřebnou infrastrukturu a know-how, kterou jiní budovali desítky let a kterou by těžko prodali konkurenci. Na rozdíl od ostatních světových vesmírných agentur Britové nemají vlastní kosmodrom a záviseli by na ruských nebo indických službách.

S postupující komercializací vesmírného prostoru a stále dostupnější orbitální dopravou by si Británie v blízké budoucnosti mohla vlastní geolokační systém dovolit. Otázkou ale zůstává, jestli má takový počin vůbec smysl a zda se nedá strategická autonomie dosáhnout lépe v jiné sféře.