Díky GSA je Praha centrem evropských vesmírných aktivit. Co bude dál?

© GSA

Vesmírná agentura GSA již šest let úspěšně působí v Praze. Rozsah jejích zodpovědností se stále rozšiřuje. O umístění dalších součástí agentury Česko neusiluje, ale vláda chce její činnost rozvíjet.  

EU pošle do roku 2020 poslední várku satelitů na oběžnou dráhu a měla by tím dovršit stavbu evropského navigačního systému. V roce 2014 byl úspěšně spuštěn satelitní program Copernicus a příští rok by měl být do plné funkčnosti uveden geolokační program Galileo. EU se tak stala jednou z tažných sil světového satelitního pokrytí. Přislíbených 16 miliard eur v novém víceletém rozpočtu by navíc mělo zvěstovat slibné časy pro evropský vesmírný výzkum.

Z těchto investic by také mohla těžit Praha, která se díky sídlu agentury pro řízení vesmírných aktivit EU (GSA) stala významným střediskem kosmického průmyslu. I když se zrovna expanze aktivit GSA v tuto chvíli neplánuje, podle českého vládního zmocněnce pro vesmírnou politiku Karla Dobeše by Praha měla všechny předpoklady a zázemí pro hostování dalších vesmírných služeb EU, a to hlavně v bezpečnostní sféře. Sídlo GSA v Praze například disponuje zabezpečenými jednacími sály, které nemají v Bruselu.

Kam ale opravdu bude směřovat GSA a nadcházející programy, teprve určí nové volební období a upřesněný rozpočet.

Obavy z decentralizace

V poslední době se objevovaly obavy, že  by mohlo dojít k oslabení GSA v Praze a že by se agentura mohla více decentralizovat.

Bylo to hlavně kvůli takzvanému korekčnímu koeficientu, podle kterého EU vyplácí své zaměstnance. Ten se zakládá na percentuálním výpočtu platů podle životních nákladů v daném členském státě. Zaměstnanci agentur v chudších členských státech pak dostávají nižší mzdy, což snižuje i atraktivitu práce v daném místě.

Podle Dobeše ovšem v současné době probíhá spíše lokalizace nových segmentů GSA mimo Prahu, což Česku nevadí. Například o přestěhování jednoho z bezpečnostních středisek GSA z Velké Británie po brexitu Česko neprojevilo zájem. Podle Dobeše by byl provoz centra nákladný a pro Česko by neměl žádný ekonomický přínos. Už při raných jednáních o umístění Galilea mezi lety 2006 a 2010 přislíbily podle Dobeše Velká Británie a Francie zaplatit 80 milion eur za umístění těchto center na svém území a Česko výměnou za to přijalo fakt, že tyto centrály nebudou v Praze. Důvodem prý byla mimo jiné bezpečnostní rizika, která by ČR v souvislosti s umístěním centra nesla.

Pokud jde o samotný korekční koeficient, nemá podle Dobeše příliš velký vliv na samotné fungování GSA, tedy na její běžný personál. Může být ale překážkou při lákání vysoce kvalifikovaných expertů, kterým může lepší zázemí poskytnout třeba Evropská vesmírná agentura ESA (ta je mezivládní organizací nezávislou na EU).

„Problém lze řešit buď systémově, nebo pomocí benefitů,“ říká Dobeš. „Co se týče benefitů, GSA se už o některé postarala – jde například o hrazení cizojazyčných škol pro děti zaměstnanců.“ Česká strana se podle něj pokouší manko kompenzovat například zlevněným MHD či bezplatným studiem v angličtině na Karlově univerzitě v Praze.

Se systémovým řešením by to podle Dobeše bylo složitější. Muselo by totiž dojít ke změně celého nařízení o platech zaměstnanců EU, což by otevřelo Pandořinu skřínku.

„Když mluvím se zaměstnanci GSA v Praze, tak je tady absolutní spokojenost. Jsou tu lidé, které by bojovali v GSA za to, aby mohli zůstat v Praze,“ tvrdí Dobeš. Záleží podle něj na Evropské komisi,  zda má o experty opravdu zájem a je ochotna konkurovat ESA a soukromým firmám. Česká republika podle něj zájem projevuje a je aktivní.

Česká pozice

„Česko má dlouhou tradici leteckého a kosmického výzkumu i průmyslové výroby v těchto vysoce specializovaných odvětvích. GSA je v této oblasti tím nejpokročilejším, co Evropská unie má. Proto je naším cílem i nadále rozvíjet a podporovat činnost GSA v Praze,“ uvedl pro EURACTIV.cz také státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař.

„Vláda si v tomto ohledu obzvlášť cení investic a kontraktů pro místní firmy, které se do projektů GSA zapojují. Naše aktuální představa je jasná – rozšířit roli GSA v evropské vesmírné politice tak, aby se tato agentura stala hlavním hráčem ve vesmírných aktivitách EU,“ dodává.

Podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL, EPP) se celkové přínosy české ekonomice odhadují na 2,7 miliardy korun, které by se mohly až zdvojnásobit, bude-li k dispozici potřebný talent a infrastruktura.

„V tomto je GSA zcela unikátní, protože jiné agentury, ať už se jedná o Frontex, Europol nebo třeba Eurojust, příliš investic nepřináší a členské země platí jen jejich provoz a služby,“ říká Zdechovský, který měl jako člen výboru pro rozpočtovou kontrolu možnost zpracovávat zprávu o hospodaření GSA.

„Díky tomu můžeme hovořit v České republice o 1 200 velmi dobře placených místech a může jich být až 12 000. Pokud by tu agentura GSA nebyla, řada především zahraničních firem by z České republiky odešla do blízkosti této agentury,“ říká Zdechovský.

Budoucnost české vesmírné politiky

Obecně se Česko ve vesmírných záležitostech angažuje prostřednictvím veřejného i soukromého sektoru. Zvýšilo své příspěvky do ESA na téměř 43 milionů eur z nepatrných 1,5 milionů eur při vstupu do této organizace v roce 2008.

Podle Dobeše se počet českých firem působících v kosmickém sektoru zvýšil po umístění Galilea do Prahy ze čtyř na sedmdesát. Koncentrace zahraničních i českých firem kolem pražské centrály roste.

Dobeš dále tvrdí, že se Praha stává světovým centrem geolokačního průmyslu a že Praha těží ze stejného snowball efektu, jako Lucembursko s telekomunikačními satelity. Lucembursko se před více než dvaceti lety rozhodlo zainvestovat do centrálního řízení satelitů SES, a díky tomu tam dnes sídli největší firmy tohoto odvětví.

Právě Lucembursko České republice nedávno nabídlo úzkou spolupráci v oblasti vesmírné těžby, ve které také hraje prim, a to především díky vazbám na americký soukromý sektor. Podle Dobeše to je dobrá příležitost zapojit se do jednoho z potenciálně nejlukrativnějších sektorů světové ekonomiky, jehož rozvoj souvisí také s rozvojem umělé inteligence.

Na vládní úrovni se ale podporu této spolupráce nepodařilo prosadit, a tak zatím probíhá pouze na úrovni ministerstva dopravy, upozorňuje vládní zmocněnec. Českou roli v projektu to podle něj oslabuje.

Další možnou podpěrou pro český vesmírný průmysl by podle Dobeše mohl být brexit, který odřízl britské společnosti od všech tendrů GSA. Vzhledem k tomu, že 90 % britského vesmírného sektoru se skládá ze soukromého kapitálu a že si Spojené království vydobylo prvenství ve vývoji několika satelitních částek, je možné, že si patřičné společnosti odkoupí české firmy a přesunou produkci a výzkum do České republiky, říká Dobeš.

Přečtěte si také: Dopad brexitu na vesmírný program: bude Británie vyloučena z programu Galileo? >>>>